21. srpen roku 1969 byl pro mou generaci svým způsobem horší než předcházející okupace armádou Sovětského svazu, která jako zástěrku při této akci použila i armády dalších čtyř zemí Varšavské smlouvy, hráze míru a socialismu... V ulicích Prahy byly tentokrát tanky československé armády, společně s jednotkami Veřejné bezpečnosti a Lidových milicí. Do našich lidí v Praze a Brně stříleli jiní „naši lidé“. Komunistická propaganda tvrdila, že pět mrtvých a spousta raněných jsou výsledkem střelby neznámých živlů po příslušnících SNB. V televizi byly promítány hovory se zraněnými esenbáky - kteří však dostali leda kamenem či měli třísku v zadnici. Střílelo se prý po policistech - ale ani jeden z nich neměl střelnou ránu...

Viníci postřelení desítek lidí a vrazi pěti lidí nebyli dodnes nalezeni. Předpokládá se, že to byli milicionáři. Vojáci totiž nefasovali ostré náboje a uniformovaní policisté se jako profesionálové nedopouštěli něčeho, z čeho by jim mohly hrozit kázeňské postihy. Ale neprofesionální lovce lidí svrběl prst na spoušti. Nejmenovaný důstojník VB vydal 22. srpna nařízení, v němž upozorňoval milicionáře, že „příště“ nesmějí bez jasného rozkazu střílet ostrými náboji. Tady připomínám, že v únoru 1948 na české studenty stříleli také „lidoví milicionáři“, tato „ozbrojená pěst KSČ“. Policie tehdy nefasovala ostré střelivo, zato milice, nezákonně vyzbrojované vojsky Ministerstva vnitra, ano!

Ačkoliv se vrazi dodnes nenašli, lze s jistotou říci: Před 40* lety v ulicích českých měst vraždili českoslovenští komunisté.

Vzpomínáno v Praze v srpnu 2009, na NP vyšlo poprvé 21. srpna 2009*, na blogu Šamanovo doupě vychází poprvé

***********************************************

Oběti srpna 1969 na serveru

www.totalita.cz

K srpnu 1969 viz i Šamanovo doupě

Syndrom vařené žáby

, které na Psu vyšlo poprvé v

Týdnu od 31. srpna až 6. září 1998 a po ztrátě prvního archivu NP bylo resuscitováno 21. srpna 2006

Vršek titulní strany RP druhý den po zásahu komunistických kolaborantů proti vlastnímu lidu(Převzato z archivu Ústavu pro českou literaturu AV ČR)