A. Zemanová 9.6.2022 21:05

Děkuju vám za přečtení i za milé komentáře.

• reagovat

L. Blaza 9.6.2022 15:39

A když se to tak sejde a jsme plní euforie z toho, že jsme konečně v klidu na zahradě a je hezky, klidně jsme si dali k snídani čerstvě upečeného buřta na ohni s hořčicí a pivem! Ale to fakt málokdy, protože zas buřty moc nemusíme, ale tohle je výjimka a je u toho docela sranda.

• reagovat

J. Hlavsová 9.6.2022 12:39

Taky jsem sova, když nemám nějaké vyřizování, vstávám o půl osmé, jdu vyvenčit Goliho a koupit noviny, mezitím se mi přefiltruje voda na čaj, protože tu kohoutkovou plnou vápníku mám zakázanou. Snídám kolem deváté, obvykle žitný chleba se sýrem nebo šunkou (nejyyšší jakosti), doplním to nějakým kupovaným koláčkem (bábovku už nějaký čas nepeču). Když jsem jezdila do práce do HK, vstávala jsem o půl páté, snídani jsem měla připravenou od večera, v Hradci na nádraží mívali skvělé pečivo, tak jsem si něco dokoupila, když jsem dorazila do kanceláře, už pro mě měla asistentka připravený čaj. Zapnula jsem PC, četla poštu a u toho přikusovala (vím, že se to nemá). Domácí jogurty jsem taky dělala, jogurtovač ještě někde mám, když bylo k mání sušené mléko kozí, dávala jsem mu přednost.

Urolog mi doporučil tzv. přerušovaný půst, to znamená po šesté večer už nejíst, pro sovu to je teda dost těžké.

Myslím, že snídani má mít člověk dobrou, takovou, aby si hezky začal den.

• reagovat

Z. Matylda 9.6.2022 12:27

Vstávám do práce nejpozději v šest (a někdy taky v pět a někdy taky ve čtyři, podle požadavků). Snídat musím, hlad by mě asi zabil. I když brzo snídám míň, v šest- ehm, v půl sedmé- si dám i vajíčka. Snažím se snídat v klidu, ale s odchodem do práce to je jak kdy...

• reagovat

T. Zana 9.6.2022 11:44

No jo, pivní snídaně, taky pamatuju, to byly časy . A zejména když to bylo vespolek .

I když - takovej jogurt, s jahodama... no, včera byly aspoň jahodový knedlíky, to bylo taky fajn.

Vave, tahle stopětka je skvělá

• reagovat

Z. Jenny 9.6.2022 10:39

Miluji snídání,užívám si ho každý den. Momentálně místo růže na stole mám ve váze černý bez,krásně provoní bydlík. Na kuchyňské lince mám několitrovou skleněnou nádobu s květy toho bezu, které se zrovna luhují a pak jsou zcezeny a šťáva popíjena. Snídám to, na co mám chuť, někdy po anglicku a někdy střídmě,vždycky s kafíčkem a otevřeného okna na jaře i v létě a na podzim. Většinou mne nic nehoní, zvířata jsou vyvenčena ranní prochajdou, kočky nacpány už od 6 ti hodin, jinak by mne utýraly. Zvířena psí už taky leží po gáblíku a tu nastává moje chvíle. Všechno si krásně naservíruji na talíř, kafe už vaří a voní,nejvíc miluju sýr,rajčata, kousek másla, jedno vejce jakkoliv,tmavý chlebík nebo tmavý rohlík,pro který se po cestě zastavím. Dnes byl i na tenko nakrájený kedluben. Kolem 10 hod. je pak čas na druhé kafe,většinou jen dva hlty,pak už dopíjím po studenu. Ale to ráno po prochajdě je prostě má chvíle. No a pak už může nastat den ! Vave díky!Snídaní v šest a a buď v práci v šest ,už pro mne neplatí.

• reagovat