Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Jo cukrovar...
k tomu Modřanskému to nemám daleko (teď na jeho místě roste obytný komplex), a u bývalého cukrovaru ve Slavkově u Brna jsem trochu škodil. Ten cukrovar už je totiž bývalý dlouho a zbývala po něm ošklivá "nádrž na technologickou vodu", ve skutečnosti docela velký rybník. Tak z něj Slavkovští ten rybník udělali a myslím, že se docela povedl... Je mi moc líto, že tyhle klasické technologie mizí, cukrovary, drožďárny, lihovary...Jenže to PROČ je na opravdu dlouhou diskusi Lihovar a drožďárna v Hodolanech (Olomouc) - to byly taky perly... Líh se tam vyráběl z melasy a kupodivu, kvasinky neměly rády melasu třtinovou. Alimo, díky za vyprávění, je moc dobře, že se nezapomíná, protože bych se nerad dožil okamžiku, kdy lidé budou přesvědčeni, že kotlety rostou balené v supermarketu a mléko se vyrábí v mlékárně a rovnou balí do krabic. Jednoho takového jsem znal, co si to myslel už teď, ale - nic ve zlém - byl z Detroitu...
Re: Jo cukrovar...
Tady zase děti myslely, že ryba je hranatá, neboť se s ní setkávali s jako zmraženým produktem v krabičce. A nebo obalovanými usmaženými hranolky, švédsky nazvané "fiskepinnar".
To nechápu - kam se ztratil čas!
Něco tu žere novější příspěvky ! Já mám poslední v 8,30 hod - zkrátka se ztratil čas .
Re: To nechápu - kam se ztratil čas!
Ahá - už je tady. Dneska je to jako hra na schovku - chvilku mě uvidíš a chvilku mě neuvidíš .
Nevím, jestli jsem to nespletla,
ale v kalendáři mám napsané, že Zdena b.p. dnes bude ležet v tunelu. Tak jí držím palce, ať to vyšetření v pohodě zvládne a ať jsou výsledky v pořádku.
Re: Nevím, jestli jsem to nespletla,
Držím, tunel není tak hrozný, hlavně aby výsledky byly dobré.
No - není hrozný...
Já su totiž klaustrofóbní. Už si dovedete představit, jak mi bylo, když mě tam před léty pomalu strkali? Nemůžete, já vím. Mohl sem se zbláznit, za tu chvilku. To jako doslova. Nevím, jestli na to eště někdy přistoupím.
Re: No - není hrozný...
JAKUBE. TVOU K.AUSTROF´BII CHÁPU. NECHÁPU ALE DRY, ŽE TI NEPOMOHLI TÍM, ŽE BY TI ZAKRYLI OPRAVDU OČI HNEDLE OD ZAČÁTKU. MÁ MLADŠÍ TRPÍ KLAUSTROFÓBIÍ VE VÝTAHU. JE TO NÁSLEDKEM NEPOSLUŠNOSTI V DĚTSTVÍ, KDY MĚLY HOLKY ZAPOVĚZENO JEZDIT VE VÝTAHU. NEDBALY ZÁKAZU A UVÍZLY NA CELÉ TŘI HODINY MEZI PATRY. OD TÉ DOOBY BY VĚRČA DO VÝTAHU NEVLEZLA ANI ZA NIC. ŠLAPE RADĚJI KLIDNĚ I VÍC JAK 15 PATER PĚŠKY. DLOUHO JSEM JEJÍ VÝTAHOVÝ ODPOR NECHÁPALA. JÁ O TOM ZÁŽITKU NEVĚDĚLA. TO Z HOLČIČEK VYLEZLO TEPRVE AŽ JAKO Z DOSPĚLÝCH. A LEZE Z NICH AŽ NYNÍ LEDACOS. NAD ČÍM SE MI DNESKA HRŮZOU ZARÁŽÍ DECH.
Re: Nevím, jestli jsem to nespletla,
Připojuji se za dobré výsledky pro Zdenu b.p.
Re: Re: Nevím, jestli jsem to nespletla,
Taky držím. A Jakube, když ona je to jedna z vůbec nejlepších a neinvazivních diagnostických metod...Pokud je to opravdu potřeba, myslím, že to za tu chvíli hrůzy stojí... I klaustrofobovi...
No jo - jenže právě že takto otázka nestojí, jo?
To jaksi není moc věc vůle. Lenka asi má pravdu, co měli udělat.
Výtah mě ovšem nevadí, to by byl extrém. Ale do ortu pod zemí nikdy, ani náznakem.
Jo alimo
- tak cukrovarnictví bylo na jihu Jižní Moravy časté. I náš stařeček a strýček Frantik pár sezon v cukrovaru pracovali - v tom hodonínském. Teď na jeho místě je nákupní středisko - cukrovar tam už nepřipomíná nic - škoda. Po cukrovarech se tady slehla zem a cukrovce jakbysmet - ještě si pamatuje, jak jsme chodili paběrkovat (po našem ostrlízovat) na sklizená pole - to potom ta naše prasátka pěkně nabírala kilíčka a bělounké sádýlko .
Sladké ráno:-)
Díky za zajímavé povídání A nemůžu si nevzpomenou na ňamku pro krávy - melasu smíchanou s kakaovými lupínky - mňam mňam
Re: Sladké ráno:-)
To koukám, takovéhle zkušenosti s lahůdkami pro krávy. Já zatím zkoušela jen chuť granulí a sušenek pro psy (no nic moc). Ale pro krávy Li, co to slyší mé ucho, jsi snad... , ale určitě ne
Re: Re: Sladké ráno:-)
Nejsem kráva, alespoň fyzicky Ale s kravičkama jsem pracovala a tuhle melasu jsem mlsala s nima No, i můj erdelák Robin na melasu chodil - to byl pohled, když si skočil na žlab a baštil společně se zvířákama
Re: Re: Sladké ráno:-)
Psí jídlo je nutné si nejdřív osolit , výrobci ho totiž nesolí. Pro kočky je sice trochu slanější, ale pořád méně, než solí většina lidí.
Re: Re: Re: Sladké ráno:-)
A já jsem myslel, že kočkám sůl škodí. (Ve větším množství určitě.) Hm, ale kočičí krmiva neochutnávám, to je pravda.
Re: Re: Re: Re: Sladké ráno:-)
Ve větším množství ano, ale kočičí krmiva se dělají o špetku slanější než psí. Oproti lidskému jídlu je to strašně neslané. My máme doma experta na ochutnávání, granule ne (moc suché), ale konzervy ochutnal už skoro všechny.
Re: Re: Re: Re: Re: Sladké ráno:-)
Psí pochoutky jsou trochu solené, proto je mají psi tak rádi. Granule nepřisoluji, konzervy Áje nejdou. Ale sůl má ze zbytků od našeho jídla. Je pověra (a zájem výrobců), že mají psi mít jen průmyslové krmivo. Já přidávám vařené maso, občas (nepříliš úspěšně) přílohu, ale zbytek třeba svíčkové i s knedlíkem jí jede. Občas sýr, kousek salámu (vzácně a opravdu kousek), takže tu sůl dostane. Naše solení psům škodí, přece jen mají jiný metabolismus, ale méně, než se myslelo.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sladké ráno:-)
Hmmm, holkám maso vařím a granule používám jako přílohu Říká se, že se to nemá, ale je mi trapný jim dávat granule jen tak Takže díky za to, co říkáš No a domácí jídlo? Takového segedínku dělám běžně o pár porcí víc - po něm se kavkazanky můžou utlouct I s knedlíky
Re: Re: Re: Re: Sladké ráno:-)
Můžu potvrdit, z kočičích konzerv jsou asi nejslanější Whiskas - ale i ty jsou z lidského hlediska neslané (a to nejsem z lidí, kteří začnou shánět na stole slánku aniž jídlo ochutnali...). Člověčí jídla by kočky neměly mimo jiné i kvůli tomu, že lidé v porovnání s nimi hrozně "přesolují"
Re: Re: Re: Re: Re: Sladké ráno:-)
Neměly by, ale copak se dá odolat tomu strašně hladovému kocourkovi (pejskovi), který nejmíň měsíc nedostal nažrat (co na tom, že mu člověk dal osobně ani ne před 5 minutami plnou misku)?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sladké ráno:-)
Nedá, já vím... Ale občas doma používáme (tedy, spíš terra-san, já na to nemám trpělivost) k uspokojení kočičího národa rady a recepty z knížky "Kočkám chutná kaviár". Tam jsou totiž jídla, která může člověk s klidem připravovat sobě a ještě je nabídnout chlupatcům, aniž by jim ublížil, a vypadá přitom jako vyslovené dobračisko - vidíš, dávám ti ze své misky, máš totéž, co já...
Re: Re: Re: Re: Sladké ráno:-)
I nám sůl škodí, když to se solením přeháníme. Nemusíme tolik solit, jestliže používáme v jídle česnek a nebo bylinková koření ( marjánku, oregáno, bazalku, rozmarínku, tymián). Tady se prodává sůl s názvem SELTIN, kde je jenom 50 procent natriumkloridu a ostatek je 40 procent kaliumkloridu, 10 procent magnesiumsulfatu a pochopitelně přidaný jod. Kdo má zvýšený krevní tlak má solit minimálně a nebo vůbec ne. A v té situaci jsem teď znenadání já. Nezměnila jsem životní styl, ale mám tu ten strašný rámus z dálnice a lékaři dotvrzují, že to vyvolává stres a tím pádem zvýšení krevního tlaku. Snad se mi podaří jej snížit aniž bych musela začít s medicínou. Ty vedlejší účinky léků jsou někdy horší než choroba sama.
Re: Re: Re: Sladké ráno:-)
Slyšel jsem že psí jídla sice hezky vypadají a voní, ale jsou prý prosta jakékoliv "lidské" chuti, ale nevím nenapadlo mně nikdy si to dát.
Musím říci,
že ač člověk, pro kterého vědecko technická revoluce skončila vynálezem louče a bydlením v jeskyních, jsem při čtení článku viděl vše před sebou- tak byl proces výroby cukru poutavě a barvitě popsán, že i já téměř pochopil. A po jeho přečtení se v mé hlavě vynořily otázky- jak se vyráběl, či čím se sladilo např. ve starověku, středověku? Jak se postupně měnila výroba cukru? Čím to, že jsme byli v minulosti cukrovarnickou velmocí? Jeden poutavý článek, a kolik otázek přinesl... Odpoví někdo?
Re: Musím říci,
Solitére, na něco ano, na něco ne. Prakticky až do středověku se sladilo (v Evropě) medem. Jiní národové používali třeba mízu (javorový cukr) nebo některé rostliny se sladkými listy. Mezi ty patří i cukrová třtina. Z té se cukr vyrábí dodnes, a to i u nás. A řepa cukrová byla vlastně náhrada za třtinu, když bylo na dovoz do Evropy uvaleno embargo (tuším, že za napoleonských válek a ve válce za nezávislost). V Čechách a na Moravě na to doplatila např. část rybníků, které byly přeměněny na řepná pole - porovnáním map je to vidět např. na Litoměřicku a Jičínsku... Jak se měnila technologie, na to by ti asi spíš odpověděla alimo. Byli jsme jako stát (či součást monarchie) průmyslově na výši, a cukrovarnictví je docela sofistikovaná technologie vyžadující dobré odborníky s hlavou a rukama na svém místě. Ti tady vždycky byli. A proč už nejsme? Tak tahle otázka patří někomu úplně jinému Krásný den přeju.
Re: Re: Musím říci,
Díky, Terro. Je s podivem, jaké reminiscence dokáže navodit ať již článek, nebo Vaše odpověď. Při Vaší zmínce o "javorovém cukru" jsem si vybavil větu z knihy, kterou jsem četl před mnoha desítkami let, byly to "Dva roky prázdnin" a výraz jednoho z hrdinů- "...jdeme dojit stromy..." To je skutečně k nevíře, co způsobí jeden zajímavě napsaný popis výroby něčeho...
Re: Re: Re: Musím říci,
Určitě. Jám má pro tyhle "klasické" technologie slabost. A vždycky, když někde zaslechnu, jak jsou ty biotechnologie moderní, tak mě napadne kvašení a sýření. Nejstarší biotechnologie na světě... Takže takové články jako je ten dnešní se mi líbí moc.