25.5.2022 | Svátek má Viola


ŠAMANOVO DOUPĚ: Proč Rusko nenapadne Ukrajinu?

26.1.2022

Tak jsem četl, poslouchal a viděl různé úvahy, proč Rusko nenapadne Ukrajinu.

Třeba, že bychom od něj přestali dovážet plyn. Prosím? Zatím to bylo vždy tak, že naopak Rusko proti Evropě vždy použilo „plynovou zbraň“, když potřebovalo prosadit své cíle nebo zabránit prosazování našich cílů. Dělá to i dnes.

Četl jsem asi před pěti lety úvahu, že Rusko nás potřebuje stejně, jako my jeho. My potřebujeme plyn, a ono naše devízy. Jenže od té doby byly zprovozněny produktovody z Ruska (a jeho spřátelených tyranií) směrem do Číny. Kdyby byly splněny všechny čínské potřeby, pak by už žádný plyn na Evropu nezbyl! Jediný důvod, proč tomu tak dosud nebylo spočíval v tom, že Čína nabízela míň peněz než Evropa. Což se časem může změnit. Čína potřebuje spoustu energie, aby mohla vyrábět pro Evropu – a koupit si ji. Jako si už koupila část Afriky a Jižní Ameriky. Vlastně – kus Evropy má už taky. Přístav Pireus v Řecku, většinu terminálů belgického přístavu v Zeebrugge a Sinobo Stadion i s fotbalovým družstvem v pražském Edenu.

Zpátky k Rusku. Rusko na Ukrajině nezasáhne, protože prý nikdy nikomu nevyhrožovalo, jak pravil ten ruský ministr zahraničí, kterému podle způsobu jeho jednání říkám „Larvov“. Dostal jsem také řetězový dopis, který popisoval, jak Rusko národy právě vždycky osvobozovalo! Jojo, osvobozovalo, a vždycky si při tom něco přikradlo.

Když v rámci Velké vlastenecké války podruhé osvobodilo Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tak je podruhé schlamstlo celé. I dnes žije v Pobaltí jistá ruská menšina. V jednotlivých zemích 6 /27 /25 % podle sčítání v roce 2001.

Když osvobodili Finsko, tak mu Rusové sebrali části Karélie, Sally, Kuusama a Petsama, tedy i přístup k Bílému a Barentsovu moři. Což pro Finsko dnes znamená ztrátu nároku na těžbu ropy a plynu v polárním šelfu.

Když osvobodili Polsko, jeho východní třetinu už podruhé zabrali a Polákům to vynahradili na západě „darováním“ Pruska (ovšem bez území Königsbergu/ Královce/ Kaliningradu). Ty hranice nakreslili v roce 1941 prackou společnou a nerozdílnou ministři zahraničních věcí nacistického Německa a komunistického Sovětského svazu Ribbentrop a Molotov.

Mimochodem, někde v těchto smlouvách o přátelství, spolupráci a demarkačních liniích je s velkou samozřejmostí zakresleno pokračování této linie až na území předválečného Československa. A opravdu, po „osvobození Rudou armádou“ (vítězství spojeneckých vojsk, jejichž nedílnou součástí byli i naši zahraniční vojáci a piloti, stejně jako partyzáni a bojovníci Slovenského a Českého povstání), přišla ČSR o Podkarpatskou Rus. Asi jsme byli jediní vítězové, kteří po válce přišli o kus vlastního území.

Dtto Rumunsko. Dnes je jeho východní část obnovena jako Moldavsko. Poté, co ho jako Bukovinu v roce 1812 prackou společnou a nerozdílnou od rakouské okupace osvobodili Rusové spolu s Osmany, připadla turecká část po 2. světové Rumunsku a ruská posléze Sovětskému svazu. Rusko dodnes ovládá východní část Moldavska, kriminálnické „Podněstří“, kde žije 30 % etnických Rusů – včetně 14. ruské armády.

Co se týče poražených, tak Německo zaplatilo Polákům, jak jsem už napsal. A Japonsko přišlo o Kurily. Jedna ze současných ruských výmluv, proč nemůže vrátit část Kuril dnešnímu Japonsku je – že to by pak Němci chtěli zpátky Kaliningrad!

Liberec 21.8.1968

A co se týče zemí, osvobozených Sovětským svazem po druhé světové válce – pak ve všech byla umístěna vojska SSSR, řízená přímo z Moskvy. Stejně jako všechny další spojenecké armády podřízených zemí. A pokud někde bylo vojáků málo, a nestačili na potírání lidových vzpour (jako se Rusům podařilo r. 1953 ve Východním Německu a polským komunistům v červnu 1956 a prosinci 1981), dorazila sovětská internacionální pomoc (na podzim 1956 do Maďarska, v létě 1968 do Československa – a do komunistického Afghánistánu na Vánoce1979).

Že by prý Rusko zasáhly těžké sankce. Asi stejné, jako po otevřené invazi do Gruzie a okupaci části jeho území (Jižní Osetie)? Jako po zprvu utajovaném záboru Krymu (který, kdyby se odvolávali lidských a majetkových práv by nepatřil ani Ukrajincům, ani Rusům, leč Tatarům)? Jako po nepřiznané, avšak dokumetované vojenské přítomnosti ve východní části Ukrajiny?

Proč Rusko nenapadne Ukrajinu? Protože už ji napadlo!

A části jejího území ovládá přímo, jiné nepřímo. A to navzdory Budapešťskému memorandu z roku 1994. V něm se Ukrajina slíbila vzdát jaderných zbraní za to, že bude zaručena její bezpečnost. Rukou společnou a nerozdílnou se Ruská federace, USA a Velká Británie zavázali mj. respektovat ukrajinskou nezávislost a suverenitu v rozmezí platných státních hranic, zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti Ukrajině, zdržet se použití ekonomického nátlaku na Ukrajinu ve snaze ovlivnit její politické směřování, atd. To všechno dnes Rusko nedodržuje. A co se stalo?

Země G7 označily dosavadní postup Ruska vůči Ukrajině za porušení platného znění tohoto memoranda. Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci. A? Západ „uvalil sankce“. Jiný Západ na tom vydělává. A Němci už hlasitě (a jiní západní pseudodemokraté potichu) volají, že ty sankce škodí více vlastnímu hospodářství než ruskému. Rusové se necítí být vázaní, protože to memorandum jednak podepisoval opilec Jelcin, a jednak ho podepisoval „s jinou zemí“. Protože dnes na Ukrajině vládnou fašisté. (Zmiňují Banderu. A oslavují masového vraha Stalina.) Pamatuji se, jak v roce 1968 prý zase chtěli k nám vtrhnout Němci s Američany. V roce 1956 kolaborant János Kádár v čele revoluční dělnicko-rolnické vlády požádal taky o internacionální pomoc. A to v rozhlasovém vysílání ze Sověty obsazeného rádia, kam ho dopravili z Moskvy, kam předtím utekl.

A Západ? Západ v těchto případech udělal kulový. Protestoval jako vykleštěnec u harému. V případě invaze SSSR do Československa USA „nereagovaly“. „Respektovali“ poválečné rozdělení Evropy. A pilovali bilaterální dohodu se Sovětským svazem. Velká Británie stála o to, zachovat obchodní dohody se SSSR a s celou socialistickou soustavou. Rakousko zdůrazňovalo svou neutralitu. Německo, Itálie a Francie měly dost svých starostí se studentskými nepokoji. Nakonec největší podporu vyjádřil rumunský socialistický diktátor Ceaušescu, když se rumunská vojska invaze neúčastnila… A Mao se začal víc hádat o vedoucí roli světového soscialismu, což vedlo až k přestřelkám na sovětsko-čínské hranici. V případě Maďarska Západ obětoval Maďarsko výměnou za to, že Rusové nebudou přímo zasahovat do Suezské krize.

No a jak je tomu teď? Rusko chce záruky, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Jinak by šlo z jeho pohledu o agresi Západu vůči RF. (Vynechejme protentokrát hádku o tomto bodu.) Navíc ale žádá, aby se spojenecká vojska stáhla i z aliančního Pobaltí. Těch pár symbolických jednotek, které tam přitáhly kvůli ruským provokacím. A ono je to tak, že když NATO přichvátá s pěti tisíci symbolickými vojáky, pak Rusové k hranicím přisunou 50 tisíc vojáků. A ono je to tak, že když Rusko pořádá provokativní manévry u hranic, pak se Putin hájí tím, že do toho, kde na „svém“ území (včetně Krymu) cvičí jeho armády, nikomu nic není. Kdežto mezinárodní cvičení v mnohem menším rozsahu na druhé straně hranic jsou „otevřenou agresí“. Požadavek na stažení těch pár vojáků NATO (zřejmě včetně našich nezbytných záchytných stíhaček) z Pobaltí je požadavek neuskutečnitelný – pokud se nemá NATO prakticky rozpadnout. Připomíná mi to jiné požadavky, a to Osm karlovarských bodů, které na podzim 1938 nadiktoval kancléř Hitler Konrádu Henleinovi tak, aby je musel prezident Beneš odmítnout. Beneš je však přijal! A později i hanebnou Mnichovskou smlouvu. Víme, co následovalo během jediného roku: Stejně válka, světová.

Dneska všechno záleží na Putinovi, kam se až odváží. Zatím to vypadá, že se připravuje na plán A: Obsazení Ukrajiny. Rusko má u společných hranic více než sto tisíc vojáků. Plus značnou sílu vojenské techniky – zatím bez osádek, které by ji obsluhovaly. Předpokládá se, že při dalším cvičení je obsadí armádní zálohy. Ukrajina má, co se týče „živé síly“ maximálně třetinu ruských sil. V letadlech jen desetinu. V tancích, dělech a raketách je pak ruská přesila drtivá. Ještě máme chviličku, než v Bělorusku začnou společné manévry s Ruskem. Má to být příprava „pro případ vojenské konfrontace s pobaltskými státy a Polskem na západě Běloruska a Ukrajinou na jihu“. (Konfrontace, nikoli odpověď na útoky nepřítele…) Lukašenko si mne ruce, že zůstane u moci. Marně! Putin si mne ruce, že suchou cestou zabere Bělorusko. A pak už nebude Lukašenka potřebovat.

Dneska všechno záleží jedině na Bidenovi, kam až dovolí Putinovi jít. A zdá se, že v tomhle bodu máme největší malér. Pro Rusko není Evropa problém. Největší evropskou ekonomikou je Německo, a to dlouhodobě spolupracuje na dovozu ruského plynu. (V Evropě není žádný jiný plyn, jednoduše dosažitelný plynovodem. I veškerou budoucí těžbu plynu v kavkazských republikách Rusko už skoupilo!) A jednota EU se bortí jednak pod vlivem ruské hybridní války, ale hlavně kvůli totalitním způsobům soudruhů z Brusele. Včetně Zelených Khmérů, kteří zakazují uhlí i jádro, všechny stabilní zdroje. A dočasně (aspoň po jednu generaci) se snad spokojí s plynem. Ruským. Elektrické energie prý nebude potřeba – budeme přece jezdit elektrickými auty, která pohánějí elektrické baterie.

Když v lednu 1961 nastoupil v USA do úřadu prezident John F. Kennedy, mezi jeho první zásadní setkání patřilo to s generálním tajemníkem Nikitou S. Chruščovem v červnové Vídni. JFK byl tehdy ve špatné tělesné kondici. A navíc – sprosťácký, neústupný, nepřátelský a samolibý (Gagarin mu vyhrál souboj o vesmír 12. dubna toho roku) Chruščov Kennedyho normální slušnost považoval za slabost. Proto už v červenci spustil Berlínskou krizi, během níž obehnal Západní Berlín zdí. Tehdy hrozila v Evropě válka. Hned příští rok následovala Karibská krize. Tehdy hrozila světu jaderná válka. Jenže Kennedy byl také neústupný. A Chruščov couvl. Američani se pak s Rusy v tichosti dohodli o stažení US raket z Turecka.

Jenže Biden je slabý. A hloupý. A nedávno prokázal svou hloupost a slabost útěkem z Afghánistánu, o kterém se ani neobtěžoval zmínit spojencům. Co vůbec může slíbit Rusům, co si už nevezmou sami???

Varování: Stejně jako Sovětský svaz vtrhl do Maďarska v mediálním stínu Sinajské války, může se Čína v podobném duchu pokusit obsadit Tchajvan. (Pravděpodobnost tohoto čínského kroku právě teď ale vidím jen na 30 %.)

No a co tedy bude? Rodinní příslušníci amerických diplomatů povinně opouštějí zemi, do USA se vracejí i zbytní zaměstnanci ambasády v Kyjevě. Sakra – co Biden Putinovi slíbil, anebo naznačil, a co Evropě zapomněl říci???

Mizí i největší spojenci USA, Britové. Ministerstvo zahraničí USA navíc vyzývá americké občany, aby „zvážili odchod“: „Bezpečnostní situace, zvlášť podél ukrajinských hranic, na Ruskem okupovaném Krymu a na Ruskem kontrolovaném východě Ukrajiny, je nepředvídatelná a může se rychle zhoršit.“

Může, může. A vidím to špatně. Ani ne tak kvůli Rusku, jako kvůli vůdcům EU, NATO a USA.

Psáno, hořekováno a marně varováno v Praze na Lužinách v pondělí 24. ledna 2022

Dopsáno v úterý 24. 1. o polednách: Rusko minulý týden oznámilo sérii cvičení vojenského námořnictva. Má se jich zúčastnit 140 plavidel a víc než 10.000 námořníků na mořích a oceánech. Chystá se cvičení poblíž Irska, v mezinárodních vodách, ale v irském výlučném hospodářském pásmu. Zatím začalo v Baltu ruské cvičení s 20 loděmi. Dánsko vysílá na Balt jedinou fregatu. Cílem je „posílit odstrašující přítomnost“ NATO. (Putin: „Bojim, bojim!“)

Španělsko přesouvá do Černého moře jednu minolovku. Má ji následovat také fregata. Možná i dvě. Rovněž „zvažuje nasazení“ několika letadel v Bulharsku, Dánsko se chystá přesunout do Litvy čtyři stíhačky F-16 navíc k těm pěti strojům, které nad Pobaltím hlídkují v rámci akce Air Policing. Francie „je připravena“ poslat nějaké legionáře do Rumunska. To je odpověď na čerstvý nestoudný Larvovův požadavek, aby se NATO stáhlo z Rumunska a Bulharska.

USA uvedla do zvýšené pohotovosti další odstrašující sílu: 8500 amerických vojáků „má být připraveno“ na „případné“ rychlé nasazení v Evropě. K tomu několik drobností: a) Nebudou působit na Ukrajině, b) nemají být zapojeni do bojových akcí, c) jsou určeni výhradně k evakuaci US občanů z Evropy a za d) Bílý dům ujistil pana Putina, že „žádné rozhodnutí o nasazení těchto vojáků v Evropě zatím nebylo učiněno“...

V Bělorusku už zatím společně cvičí běloruské a ruské jednotky rychlé reakce, které mají trvat do 20. února. Moskva odmítá, že by plánovala útok – chystá pouze „vojenskou akci“, pokud NATO v čele se Spojenými státy „nevyhoví“ jejímu ultimátu. Tedy mj.: pokud nezbaví Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko ochrany aliance.

NATO vyjádřilo on-line jednotu. V červnu (už??? Nespěchejte!) se má v Madridu konat summit NATO, kde by mohlo dojít k plánování dalšího postupu.

Analýza: Putin se nechce domluvit. Rozjela se eskalace, kde Rusko postupuje podle zostřeného výkladu Starého zákona: Sanici za zub a za oko hned celou hlavu! Ale ještě nespustil plnou forsáž. Zatímco NATO hrdě přicmrndává. (Pamatujte na Srebrenici a rozhodnou sílu 600 nizozemských vojáků UNPROFOR!!!)

Jediná hrozba, kterou bychom mohli postavit proti hrozbě ruského útoku na Ukrajinu je – účinná karanténa Kaliningradu.

***

P,S, pro naši šestou prosovětskou kolonu: Rusové jako jednotliví lidé jsou mi blízcí. Ale to Rusko prohlásilo Česko za nepřátelskou zemi! („nikoli přátelskou“). To Rusko otevřeně vyhrožovalo, že na nás zamíří své rakety, pokud na svém území umístíme americký radar. A třebaže jsme tak srabácky neučinili, Rusko tyto své rakety středního doletu umístilo v Kaliningradu, zamířilo je na nás – a jsme v jejich doletu! To Rusko provedlo v roce 2014 na našem území teroristický útok, při kterém padli dva naši občané!

Viz i: Šestá válka ruská. V tomto přehledu z dubna loňského roku jsem citoval i varování z klávesnice pana hradního vovčáčka, podle něhož – v souvislosti s blížícími se volbami – „hlasovat pro opozici znamená hlasovat pro válku.“

Tehdy jsem mu odpověděl: „Válku vede už dávno Rusko proti nám, troubo!“

Převzato z Šamanovy hospůdky U hřbitova.



Hledáme 50 testerek: Vyzkoušejte s námi českou kosmetiku Linteo Baby
Hledáme 50 testerek: Vyzkoušejte s námi českou kosmetiku Linteo Baby

Hledáme 50 maminek, které se svými děťátky vyzkouší přírodní dětskou kosmetiku a vlhčené ubrousky Linteo Baby. Šance testovat je vysoká, stačí se...