Kdy i Evropa uzná výhody geneticky upravených plodin?
O sedláckých bouřích bylo v uplynulém týdnu řečeno mnohé, i o jejich důvodech. Něco však řečeno nebylo, či bylo řečeno málo důrazně. Co by mělo důrazně zaznít je: Dotace jsou zlo!

Sama myšlenka podpořit zemědělce v méně úrodných krajích, kteří se na oplátku starají o údržbu krajiny, která by jinak zplaněla, nebyla v počátku zavrženíhodná. Svědčí o tom krása alpinských luk. Které by nebyly tak krásné, kdyby se na nich nepásla stáda ovcí a krav. Které by se tam nepásly, nebýt dotací. Které se ale následně zvrhly. A to hned na několikeré způsoby.

Jedno zvrhnutí se v tomto vybraném případě týká třeba posuzování toho, co jsou „horské“ či „podhorské“ kraje. Na to jsou potřeba sklonoměry a geodeti, nebo se to určí od úřednického stolu? Za cé bylo vybráno jako správné. Jsou to jen lidé a tak se může stát, že se spletou, anebo nechají uplatit. A tak se může stát, že i údolní niva se promění ve svažitý terén, potřebující horské dotace.

Dotace jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Někde jsou vhodné, ale všeho by bylo být jen přiměřeně, přiměřeně. Zlo dotací má mnoho forem. Jednou z nich je zásada „kdo platí, rozhoduje“. Zmrvená je ta zásada v tom, že ve skutečnosti nerozhoduje ten, kdo platí (evropští daňoví poplatníci), ale úředník podle určitých zkostnatělých norem, které neberou v úvahu takové drobnosti, jako je třeba počasí. Za proklínaného „bolševika“ určil entý sjezd komunistické strany jmenovité úkoly iksté pětiletky, směrná čísla, ta se pak systémem padajícího lejna roztrousila až do okresů a na jednotlivé národní podniky, státní statky a JZD. A tak se naplánovalo, že senoseč musí začít k určitému datu. Jinak se nesplnil plán a nebyly prémie. Jenže někdy se může síci už na konci května, jindy je tak deštivo, že se k tomu dostane sedlák až v půlce července. S Evropskou unií se tyhle nadekretované termíny vrátily - a pokud nejsou dodrženy, nepřijdou dotace anebo jen snížené... (Tak tomu aspoň bylo u mých vesnických příbuzných v prvních letech tohoto století.)

Už skoro zapomenutým svinstvem, které je dnes veřejností bráno jako nutné zlo, pak je podpora „zelených paliv“, díky níž jsme měli zachránit planetu před oteplováním. Biopaliva se jako šetrnější varianta prosazovala jenom proto, že se kysličník uhličitý, vzniklý při provozu zemědělských strojů administrativně nepočítal do produkce skleníkových plynů! Tři různé studie, které si zadala sama EU ukázaly už asi před deseti lety, že pěstování plodin na výrobu paliv není v žádném případě „bio“ a nakonec je celkově k životnímu prostředí nešetrné. V Evropě. V Jižní Americe to vedlo k vypalování amazonského pralesa, kde se na takto získané půdě pěstují rostliny určené ke zničení do „biopaliv“. Ty pak vozí tankery do Evropy, přičemž vyprodukují další nebiozplodiny. V Mexiku to vedlo ke skokovému zdražení kukuřice, když místo výživy Mexičanů začaly na kukuřici jezdit americké bouráky. A proč tedy ty dotace na biopaliva nelze zrušit? Četl jsem oficiální vysvětlení:

„Byl by tak narušen evropský dotační systém.“

To je důvod! Nemůžeme ho zrušit, i když je špatný, protože bychom ho zrušili. A zrušili tak i desetitisíce úřednických míst, nejspíš, vy lodyhy zvadlé...

Posledním vynálezem, kterým v Evropské unii chceme zachránit planetu, je příkaz, aby sedlák vyčlenil část svých pozemků na úhory. Úřední mluvou Evropské komise to je prý dle „standardu dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy“. Jako „dobré“ bylo určeno „7 % neprodukčních ploch (standard DZES 8) či 8 % (ekoplatba)“. Velkým obloukem jsme se tak vrátili o několik tisíc let zpět, kdy izraelitský zemědělec měl nechat každý sedmý rok ležet půdu ladem. Anebo do evropského středověku a jeho trojpolnímu hospodářství. Tupé úřednické mozky nepochopily to, co jim do nich musely natlačit až traktory evropských zemědělců pod okny jejich bruselských kanceláří. I honem honem snížily tuto plochu povinných úhorů na 4 % (resp. 5 %). A nejde jen o „úhory“. Pokud má ona spatlaná směrnice mít smysl, tedy pokud má zlepšit kvalitu půdy, pak na těchto plochách lze vysít „dusík vázající meziplodiny“. Zázrak! Absolventi enviromentálních studií přišli na to, co dělají rozumní evropští sedláci už nejméně od třináctého století. A proč od nepaměti sázeli američtí indiáni na svých políčkách kukuřici společně s fazolemi a dýněmi. (Říkali tomu „Tři sestry“.)

Debilita onoho původního nařízení spočívala i v tom, že se sakumprásk týkala nejen agrárních mamutů, pro které to nemusí být takový topografický problém, ale i středních a malých rodinných farem. A vůbec se nebral ohled na zemědělský charakter krajiny a bonitu půdy. Kolem mého rodného Liberce se na podhorských svazích rozkládaly hlavně pastviny, kdežto kolem mých studijních Poděbrad to byly lány pšenice. Na takových pozemcích není úhor jako úhor.

Nadává se obecně na „bruselské úředníky“, ale oni nakonec jenom konají podle zadání, které jim dají evropští politici. Když potřebovala Francie podpořit dovoz banánů ze svých zahraničních území, vymyslely se na popud jejich obchodníků s ovocem normy, stanovující podle zakřivení banánů také jejich zařazení do nižší jakostní třídy. Prý je pouze fámou, že by snad někdy Evropská unie zakázala křivé banány. Ne, je to pouze výmysl euroskeptiků.

Vše je „v souladu s mezinárodními standardy“. „Příliš křivé banány tak najdete, jen musíte hledat v jiné jakostní třídě.“ Moje milé doupátko, řekni mi tedy, proč zpráva z roku 2008 hovoří o tom, že se Světová obchodní organizace postavila za Ekvádor v jeho sporu s EU? „EU ve snaze podporovat dovoz banánů z bývalých evropských kolonií omezuje dovoz z jiných zemí. Nejvíce to dopadá na Ekvádor, který je největším světovým producentem této plodiny. EU pod tlakem obchodních sporů svůj režim dovozu banánů již upravila, podle WTO však stále nedostatečně.“

Takže to, že s těmi banány je to jen fáma, je fáma. Ten předpis byl zrušen na nátlak WTO až v roce 2008.

Ale to vše je pouze prkotina ve srovnání s tím, jak se evropští úředníci (na zadání politiků, kteří to dostali úkolem od koho jiného než našich evropských zemědělců!) zachovali ke geneticky upraveným plodinám. Jejich pěstování se prostě zakázalo. Pro pokusné účely existovala výjimka. Možná ještě existuje, ale nikdo se už do výzkumu nehrne po tom, co banda anonymních Zelených Khmérů zničila úrodu na jednom takovém políčku. A proč by to kdo vůbec zkoumal, když se s nimi začalo už před šedesáti lety? Nejdříve u tabáku, ale už dvacet let se s velkým úspěchem pěstují plodiny, z nichž se vyrábějí potraviny po téměř celém zbytku zeměkoule (kromě Vermontu...). Geneticky modifikované plodiny a z nich vyrobené potraviny jsou prý v EU ilegální pouze podle „protievropských mýtů“! Ale - je to jako s těmi banány. Zakázané nejsou, smějí se dovážet, avšak „podléhají přísné regulaci na celoevropské úrovni“. A nesmí se jimi krmit ani dobytek.

A přitom, poslouchejte, tedy čtěte: Za celých těch dvacet let nebyly nikde prokázány žádné zdravotní problémy při konzumaci takových potravin. Ačkoli proběhly mnohé studie o „škodlivosti“ GM organismů. Žádné nebezpečné lidožravé rostliny neběhají po světě. Naopak, GM rýže odstranila třeba z Indie hladomor a bez problémů uživí i Čínu.

Ó, vy lodyhy politici evropští! Vy hlavy zabedněné! GM plodiny odolávají různým chorobám, čili se nemusí nákladně ošetřovat přípravky, které ničí životní prostředí. Navíc mají i bez insekticidů méně hmyzích škůdců i predátorů. „Podle agrárního analytika Petra Havla se za 20 let pěstování GM plodin na plochách, na kterých jsou GM plodiny pěstované, snížila spotřeba pesticidů o 37 % a výnosy z těchto plodin vzrostly o 22 %...“ Takže zlevnily - oproti evropským. Což je také skutečným důvodem jejich zabanování.

A navíc je to ve svých důsledcích až drtivě podobné anti-enviromentálnímu zavedení biopaliv: „Zákaz GM plodin přispívá ke globálnímu oteplování.“ Protože zvyšuje „ekologickou stopu stravování“, čímž nás oddaluje od plnění našeho těžkého Green Dealu. Takže stejně, jako v jiných případech, i zde chráníme klima až k jeho úplnému zničení...

Proč GM plodiny nepěstujeme i v Evropě? Prý zde jsou „obavy laické veřejnosti“, kterých jsou nakonec poslušni politici a tím i jimi dosazení úředníci. Ale není snad úloha politiků vést masy „k lepším zítřkům“? A k osvětě? Největší osvětou by však bylo - konečné zlevnění jídla. Nakonec i obilí je pouze „geneticky upravená plodina“, protože to původně byla tráva. Jenom jí ta změna trvala tisíce let...

Tohle je to pole neorané, na které nechtějí vstupovat ani evropští sedláci. Nakonec, ačkoli na ně nadávají, tak ruku v ruce s eu-byrokraty stále spoléhají na dotace a na zákazy levnějších a kvalitnějších dovozů z mimoevropských zemí.

Psáno, zlobeno a navrhováno v Praze na Lužinách

Další Šamanovy články o odpírání enviromentálnímu nemyšlení viz na jeho blogu v záložce Zelení Khmérové.