25.5.2024 | Svátek má Viola


ŠAMANOVO DOUPĚ: Pošta Česká, chcípající

9.9.2023

Říká se, že když kobyla chcípá, pak nejvíce kopne. Teď mě kopla, tak já si do ní taky kopnu, a to hned dvakrát. Poprvé napůl nespravedlivě:

Jak ve čtvrtečním Magazínu MfD luštím křížovky, tak občas e-mailem posílám vyplněné tajenky na adresu redakce s důvěrou, že bych mohl vyhrát nějakou hodnotnou knihu. Křížovky luštím pravidelně, tajenky však většinou neposílám, protože většinou jde o romantické romány, psané neumělou inteligencí. Anebo zbytečně kruté severské krimi. Ale minulý týden vypadala kniha kvalitně (Místa, která navštívil Jára Cimrman), pročež jsem tajenku zaslal, a vida, ve středu mi přišla esemeska, že jsem vyhrál onu ždanou cenu! A že ji budu zejtra mít, protože knihu předávají České poště.

Aj vaj.

Česká pošta mi ve středu odpoledne poslala mail: „Vážený zákazníku, přijali jsme zásilku, kterou Vám budeme doručovat. Druh zásilky: Balík Do ruky.“ Bohužel jsem si mail nedočetl, takže jsem nepoužil následující možnost: „Zásilku si můžete nechat uložit rovnou na poště nebo v Balíkovně.“

Dopoledne jsem byl totiž objednán k jednomu doktorovi, odpoledne k druhému. A nehodlal jsem jsem je zmeškat, byv objednán týden dopředu. Ale třeba bych to stihl v té polední několikahodinové přestávce? (Většina mých lékařů sídlí v poliklinice Lípa v Nových Butovicích, pouhé dvě stanice metra daleko.) Takže kdy se má objevit má ruka k převzetí vyhrané knihy?

Další mail upřesnil: „Vážený zákazníku, dnes Vám budeme doručovat zásilku.“ (Jakože ve čtvrtek, kdy toto píšu)

Pak ještě přišla téměř totožná SMS, která ale byla automatem poslána z mobilu řidiče. Tak jsem mu zavolal, abych se domluvil, a dověděl jsem se kdy přijede: „Kolem druhý, třetí. Nevym. Voláte mi furt!“

No, moje nepozornost je vina, že jsem si hned nenechal poslat balík do Balíkovny. Ale volal jsem, a nejen já, když jsme dostali to číslo, ne? Proč bychom ho jinak dostávali? A že většina lidí bývá v době rozvozu v práci, důchodci pak na svých chatách či v ordinacích svým lékařů, tak se halt chtějí domluvit!

A tak jsem se s chudákem utelefonovaným řidičem na nějakém čase nedomluvil. Nakonec mi přišla esemeska:

„Mily zakazniku, nepodarilo se mi Vam dovolat ohledne doruceni zasilky. Mate-li zajem upresnit cas doruceni, volejte prosim odesilateli teto SMS. Ceska posta.“

Zpráva přišla ve 13:47, v době kdy jsem měl vypnutý mobil, sedě v ordinaci druhého doktora. A tak mám teď knihu na poště České, nehezké. Leží na pobočce ve Stodůlkách, kam jsem šel před týdnem, jak jsem už tady psal ve článku Potíže se SIPO. A proč tam leží? Odpověď vidím v dalším automatickém mailu:

„Zásilka nemohla být doručena z důvodu: na žádost adresáta.“ Neřekl bych, že na moji „žádost“. Prostě jsem nebyl doma. Jak jsem zprvu pravil, za tuhle minelu si mohu sám, nicméně překvapila mě ona podrážděná a nevrlá odpověď pana řidiče. Který už nemá závozníka, dávno ne, který má dnes možná pětkrát větší okršlek pro doručování. A kvůli tomu bude pošta chcípat, protože teď nemá lidi, kteří by mohli s úsměvem doručovat zásilky a kteří by jí mohli vydělávat. Takhle: Pošta za Balík do ruky inkasuje nemalé a stále se zvyšující poplatky. Ovšem jen do té doby, než firmy a lidé přejdou ke konkurenci...

No a teď pojďme k tomu druhému, spravedlivému kopnutí si do nehezké pošty České: Ty potíže se SIPO totiž neskončily. Začaly tím, že mi falírovala celková suma za rozhlas, televizi a elektřinu. Výpisy SIPO, které jsem zatím nepotřeboval, mi pošta deset let posílala na mailovou adresu mé milé žínky Ivanky, milé, avšak už deset let mrtvé žínky. On je dávno mrtvý i onen účet (původně prastarý @volny), ale poště (jejímu automatu) deset let let nevadilo, že na každý ten mail přicházela každý měsíc odpověď jiného automatu: „Vaši zprávu se nepodařilo doručit na adresu ZZZZZ@centrum.cz, protože adresa nebyla nalezena nebo nemůže přijímat e-maily.“ Přesto mi pošta každý měsíc za tuto službu strhávala pět kaček z účtu.

Když jsem chtěl, aby mi ty výpisy posílali na mou adresu, musel jsem se dostavit na redukovanou poštu osobně. Tam jsem čekal necelých deset minut, než mi bylo přiděleno příslušné okénko s milou paní. Předložil jsem občanku a spojovací číslo SIPO - když jsem samozřejmě neměl žádný z „některých dokladů SIPO“. Když jsem se chtěl podívat na výpisy z letošního července a srpna, tak jsem je dostal vytištěné. (Po krátkém souboji paní úřednice s neposlušným software.) Zaplatil jsem destikorunou za každý ten výpis. Červencový součet plateb nesouhlasil z výpisem z banky. Až když jsem začal psát další reklamaci, jsem si všiml, že ten výpis je - z července roku 2022! No, zbytečně utracenou desetikorunu jsem oželel. Protože srpnový (letošní) součet plateb souhlasil - ale vyskytl se v něm nový pětikorunový poplatek, asi za zaslání zbytečného dokladu z bankovního účtu, že se platilo Inkasem z bankovního účtu. Ten doklad je zbytečný - budu ho mít ve výpisu z bankovního účtu (až si zajdu do knihovny). Pro mě osobně je zbytečný i proto, že chodí na deset let mrtvou adresu.

„Ale teď se to zlepší, neboť už příští měsíc bude provedena změna a posílat výpis (za 15 Kč/měsíc) mi bude pošta posílat na můj mail.“

To jsem napsal minule. Ale jak jsem se spletl! Těch 15 kaček ze srpnového výpisu se skládá z pětikačky za minulý výpis a desetikačky za další výpis. Jak to vím? No protože mi místo na mail přišel dnes od pošty České, nehezké snail! Papírový výpis! Kde je tedy uvedena Úhrada poště za měsíční potvrzení (10.00 Kč) a pak Úhrada poště za inkaso - poštou 18.00 Kč.

Proč mi přišel snail, když jsem jen udával změnu mailové adresy? Co jsem si vlastně ve své stařecké zapomětlivosti přál změnit? No snail určitě ne. Nejsem přece blbej. Přesto jsem se pro sichr podíval do kopie toho papíru, který jsem na poště České, nehezké, podepsal, a dověděl jsem se z něj LDH (LeDaHovno). Totiž jenom své osobní údaje a to, že žádám o změnu SIPO. Ale jakou změnu žádám, to tam uvedeno nebylo. Zakřížkováno není ani zasílání výpisu mailem, ale ani zasílání výpisu poštou. A tak jsem ho dostal poštou. Poprvé, ale naposled!

Co jsem udělal? To, co jsem slíbil minule. Odešel jsem do knihovny, z jejího počítače jsem se připojil na internetové bankovnictví spořitelny České (proč je nehezká zmíním snad někdy příště) a SIPO jsem si konečně okamžitě ZRUŠIL!

Chcípni, pošto Česká!

Psáno, zlobeno a konáno v Praze na Lužinách ve čtvrtek 7. září 2023.