Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Přátelé,
mějte se tady hezky, přeju krásný víkend a samé krááásné povídání
Už máme 18 koloušků - héééč
Re: Re: Přátelé,
Bojím, bojím. Když už nastydla i Zdena b.p., co potom taková mrňata .
Přeji nejen malým kolouškům,
ale všem obyvatelům obory a těm kolem hodně sluníčka, tepla dobré nálady. (To sluníčko bychom teď momentálně měli u nás).
Re: Přátelé,
Tuze gratuluji, kolouška bych brala, holky určitě taky, protože se včera večer tulili k ježkovi, normálně si lehly a pozorovaly ho ja se stočil do klubíčka a dělaly u toho rozličné zvuky. Je mi moc líto, že tu nemůžu být tak často jako dřív....achjo! Všechny Vás moc zdravím a Alče děkuji za opravdu hezký článeček o kozenkách a ty fotky jsou báječný!
Tojefuku
Kdepak jsi. Cekam na tve povidani o kozach. Ja ti neco povim tojefuku. Mam domek, zahradku, zivy plot ,nejake kere. Nez jsem padnul na tebe, tak jsem zil v pohode. Strihal jsem zivej plot, neco okopnul, vytrhnul. Ted chodim po zahrade jak matoznej. Zastavim se treba pred rododenronem a rikam si : copak o nem WWW vis ? Nic, protoze jsi blbec, ignorant ,tlachal. Tojefuk by o nem napsal krasne povidani.
Fakt me to tojefuku zere. Tuhle jsme sedeli s Magdou na terase a ja ji povidam, podivej, jak ta straka krasne leti. Paneboze , povidala Magda, kde vidis straku?! Vzdyt je to vobycejnej havran. A ja jsem se zacal tojefuku vztekat, zo ona me musi porad voponovat, ze kdybych rekl ze to je havran, tak ona bude tvrdit tu straku. Ze dobre vim, ze to zadna straka neni, ze jsem si delal legraci, ale ze ona je na vomylu , protoze to neni havran ale vrana!
A ze se to da krasne rozenat, ale to ja ji nereknu jak, at si zagugluje. Da se to vubec tojefuku rozeznat??
Nebo je to jednou a to same havran - vrana, jako kozel - koza, WWW - Magda !
Re: Tojefuku
Je to pro tojefuka, ale musím říct, že tohle je opravdu sranda. Poslala bych několik smajlíků se zdviženým palcem, ale nemáš je rád (odvažujise přidat k tykajícím si zvířetníkům). SUPER!!
KDEPAK JE TOJEFUK?
Doufám, že se tojefuk neurazil proto, že jsem tu jeho skutečně krásnou borovici pojmenoval: PINUS TOJEFUKII GRANDISNANUS var. Moraviensis (CR) . Cuketiensis bych nedoporučil. bych nedoporučil.
Re: KDEPAK JE TOJEFUK?
Zase chyba. Buď já nebo PC. - bych nedoporučil, mělo být pouze jednou.
Alčo,
tohle povídání se moc povedlo ! O to soužití se zvířaty mají venkovské děti bohatší dětství než městské.
Děkuji a máš pravdu v tom,
že nejen mají bohatší dětství, ale také více přirozených znalostí o přírodě a jejích zákonitostech.
Re: Děkuji a máš pravdu v tom,
no určitě. Možná se někdy vybičuju k povídání, jak jsem potkala hnědou kozu.
Boze, co tohle ma s polecneho s kozama ? Ale co, poslu to.
Byvaly za meho detstvi krasne pohrby. Kocar, kone s chocholama a muzika. Umiracek, ktery zvonil. Slo se z kostela na hrbitov a byla to opravdu posledni cesta.
Soudruzi vsak usoudili, ze neni vhodne tolik truchlit, , ze to primo ohrozuje radostne pocity z budovani socialismu. Nejdrive byly zrusene kocary. Nahradilo je auto. Ale jeste porad jelo pomalu v cele pruvodu . Pak uz auto privazelo rakev rovnou na hrbitov . Soudruzi to dotahli k naproste dokonalosti. Ctvrt hodinove obrady v krematoriich. Povidal mi Cenda Strnad, co tam delal, ze kdyz uderila chripka, tak ani rakev nemenili, jezdili porad s tou samou a tak jednoho a toho samyho neboztika vorvalo prej za den tisice lidi.
Jednou jim pred vanocema privezli reznici z jatek domaci klobasy, co si tam delali nacerno. Tak ty klobasy dali do jedny rakve, ze si je vecer rozdeli. Celej den byl fofr, nechali to tedy na druhy den, protoze to bylo v prosinci a klobasam bylo v rakvi lip nez v lednicce. A tak se stalo, ze druhej den vomylem soupli tu rakev na pojizdne zarizeni a zacaly obrady. Povidal mi Cenda Strnad, WWW, takovy klobasy nikdo nejedl. Vobycejny recniky ani nepocitam. Dvakrat tem klobasam stala cestnou straz milice, recnili tri predsedove zavodniho vyboru, jeden se primo rozbrecel. Petkrat ty klobasy byly vysveceny katolickym fararem , dvakrat pozehnany evangelickym.
Na Cendu to prej ta silne zapusobilo, ze ty klobasy pak krajel na uplne slabounka kolecka jako hostie a vydrzely mu az do jara.
Tak jsem puvodne chtel psat o krasnem pohrbu pana Hadase a takhle se zakecam. Uz musim jit pripravit obed, Magda za chvilku dokluse .
Re: Boze, co tohle ma s polecneho s kozama ? Ale co, poslu to.
No s kozama to nemá nic společného, ale je to stejně pěkný příběh. Zdravím. Jo a dobrou chuť.
Re: Boze, co tohle ma s polecneho s kozama ? Ale co, poslu to.
no, WWW, úplně o kozách to není, to je fakt, ale je to moc pěkný povidání.
Mimochodem, jak tak píšeš o rodném městečku, tak se začínám pomalu orientovat, kdo byl kdo - a bohužel to zase druhou stranou hlavy průběžně zapomínám. Nechtěl bys někdy ve volné chvilce sepsat takový ten úvod, něco jako osoby a obsazení? Ne, to je blbej fórek, já vím... ale mám vždycky radost, když něco nového napíšeš. Dobrou chuť.
Re: Boze, co tohle ma s polecneho s kozama ? Ale co, poslu to.
Ale ne, já se tak těšil, že klobásy šly do pece a nebožtík do hospody .
Re: Re: Boze, co tohle ma s polecneho s kozama ? Ale co, poslu to.
Já měla zase přímo plastickou představu, jak otvírají funusmani nějakou zasloužilou mrtvolku a místo očekávaného vykypí ty klobásy.
Moc hezky jsi to napsal
a já přidám také jednu pohřební:
Když umřela moje milovaná babička, šli jsme do krematoria domluvit podrobnosti. Ptali se nás, mimo jiné, také na to, budeme-li chtít nebožku před obřadem vystavit. My jsme se shodli, že ne.
V den obřadu jsme se sešli na čas. Stále jsme ale čekali, 10 minut, čtvrthodinku, pak přijela sanitka a zase jsme čekali - celkem bratru třičtvrtě hodiny. Pak konečně začali vycházet smuteční hosté z předešlého pohřbu, ale byli nějací nesví. Tak jsme se ptali, co se stalo a z nich vylezlo, že přijela na pohřeb i vzdálená tetička, a že se chce na nebožtíka ještě jednou podívat. I otevřeli zřízenci truhlu a nastala situace, která si následně žádala přivolání sanity: v truhle místo nebožtíka ležela zcela neznámá stařenka, což tetu přivedlo k celkovému vývratu a následnému lékařskému zásahu. Mezitím prý zřízenci hledali, až našli toho správného, a se zpožděním obřad pokračoval.
Samozřejmě nás tato situace dovedla k nepěkným představám a vznesli jsme požadavek, že se také přece jen nakonec chceme ještě na babičku podívat. Byla jsem pověřena rodinou, abych obhlídku vykonala já. Vše bylo v pořádku, babička krásně upravená, hezky oblečená, a jak jsem měla strach z pohledu na mrtvolu, tak mě to nějak přešlo a dnes jsem ráda, že jsem se na babičku ještě naposledy mohla podívat.
Moc pěkné povídání :-)
Chudák koza, ta dopadla .... no asi kozu mít nikdy nebudu, nedokázala bych jí zabít, natož sníst Akorát tak podojit
Děkuji za barevnou pochvalu
a nechci Tě podceňovat, ale dojení koz není pokaždé jednoduchá záležitost. Také jsme jednou měli jednu Grétu, která se nechtěla dát podojit - stále byla v pohybu, zkrátka nepostála. Tak jsme nakonec vymysleli takovou lest, ze které se časem stala nepsaná dohoda: koza dostala přímo pod čumáček mísu plnou nakrájeného ovoce, zasypaného kukuřičným šrotem. Ovoce muselo být čerstvé, krájené čistým nožem - nedej bože krájet tím nožem před tím něco jiného!
A po tu dobu, než Gréta všechno snědla, tak klidně stála. Byla to fuška, občas jsme nestíhali a to potom pracně nadojené mléko skončilo na slámě, protože první, co koza po ukončení bašty udělala bylo to, že se ohnala zadním kopýtkem. Ač se to nezdá, dožila se vysokého věku, neboť měla vemínko skoro až na zem a v něm vždycky plno dobrého mléčka - zkrátka, koza - údernice!
Re: Děkuji za barevnou pochvalu
Není zač kozenky ´mám moc ráda. Kamarádka si kůzle pořídila, je to nádherná hnědá kozička a všude šplhá jako kamzík. Dojení se musí člověk naučit. Teta na Jesence měla ovce a to mi celkem šlo ale je to asi 20 godov nazad
Kozenky
Tedy Alčo, dneska jsi mi udělala velikou radost!!! Jako kdybych se ocitla na dvorku u babičky a z maštale se ozývalo bučení krávy Šeky, zavzpomínala jsem, jak jsme měly se ségrou úžasný zážitek z jízdy na praseti, jak jsem pásla housátka, koz jsem se tedy dost bávala, ale to s léty přešlo a dneska tahle zvířata se šibalským až potměšilým pohledem mám hrozně ráda, až tak, že bych si kozu přála mít ve své "smečce". Nojono, ale dokud musím vydělávat na granulky (jako panička ze sousedního báječného článku od kočičáka Kočka), tak to asi nepůjde - už to slyším, jak mi nějaká Líza vyčítá: Méééééééé, kde jsi byla, mééééééé, kdopak mě podojí.... Naštěstí v sousedství naší chalupy si užívám přítomnosti ovcí, krav, koní i těch koziček a není nic krásnějšího sedět takhle večer na zápraží a poslouchat, jak k nám zaznívá jejich "řeč". Ale věřím tomu, že ten správný čas přijde.
Díky Beňo,
a máš pravdu - mně se po zvířátkách také moc stýská.
Pravda je ale ta, že každé zvířátko chce to svoje a než ho o něco obírat a šidit, to ho raději nemít. Nikdo nevíme, co nás čeká, možná se časem změní situace a zvířátka budou! Já, bydlet na venkově, bych si pořídila kozu jako jedno z prvních zvířátek. Koza dokáže být osobnost a vymyslí věci, které by do ní nikdo neřekl ..
Kozy
Velmi hezký článek. Já jsem sice z města, ale jako malý kluk jsem jezdil ke známým na venkov. Měly tam taky kozy a pro nás děti to byl nezapomenutelný zážitek, když jsme se snažili na těch kozách jezdit. Pište dál.
Re: Re: Kozy
V dobách mládí, nevím jest-li jsem byl čert, ale klidné dítě si moji rodiče představovali úplně jinak.