Nikdo soudný nečekal, že Carlson předvede výkon podobný tomu, jak dělala rozhovory s osobnostmi světové politiky Oriana Fallaci. Přesto je až překvapující, že se nepovýšil nad úroveň Jaromíra Soukupa a jeho podlézavé nahazování míčku skutečně připomíná Soukupovy dnes už legendární „rozhovory‟ s Milošem Zemanem. Nebudu tu opakovat, co našli v dvouhodinovém rozhovoru jiní, kolik je v něm manipulace a lží. V tomto vydání najdete překlad rozhovoru a uděláte si názor sami. Zde je můj. Tucker Carlson podle mě funguje – scifisté budou vědět, o koho jde – jako Howard W. Campbell junior z románů Kurta Vonneguta: Američan ve službách nacismu.

Nicméně je dobře si klást otázku, co tohle divadlo znamená a jaký má účel. V prvním plánu jde naproti přesvědčeným: jsou zde zopakovány všechny už známé propagandistické triky, užívané teď už skoro dva roky k ospravedlnění prostého faktu, že Rusko porušilo svým útokem hranice, vpadlo na území nezávislého státu a rozpoutalo válku. Nicméně jedna novinka tu je. Na první dobrou nás v rozhovoru zaujme ten obrovitý historizující balast, přednáška avízovaná na „minutočku‟ o pofidérnosti existence Ukrajiny a o Hitlerově kolaboraci s Poláky atd. Celý ten balík žvástů má vyvolat dojem, že to cos se na Ukrajině děje, je výhradně mezi Ukrajinci a Rusy, že si Rusové jen berou své co jim bylo upřeno a o nic jiného nemají zájem. Carlson se této propagandistické linii nejen nebrání, on jí uvolňuje argumentační prostor.

Do pozadí ustupuje podstata příběhu, že jde o znovudobytí prostoru dříve ovládaného ruským (sovětským – sám Putin v rozhovoru otevřeně sem klade rovnítko ) . Putin jde stejnou cestou, jako šel jeho předchůdce Adolf Hitler, když šlo o Československo. Chce uchvátit ukrajinské území – ale hlavně chce zabránit tomu, co ještě nenastalo ale nastat by mělo, totiž masivní posilování obrany Západu. To je jeho hlavní strategický cíl. Pomáhá mu v tom pátá kolona, ať vědomá nebo nevědomá, u nás to dělá Tomio Okamura zcela otevřeně a Andrej Babiš z vypočítavé podlosti – je schopen pro pár hlasů zalovit i v žumpě, aby je urval. Podstatné je ale americké publikum. To je třeba přesvědčit, že „Ukrajina je malý stát, který nikdo nezná‟ a že válka je jen rodinná strkanice Malorusů s Velkorusy.

Vladimír Putin je absolutně nedůvěryhodná figura, ale to ví značné procento naší populace, větší procento Poláků, ale už o Němcích bych si nebyl jistý, o Španělech už vůbec ne a o Američanech totálně ne. To co je v rozhovoru z našeho hlediska groteskní, ty nekonečné historické exkurzy, to je jádro sdělení: jde o vám nepochopitelnou věc „mezi námi‟ a nepleťte se do ní, my se takhle handrkujeme už půl tisíciletí. Z Putinových žvástů Carlson upletl propagandistickou bombu, která se teď bude rozmnožovat a šířit. Cíl je prostý, ať Západ dál dříme na obláčcích pacifistických iluzí, hlavně ať nezbrojí a nepřipravuje se na obranu, ať pokračuje v politice iluzí o věčném míru nastoupené po konci studené války.

Rusové nedovedou vyrobit budík, ale propaganda, ta jim šla vždycky. Howard W. Campbell junior, pardon, spletl jsem se, Tucker Carlson si zaslouží Železný kříž s dubovými ratolestmi, pardon, spletl jsem se, Řád přátelství Ruské federace za zásluhy na přípravách k obnově impéria.