V sobotu jsme se jeli s naší squadrou sionistických křesťanů (a jedním sionistou) podívat na místo křtu rabína Jošuy poblíž Jericha. Ač bylo poměrně brzo, odjížděly zevnitř autobusy. Protože vstup do této přírodní rezervace byl právě v 9:10 uzavřen a plačící dívka u zavřeného vjezdu nám řekla:

JE VÁLKA.

A pak začaly chodit jednotlivé zprávy.
Hamáz začal ráno ostřelovat jih a centrální oblasti.
Jsou zavřeny všechny rezervace.
Všechny přechody jsou uzavřeny.
Všechna města jsou uzavřena.
Jsou povoláváni rezervisté.
Jdou i ti, kteří odmítali kvůli nesouhlasu s plánovanou reformou Nejvyššího soudu.
Hamás napadl Izrael pozemní cestou. Vzali rukojmí.
Jsou mrtví a spousta raněných
Je právě 50 let od války Jom kipur. Ani dnes nebyl Izrael připraven.
Hlavní rabín v Safedu vyhlásil, že ačkoliv je šabat, má mít každý u sebe mobil a pistoli.

Byli jsme náhle bezprizorní, naštěstí se nám díky místní znalosti řidiče, arabského křesťana, podařilo nalézt azyl v blízké oáze kolem kláštera sv. Jeronýma. Po prvním vstřebání otřesu jsem si tam uvědomil:

Předcházející den, v pátek, jsme v Kirjat Gat navštívili paní Haničku Sternlichtovou (*1930). Pozvala nás, výpravu Olivetour, na kafe a bábovku. Bábovka byla vyvedena ve formě skvělých ovocných a čokoládových řezů. Na zahradě svého minidomečku nám pak vyprávěla svůj osud a osud své rodiny, asimilované židovské rodiny, československy vlastenecké. Přežila Terezín, Aušvic a další lágry. Už třicet let bydlí 20 km a 25 vteřin letu rakety od Gazy. Volali jsme jí. Byla dobré mysli:

„Ráno mne vzbudil výbuch v sousedství. Teď sedím v křesle a štrikuju. My, co nemáme kryt, se máme schovat pod schody, tak sedím u schodů. Ale přežili jsme faraony, přežijeme i tohle. Kde jsou faraoni? A MY JSME TADY!“

Psáno v recepci betlémského křesťanského hotelu. Letiště Ruzyně otevřelo gaty, takže naše letadlo přiletí na čas. Vyrážíme o půlnoci. Držte palce, ať se nám podaří vyjet ze zablokovaného Betléma. Arabský řidič autobusu zná ty pěšinky.

*

Nakonec to bylo jinak. Let z Prahy, kterým jsme měli odletět v 5:35 byl stornován. Zato byl pro nás vypraven let evakuační, kterým máme odletět v 10:00 místního času.

Všechny pěšinky byly zarýglované.

V 0:20 jsme odrazili od hotelu San Antonio v Betlémě. Cestou jsme postupně narazili na tři zátarasy, až na tom třetím náš vedoucí Radek přemluvil vojáky, aby nás pustili. Protože až tam jeden pohraničník telefonoval vejš. Hlavně jsme už měli číslo evakuačního letu!

1:02 jsme dorazili na Ben Gurion. Letiště, zlaté letiště!

Po nekonečných kontrolách, kdy byl můj kufr kontrolován i na stěr výbušnin a drog, jsme si sedli do odletové haly. Bylo 3:57.

Odlet je stále plánován na 10:00. Nespali jsme. Držíme při sobě. Pomáháme si (mlaďoši mně.) Skvělá parta!

Nemám sílu sledovat průběh bojů. Avšak zaslechnu něco. Copak hamásníci - avšak demonstrace paleoarabů v evropských městech mě děsí. Není snad trestné podporovat terorismus i verbálně? Ještě se jim budeme omlouvat, že jsme přežili?

Je to tak: AM ISRAEL CHAI - IZRAEL ŽIJE!

Psáno v hale letiště Ben Guriona, Izrael. Kryty jsou u záchodů ve všech pěti gate.

Dopsáváno na podlaze gate E, v neděli 8.10.2023 v 9:50 izraelského letního času.

PS: Nakonec jsme odlétali až v jednu odpoledne, po dvanácti hodinách po příjezdu na letiště. Ale jsme doma - a v pondělí 9. 10. v 17:30 jdeme na Václavské náměstí, kde začíná

SHROMÁŽDĚNÍ NA PODPORU IZRAELE.

Zveme všechny přátele, kteří mají dobrý vztah k Izraeli a chtějí ho veřejně podpořit.