25.5.2024 | Svátek má Viola


ŠAMANOVO DOUPĚ: Tma nad Palestinou

11.10.2023

Oliva na kótě Nula, Izrael

K mému minulému svědectví z prvního dne války z Gazou, mi napsala v komentářích jistá osoba, které vadilo:

„Celkem bezostyšně se chlubí, že navštívil Jericho v okupované Palestině a tvrdí, že byl v Izraeli. To je jako kdyby např. tuniský turista během 2. světové navštívil Prahu a tvrdil, že navštívil Německo. A svolává demonstraci na podporu Izraele a dát si na plakát obrázek Zeď nářků, která je v Palestině, ve vychodnim Jerizalamě to už někdo musí být úplný mimoň.“

K tomuto výronu musím podotknout, že neexistuje žádný stát Palestina, ale v rámci Státu Izrael toliko území pod palestinskou samosprávou. (I Wikipedie slevila z nereálného státu na „autonomii“.)

Pokud by to byl stát, měl by vlastní peníze. (Na to se zmohl po první světové i jistý německý útvar Deutschböhmen s hlavním městem Liberec, který naši Němci vyhlásili jako provincii státu Deutsch-Österreich.) Místo toho se na jeho území platí izraelskými šekely a americkými dolary, vezmou vám i eura (jako jinde v Izraeli).

Pokud by to byl stát, měl by vlastního telefonního operátora. Pokud by to byl stát, měl by prezidenta. Současný předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás byl zvolen v roce 2005 - a od té doby žádné volby neproběhly. To i afričtí a jihoameričtí diktátoři a komunističtí vládci se nechávali v pravidelných termínech formálně volit!

„Palestina“, jak území mezi Jordánem a Středozemním mořem nazvali Římané v roce 135 vpodstatě jako trest za nezdařená židovská povstání, je v Bibli nazývána Zemí izraelskou (Erec Jisrael‎).

Co se týče „okupace“, nemilá osobo, pak území „Západního břehu“ bylo od roku 1948 po vyhlášení Státu Izrael 19 let okupováno jordánskou armádou, území Gazy pak armádou egyptskou. A to bez jakéhokoli protestu ze stran mezinárodního společenství, včetně ctihodné OSN. Na těchto územích držely okupační státy Araby, kteří dobrovolně odešli z území mezinárodně uznaného Státu Izrael v lágrech. Zde tak vznikl uvnitř arabského etnika národ Palestinců. Je to politický, i když logicky nepřesný název, proto ho budu používat i nadále.

Ano, osobo, je to jako se „sudetskými Němci“, kteří ovšem nepocházejí ze Sudet. Původně se jedná o geologickou a morfologickou „Sudetskou soustavu“, která zahrnuje severní česká pohoří od Lužických hor po Jeseníky. Z tohoto hlediska není Šumava, ba ani Praha či Brno „Sudety“, ačkoli i zde žili „sudetští Němci“. Fakticky však jde o „české Němce“, etnické Němce, usídlené do roku 1945 na území Českého království a posléze Republiky československé. Jde o „politický kmen“ - podobně jako jím jsou i Palestinci.

Mimochodem: Na severu se libanonským a syrským vojskům s podporou iráckých jednotek nepodařilo prorazit mezinárodně uznané hranice Izraele, a tak v Akku a v Haifě žádní Palestinci nevznikli - žijí zde <izraelští Arabové. Ti mají - podobně jako naši předváleční Němci - své politické strany, své poslance v Knesetu, a občas i ministry v koaličních izraelských vládách.

Palestinci na „Západním břehu“ (řeky Jordánu) mají větší autonomii, než kdy měli sudetští Němci. Nicméně pod jejich plnou samosprávu nepatří celý „Západní břeh“. Což jsou oblasti, osvobozené Izraelskými obrannými silami (IDF) od jordánské okupace v Šestidenní válce roku 1967. Podle oselské dohody je tato oblast rozdělena na Area A (pod plnou bezpečnostní a civilní kontrolou Palestinské samosprávy - přičemž při likvidaci teroristů jsou na toto území oprávněny vstoupit IDF a jiné iraelské bezpečnostní složky), Area B (pod civilní kontrolou Palestinské samosprávy, což zahrnuje školství a komunální záležitosti jako svoz odpadků, avšak bezpečnostní kontrola je v péči IDF) a Area C - což samosprávě nezaručuje nic.

Pro onu pomýlenou osobu upřesňuji: Já jsem nepsal, že jsme byli v Jerichu. Kdybych byl tuniský turista a během druhé světové navštívil Liberec, tak bych byl arciť v 3. říši národa německého, podobně jako je Jericho zahrnuto do Area A. Ovšem na území Jericha se nacházejí mnohé památky na židovské osídlení, včetně „palestinského kulturního dědictví pod ochranou UNESCO“, jímž je např. i Tel a-Sultán. Kopec, který skrývá 21 archeologických vrstev, z nichž jedna obsahuje trosky ohrazeného města, které v 9. století př. n. l. za vlády izraelského krále Achaba vybudoval jistý Chíel Betelský. A je to město, u kterého dle Bible vstoupily izraelské kmeny na území dnešního Izraele. (Řeknu málo - někdy kolem roku 1200 minus, tedy asi osmnáct století před tím, než jakýsi Machomet objevil svého nejmenovaného boha, jediného spravedlivého a mocného.) Izraelité zde nedaleko překročili Jordán na jednom z jeho nemnoha brodů. Na jordánské straně brodu stojí dávná novozákonní Betánie, kde Jan Křitel křtil poutníky, přicházející nejen z okolí, ale i z asi 40 km vzdáleného Jeruzaléma. (Mezi mnohými i jistého Ježíše/Jošuu. A dodnes zde jsou k vidění i endemické bílé holubice.)

A sem jsme směřovali. Od hotelu San Antonio v Betlémě (Area A), kde i „péčí“ palestinské samosprávy ztratili křesťané svou většinu (dnes je to asi 40 na 60 vůči muslimům). Ano, muslimové vyhánějí křesťany z největšího izraelského křesťanského města!

Ještě k trapnému výronu, že Západní zeď (Zeď nářků) leží v Palestině: Leží ve Starém městě jeruzalémském v její Židovské čtvrti, osobo. Celé Staré město bylo v letech 1948-67 okupováno Jordánci - a tak se také trapně zapisuje jako součást „Západního břehu“. Jo, Židovská čtvrť Starého města, celé jeho tisícileté historické centrum, je prý Palestina. Jak tvrdí, slovy kolegy Kechlibara „určitý typ sebevražedně stupidního intelektuála, trpící neopětovanou láskou k Palestině“. Plus UNESCO. Jenže programem teroristických vládců pásma Gazy je heslo „od řeky (Jordánu) po moře (Středozemní)“.

Jistě, hamási, ale jde jen o to, kterým směrem se to bude ubírat!

Tu sobotu byl check-point v obranné zdi směrem k Jeruzalému zavřený, náš arabský křesťanský řidič Kamal ale znal cestičku, po které nás vyvedl ven mimo Jeruzalém přímo na dálnici č. 1 k Mrtvému moři (pásmo B). Mířili jsme tam nikoli do Jericha (Area A), avšak k blízké oblasti na řece Jordán, kterou bedekry označují jako Qasr al-Jahúd, což arabsky značí Palác židů, mimochodem. (Už jsme tam v roce 2016 s Janinkou byli, viz článek Hranice Jordán.) Místo, které už od jordánských min osvobodila IDF, a které chtěl Stát Izrael stvořit jako prostor pro setkání všech národů a věr, zejména s jordánskými a vlastními Araby (Palestinci).
*

Z důvodu války zavřeno! (Izrael)

Když nám plačící dívka u bran přírodní rezervace řekla, že je všechno zavřené, bylo nutno vymyslet, kde najít záchody a vodu. Pomohl opět Kamal, který nás zavezl do blízkého kláštera sv. Jeronýma, jen asi tři kilometry jižně po silnici č. 90. Je to vlastně oáza, a bývala tu byzantská osada Křepelka, jejíž jméno se objevilo i na Madabské mapě. Tady si prý odpočinula Svatá rodina při svém útěku do Egypta. Praví tradice. V tomto klášteře ale reálně překládal sv. Jeroným z hebrejských, aramejských a řeckých pramenů do latiny první světově čitelnou Bibli, tzv. Vulgatu. Dnes to patří řeckým ortodoxům.

U sv. Jeronýma (Izrael)

Mohli jsme tu jít na záchod, koupit si (raději) balenou vodu a drobné občerstvení včetně kafe. A prohlédnout si kamenickou dílnu, kde dodnes prastarými technikami tvoří kopie dávnověkých mozaik.

Je to piplačka (Izrael)


Také jsme zde získali čas, než se první tvrdá opatření začala mírnit. A tak jsme mohli navštívit Ejn Gedi (mezinárodně uznané území Izraele), alespoň po první vodopád a složit svá těla i v olejovité vodě v jižní části Mrtvého moře. Bylo to v lokalitě Ejn Bokek. (Kožní choroby si zde úspěšně léčí i mnozí Češi. Tedy ti, kterým nevadí létat do Izraele.) Byli jsme tu s mou milou ženou Ivankou v roce 2008. Od té doby se místní turistický komplex prodloužil o asi půl kilometru nových hotelů a pláží.

Na písečné(!) pláži v Ejn Bokek (Izrael)

Hladká voda Mrtvého moře mě hladila na zádech a já civěl do mírového nebe, po kterém přelétlo jen jedno vojenské transportní letadlo. Cestou jsme v mracích zahlédli kruhové negativní kondenzační čáry a zaslechli jednen sonický třesk. Jinak panoval nad touto částí Izraele mír. Byli jsme báječných 85 kilometrů Negevské pouště od Gazy.

Do Betléma jsme po devadesátce odjížděli někdy po páté hodině. Jedničkou jsme od nejnižšího místa na světě stoupali na západ k Jeruzalému temnou Judskou pouští. (Oblast C.) Slabá světýlka beduínských osad byla časem nahrazena světly arabských vesnic. V jedné hořel nějaký objekt, kdoví proč - Palestinci často pálí různé věci. Před check-pointem ve (Východním) Jeruzalému stála dlouhá kolona.

Kamal odbočil doleva, kde mezi židovským předměstím Jeruzaléma Ma’ale Adumim (“osada“ s 40.000 obyvateli) a vlastním Jeruzalémem (Area C) je arabské městečko Abu Dis. V těchto místech se arabská/palestinská a izraelská městečka promíchávají. Vedou zde oddělené komunikace mezi arabopalestinskými a izraelskými osadami. Kříží se v tunelech a mostech, ale bez vzájemného spojení. Šplhali jsme děsnými serpentinami nahoru (snad i na jedničku) a zase dolů, než se za okénky objevily známé obchody a firmy města Betlém.

V jedné té projížděné arabské vesnici byla tma přímo egyptská. Bývalo tady veřejné osvětlení. Stát Izrael zde financoval jeho výstavbu. Každý stožár měl svůj fotovoltaický panel a v noci mohl svítit i bez vnější dodávky elektřiny. Když se však místňáci dověděli, že to světlo bylo „zaplacené židy“, všechny stožáry zničili. A tak je tam tma.

Ptal jsem se: „Když jim vadí židovské světlo, proč jim nevadí židovská elektřina, židovská voda, židovská nafta, židovské jídlo a židovské léky?“

A vida. Z rozhodnutí izraelského ministra obrany jim už nic z toho nebude v Gaze vadit. Přibyde jen další tma k té současné, tisíc let nenávistné antisemitské tmě.

Inu, nastane palestinská tma.

Psáno v Praze na Lužinách v úterý 10. října 2023

PS: Dnes se sešli zástupci USA, Velké Británie, Francie, Německa a Itálie, kteří prohlásili, že „podpoří Izrael ve snaze se bránit“ - avšak zároveň „uznávají legitimní požadavky Palestinců“. Vy volové, Palestinci teď svoje „legitimní požadavky“ na vyvraždění židovského národa vznesli dosti nevybíravě. Bude to jako vždy: Co si Izrael nedobude sám silou, to mu mezinárodní společenství nedá.

PPS: Než si něco začnete s Izraelem, přečtěte si nejdříve Knihu Ester.

Kozorožci v Ejn Gedi, Izrael