Domácí výroba elektřinyNejprve položím několik kontrolních otázek. Řečnických otázek, protože budou následovat jak Prosté, tak i Šamanovy odpovědi.

Kontrolní otázka č. 1: Proč se stavěl ruskoněmecký plynovod Nordstream 2, ačkoli kapacita jedničky nebyla ani vzdáleně zaplněna?

Šamanova odpověď: Aby se ruský zemní plyn mohl v Evropě stát „dočasnou“ „ekologickou“ náhradou za bezemisní jaderné a emisní uhelné zdroje. Čímž se Evropa vinou německé energetické kolaborace s „levným“ ruským plynem (když se do té láce nepromítne téměř jisté riziko už mnohokrát použité „plynové zbraně“) dostala do područí Ruska.

Domácí výroba elektřiny

S „dočasností“ máme své zkušenosti, a opravdu, tak nejméně na dvacet let bych tu energetickou plynovou „dočasnost“ odhadoval. (Nebýt této války.) Může to trvat i déle, protože jestliže poslední zlé německé jaderky s instalovaným výkonem 4,2 GW mají být na konci roku odstaveny, pak bude potřeba do stejného termínu obnovit stejné výkony německých uhelných elektráren.

Začátkem roku 2021 Německo odstavilo 4,7 GW v uhelných elektrárnách (některé zavřelo úplně, jiné směly pracovat jen na třetině svého výkonu). Zdálo by se, že německé bezjaderné budoucnosti nic nepřekáží. Trochu drobně překáží to, že ony „odstavené“ uhelné elektrárny sloužily jako záložní zdroje k OZE. Protože jakkoli má Německo v tolik vzývané OZE 140 GW instalovaného výkonu, pak ty tři odstavované jaderky vyrobí někdy během jednoho dne daleko více elektrické práce! (Stalo se tak podle Světa hospodářství konkrétně 17.3. 2022.)

Takže, jestliže ony uhelky mají sloužit jako základní zdroj, pak nebude mít Německo po odstavení jaderek zdroje záložní. Snad jim to dojde dříve, než je skutečně odstaví. Zde patří otazník, protože stále se k tomu jaksi nemají. Zatím jen minulý týden němečtí ministři rozhodli, že uhelky ano - a kilometry vlaků s uhlím mají mít přednost před osobní dopravou. Jako když za války měly absolutní přednost „ostře sledované vlaky“.

No ale máme, co máme.

Kontrolní otázka č. 2: Jak se určuje cena elektrické energie?

Prostá odpověď2: Na burze v Lipsku.

KO3: Podle čeho?

PO3: Podle ceny plynu.

KO4: Proč podle ceny plynu?

PO4: Protože se elektřina v Německu má vyrábět hlavně z plynu. Zatímco výroba elektřiny v plynových spalovacích a paroplynových elektrárnách páčí v Česku toliko asi 11 %.

Neprostá odpověď energetických odborníků: Nejdříve se k prodeji nabízejí nejlevnější zdroje (Temelín 20x levněji než Lipsko). Pokud je zájem vyšší, nabízí se lektřina z dražších a dražších zdrojů, až nakonec z těch nejdražších - plynových. (Proto se takové elektrárně říká „závěrná“, a ne „závětrná“, pane nezachycený ministře.) Takže konečnou cenu diktují ty nejdražší zdroje - ačkoliv je objem energie z nich nejmenší.

KO5: Proč je cena elektrické energie na burze tak vysoká?

Neprostá odpověď: Protože se jí v této variabilní době, kdy se dodavatelské firmy obávají, že nebudou schopny dodat sjednanou energii a propadnou jim kauce, téměř neprodává. A protože Cena se normálně rovná Množství krát Poměrná Cena, pak nám při téměř nulovém množství kupovaného produktu vychází tato skororovnice jako NULA x NEKONEČNO. (Skoronula krát skoronekonečno.) Je to Šamanem mockrát kritizovaná „Vodovodní rovnice“, podle které, čím méně odebíráte vodu, tím více za ní platíte.

A teď, jak z toho ven.

Některé evropské státy zavedly „zastropování cen“: První bylo Maďarsko. Pak se k němu připojily Slovensko, Francie a „dočasně“ i Španělsko s Portugalskem. Problém z tímto aktem je, že pak musí stát energetickým firmám ten rozdíl mezi „tržní“ a „zastropovanou“ cenou nahradit. Z českého rozpočtu by na to muselo být použito asi 750 miliard Kč. Ročně.

Aby to pak nebylo jako s maďarským benzinem anebo egyptským chlebem s regulovanými cenami: Jsou levné - ale nejsou!

Zatímco premiér Petr Fiala (ODS) jednal s panem spolkovým kancléřem Olafem (Scholzem), pobíhali po svých kancelářích čeští ministři zdravotnictví a školství, protože pro své podřízené subjekty nemají sjednány odběry pro příští rok a hrozí ne, že se zadluží, ale že je odepnou ze sítě. (Není známo, jak je na tom ministerstvo obrany. Zatím prý nemá tanky na elektřinu. No, zatím nemá žádné tanky, ale to se má brzo změnit.) Zdravotní ministr Vlastimil Válek (TOP 09) vyzývá ministerstvo průmyslu, aby jim s nákupem el. en. pomohlo do dvou týdnů. Sichr to musí být do konce září. „Jinak nebudu ministr,“ konstatuje Válek. Není jisto, zda vyhrožuje demisí nebo očekává, že bude vyhozen. Však přece na zdravotnickém ministerstvu už dříve fungoval centrální nákup energií, ne? Tak proč teď nefunguje? Možná funguje, ale za ty ceny, co ministerstvo chce nakupovat, mu nikdo elektřinu neprodá...

Zdá se, že paralelní panika vypukla na všech českých ministerstvech - a to na každém samostatně. Vypadá to, že nemáme vládu, ale sbor vyplašených úředníků, kterých si jejich šéf Fiala moc nevšímá.

Nezachyceně jsem zaslechl samozřejmý nápad, že „by se mělo“ ustanovit nějaké energeticky vzdělané byro, které by pro státní instituce nakupovalo energii centrálně. A tím se má ušetřit.

Opozice jásá, jak to pozice (z neovlivnitelných důvodů, ovšemže) posírá. (O dlouho pečeném až nakonec přepečeném „úsporném tarifu“ snad někdy příště. Zatím to vypadá tak, že pokud bude má domácnost úsporná jako dosud - pak mi bude můj dodavatel za odběr el. energie ještě platit!:) Přednosta SPD Tomio Okamura navrhuje „francouzské řešení“: Tamní polostátní firma EdF prý musí nejdříve prodat domácím, teprve pak může exportovat do zahraničí. Nu, Česko je díky svým jaderkám zatím čistým vývozcem. Ale nemůžeme se odpojit od celoevropské sítě, protože elektrickou energii nejen vyvážíme, ale jindy zase dovážíme. Zatím. Jestliže v devadesátkách po útlumu výroby oceli atd. jsme vyváželi přes 20 % el. en., pak v roce 2014 to bylo 18 % a vloni (podle předběžných propočtů) už jen 13 %. Navíc dominantní (asi 75 % výroby české el. en.) téměř státní (70 % vlastní stát) společnost ČEZ už stejně v Česku napřímo prodá 95 % své produkce. Ovšemže za ceny na lipské burze!

Je potřeba celoevropského řešení. Různí hodnostáři a odborníci mají pro ně různé nápady:

„Oddělit ceny elektřiny od cen plynu.“

„Vyjmout ceny elektřiny, vyráběné z plynu od cen na burze.“

„Zastropovat pouze ceny elektřiny z plynových elektráren.“

To poslední asi bude k jednání na evropské radě příslušných ministrů, kterou svolal náš ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) na 9.9. Protože by to bylo nejrychlejší. Je velká naděje, že se na něčem takovém hoši domluví. Znamenalo by to, že český rozpočet bude muset zacálovat za tuto špičkovou plynovou elektřinu „jen“ asi 50 miliard korun - a ušetří tím 700 miliard! Ta moje naděje tkví v tom, že Němci vědí, že se toto bude muset udělat. Německo to bude stát nepoměrně více než nás - protože má nepoměrně více plynových elektráren. Ale když to jeho politici svedou na „Evropu“, pak to mohou ustát.

A jestli se Evropa energeticky nesjednotí na něčem rozumném a každý si to bude pidlat po svém, pak to bude jen předzvěstí budoucího rozpadu europského superstátu.

No a pak budeme dovážet levný izraelský plyn z Egypta...

Psáno v Praze na Lužinách dopoledne v úterý 30. srpna 2022. Odpoledne už to bude třeba zase jinak...