Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Re: A další přání
Tak všecko nejlepší, zdravíčko, pohodu a vůbec! A na astrofotkách je dnes krásné měsíční zatmění, tak ho posílám nejen všem slavícím, ale i těm, co ho jako já neviděli. A Pitrýsku, to tvoje zatmění je na ten foťák , cos ho fotila, a na to, že je to "z ruky",opravdu moc dobře vyfocené!
Re: Re: A další přání
Díky - Pitrýskovi i veram, protože já jsem viděl jen nízkou oblačnost a mlhu táhnoucí se od řeky
Re: A další přání
K svátku zpětně (ten jsem prošvihla) a k narozeninám včas přeju i já štěstí, zdraví, dlouhá léta.
Re: A další přání
I já se připojuju - blažené Lence všechno nejlepší k narozeninám, všem Petrům, co jich tu je, přeju ke svátku, Medvídkovi hodně zdraví a štěstí k narozeninám (pochopila jsem dobře, že ten slavný den byl včera?) a vzpomínka na Petra Kardiaka letí až tam nahoru, na obláček. Pěkně si tu dnešní slávu všichni užijte, milí moji.
Re: Re: A další přání
Ne Yguško, mám jen svátek. narozeniny až za měsíc. Ale děkuju mockrát.
Re: Re: Re: A další přání
Tak to nemáš inzerovat, jak by řekl klasik - já myslela, když jsi psal, že se s Blážou střídáte, že ona měla svátek včera a dnes narozeniny, že ty naopak máš dnes svátek a včera narozeniny - to jsem to šikovně popletla - a spletla jsem i ostatní - holt všichni spolem (jako dohromady) za tím prvním volem (jako za mnou) .
Jak se znám, za měsíc se zapomenu - tak si to přání k narozeninám schovej do zásoby .
Re: A další přání
Blážo Lenko Blažolenko všechno nejlepší k narozeninkám. Ať se Ti daří, děvčátko šikovné
Drazí přátelé,
ještě jsem Vám nepoděkovala za všechnu tu palcodržnu věnovanou mé osůbce a přání pro vyzdravění. Celý týden jsem měla PC vypnuto, tak jsem musela trochu počíst a zorientovat se v dění minulého týdne. Dovoluji si dodatečně popřát oslavencům, radovat se s úspěšnými, posmutnět s těmi, kterým se tolik nevedlo. A poděkovat autorům půvabného a působivého čtení a zajásat nad dalšími čarovnými obrázky šikulky Xerxové. Lidičkové milí, moc jste mi chyběli.
A také nesmím zapomenout: Petři, Péťové a Petříčci, Vám všem přeji krásný a příjemný svátečkový den. Pěkně si ho užijte
A ještě posílám pár obrázků v kečupíku z procházky do "Hája", pro nezasvěcené do LVA (lednicko-valtického areálu) a pár snímků ukrývajícího se úplňku. Foceno docela obyč. tikitálkem a z ruky, tož nic moc. Navíc mě zlobí, že při kečupíkování se mi fotky pomíchají a to už ale vůbec nemá ten glanc. http://pitrysek13.rajce.net/unor 2008 Randesvous a uplnek
Re: Drazí přátelé,
Pitrýsku, tak jsem se chtěla trochu pokochat, jenže ten odkaz mi nějak nefunguje Tak jdu zase pokračovat ve spaní... dobrou
Taky všem Petrům jen to nej (i když všichni Petři co znám slaví v červnu)
Re: Re: Drazí přátelé,
Olčavo, zkus tenhle odkaz: http://pitrysek13.rajce.idnes.cz/unor_2008_Randesvous_a_uplnek/
Re: Re: Re: Drazí přátelé,
Díky Judith, právě jsem se pokochala
Pitrýsku, krásný fotky
Re: Drazí přátelé,
Pitrýsku, na to používám malinkou fintu. Na začátek názvu fotografie dám její pořadové číslo, jinak ti Rajče seřadí obrázky podle abecedy
Re: Drazí přátelé,
Hani - hezké fotky. Ani jsem nevěděla, že Randevous se už skvěje v úplné kráse - naposledy jsem tam byla loni na jaře a to měl ještě částečný lešeňový kabátek .
Re: Re: Drazí přátelé,
Děkuji, milá Judit, že jsi mi pomohla a opravila zase mnou udělanou chybu.. Já se v tom stále motám a motám. Veram děkuji za dobrou radu. Teď se omlouvám a fičím na vyšetření lékařské. Čekají mě na mamografu. Snad nic nenajdou. pápá odpoledne
Re: Re: Re: Drazí přátelé,
Pitrýsku, ty fotky jsou moc pěkné, mám LVA rád, i když se tam často nedostanu. Kdysi tam kamarád filmař točil takový malý přírodovědný dokument, který se jmenoval "L.V.A. viděti..." a byla to zajímavá práce (pro mě nefilmaře...) Ať mamo dopadne dobře, a krásný den...
Re: Re: Re: Drazí přátelé,
Držím palce, atˇto vyšetření dopadne dobře.
Skoro už zapomenutá vůně cukrovaru
ohlašovala každý podzim zahájení kampaně v břeclavském cukrovaru. Jako školáčci jsme tam chodili každý rok na exkurzi. Obrovské haly s tajuplnými stroji a vyprávěním, které jsme si šeptali s hrůzou, že tam do té nádrže spadl chlap a že ho to pomlelo a uvařilo a že, kdoví v kterém pytlu s cukrem je. A na nádvoří řady koňských povozů, traktorů a náklaďáků se posunovaly rozježděným blátem a vysypávaly svůj náklad zablácené řepy do obrovských násypek a zásobníků. A z druhé strany vedla přes Dyji taková lanovka která přes Pónu ve vozíčcích vozila zbytky zpracované řepy. A to jsme stáli kousek vedle a dívali se, jak ty vozíčky jedou přes výhybky a cvaká to a potom se vozíček převrátil a jeho obsah s žuchnutím spadl z výšky na obrovskou haldu.Póna, to pro nás dlouho znamenalo koleje, po kterých dlouhé vlaky vozily spousty uhlí potřebného pro obrovské kotle. A na ty exkurze jsme chodili rádi, protože jsme dostávali od ženských z provozu cukrkandl a tyčky cukru, ze kterých se sekal cukr kostkový. A v ulicích bylo plno popadaných řepných bulev a ty jsme sbírali pro domácí zvířectvo a taky jsme je ohryzávali, protože byly sladké. Tak proč bychom utíkali domů pro krajíc chleba. Na ulici zvedli, opláchli na schodkách v Dyji, aby bláto moc nevrzalo mezi zuby a už byla bašta. Teď jsou budovy bývalého Kufnerova cukrovaru zase opravené, ale už tam nevoní s pozdním podzimem vařící se melasa, ale firma Racio tam vyrábí svoje chlebíky polystyrenové . A také to tam voní.
Re: Skoro už zapomenutá vůně cukrovaru
Taky jsem si tu vůni znovu připoměla....v těch vozíčcích byly ulomky řepy- kořínky a zbytky bláta, kameny, které "vznikly" a odseparovaly se při praní řepy v řepné pračce...
A já jako holka jsem chodila do cukrovaru na "sirup" - to byla těžká šťáva, jak jsem později zjistila, moc mi to chutnalo
To bylo poctenicko
... a hned po te zabijacce Ne, ale fakt, ja mam k cukrovarum vrely vztah. Veliky cukrovar byl v nasi hanacke visce u Olomouce. Ano, silnice kolem naseho domu (za meho detstvi jeste dlazdena - silnice na Prerov) byla na podzim desive zablacena. Obcas nejaka repa upadla a venkovsky zalozenejsi lide je sbirali a cosi z toho delali. Cukrovar byl na opacnem konci vesnice - blizko zakladni skoly a v sezonne se nad celou vesnici nesla takova sladkohorka vune. Taky jsme jako skolni ditka chodily kazdy pozdni podzim do cukrovaru na exkurse a dostavali jsme ochutnat - hlavne ten hnedy cukr. Ty krystalky si moc dobre pamatuju a bylo to moc chutne. A do takove laboratore, o ktere pises, nas vodil chemikar ze zakladni skoly.Tenhle cukrovar uz taky nefunguje a pred par lety zavreli cukrovar v Unicove, ktery byl za jednou rodinnou usedlosti a ted tam myslim misto toho stavi Tesco nebo parkoviste ci co. Asi nejsem tak intelygentni, abych pochopila nektere aspekty globalizace sveta.
A to u nas v Holici byl jeste velky krasny pivovar - kousek od neho jsme bydleli. Vypadal jak zamek, byl tam rybnik, altan a kastanovy haj, a kdyz jsem byla jeste mala, tak i ohromne pivovarske kone. A pekne zaplivana hospoda. Pivovar uz nefunguje, zahrada je priserna. Pres silnici od pivovaru byla prenadherna sladovna s kominama - taky vypada jak zamek/hrad a kdyz varili, tak to taky moc pekne vonelo. Uz je taky zrusena a je na prodej.
Re: To bylo poctenicko
Ježkovy oči, Hanko, teď si budou všichni myslet, že jsem to opsala od Tebe. Ale, lidi, fakt nee. Než jsem dopsala, Hanka to tam vlepila a už bylo.
Tak tohle je pěkné
a zajímavé povídáni o věci, která zdánlivě zajímavá není. Stačí zápal o věc a znalosti a čte se to jak detektivka! A protože můj dědeček a babička žili dlouhá leta v Dačicích, vím, že právě tam byl vynalezen kostkový cukr. Předtím se lisovaly jen homole cukru a ty se musely doma roztloukat na kousky. Věřím, že to paní a dámy nebavilo!
Re: Tak tohle je pěkné
Díky za pochvalu, milá veram. Paní a dámy to nebavilo krom jiného i proto, že to nebylo nic lehkého, useknout kousek cukru z homole, protože ty úplně původní nebyly vyráběny lisováním z krystalového cukru resp. z krupice, ale nasycený roztok cukru se lil přímo do forem na homole a tam se nechaly "vyrazit" cukrové krystalky. To mělo daleko větší pevnost než lisovaná homole. Ty se začaly vyrábět daleko později, pro náš trh spíš jako reklamní záležitost a na vývoz zejména do arabského světa, pokud vím.
Re: Re: Tak tohle je pěkné
To tedy ano, taková homole je opravdu "materiál" - ale přes ty vybojované kousky se báječně pije super černý ruský čaj, který by v podání mé babičky porazil i vola... Přes kostky to nejde.
Copak vápno, to jsem věděl
I když samozřejmě v té verzi "aby byl bílej". Jenže - z čeho se dělá vápno? Pamatuju ten šok, když jsem měl co na práci v cukrovaru modřanském a prošel vrátnicí. Copak vlevo hora uhlí, to jsem se jen lekl, že je ho tam tolik, ale vpravo ta hora (vážně, hora!!!) kamení .