Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
A ještě naděje....
....že snad to jaro příjde i k nám na sever. Včera a dnes slunko svítilo, ale v noci najednou jinovatka a dnes byl vzduch strašně ledový. A mne začlo bolet v krku, to tedy mám radost. A to ani mandle nemám. Přede mnou stojí sklenice vody s vymačkaným česnekem a já kloktám a popíjím. Moje oblíbená léčba. Co tomu říkají ti které potkávám na to nedbám, ať si říkají co chtějí. Těsně než jsme přijeli do Švédska se tady prodával česnek jenom v lékárně. Můj manžel měl vlastní vysvětlení proč tenkrát Švédi v Praze nepřekročili Karlův most. Prý tam Češi nechali stát polní kuchyni a česnek který v kuchyni zůstal obrátil švédy na útěk. Možná, že to jak se mnou zacházejí je jenom pomsta za ten jejich dávný úprk. I když si myslím, že jim může stačit co nám tenkrát všechno ukradli, včetně té Stříbrné bible.
Re: A ještě naděje....
Milá Velká kočko - věz, že jaro vždycky přijde - jednou dřívě a jednou později a naráz je tady (u nás - na jihu Jižní Moravy už vyrazily první lístky na živých plotech na sídlišti - chudinky, určitě zmrznou, protože teď se má ochladit - ale ono je to stejnak strašně brzo - minimálně o měsíc dřív).
Stejnak to je divný - ve Švédsku česnek jenom v lékárně a v JůEsEj normální modrý mák nikde, prý je to nebezpečná droga !!! Tak se divím, že Češi (a Moraváci či Slezané) ještě přežívají, i když požívají tak nebezpečné látky .
Re: Re: A ještě naděje....
Tady se modrý mák prodává v malých kořenkách o váze několika gramů. A sype se na housky a rohlíky. Ale v tržnici prodává jedna paní štrůdl s makovou a nebo ořechovou nádivkou. Já moc makové nádivky stejně nemohu jíst po pradávné operaci žlučníku. Kdybych to udělala dostala bych žlučníkový záchvat a to ač žlučník nemám
Když se tak zamyslím mohla bych fungovat jako učebnice adeptů lékařství. Co se v tom těle nastřádá chorob za jedenasedmdesát let, to je k neuvěření..
Re: Re: Re: A ještě naděje....
Ale fuj, na to je lepší nevzpomínat. Dnes jsem byla pídr podrobena křížofkovému výslechu, co se týkalo chorob mých a mých předk. Předky jsem dala dohromady celkem uspokojivě, ale když jsem měla přiznat svoje radosti ze života a ještě je zařadit do letopočt... Byo to náročné. Tak jsem jí prozradila, že nejsem zase tak sklerotická, ale každou negativní vzpomínku rychle vytěsňuji. Pídr. koukla na ten vyplňovaný dotazník a s uzarděním zkonstatovala, že by jí taky dělalo problém zařadit své neduhy a bebínka a řádně je datovat.