Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
tak sice podle fotek Ketka
není úplně malilinkatý pejsek.Ale zato je krásný pejsek. A nedivím se, že by za cestu autem dala svou psí dušičku. Je to prima, když se jeden čoklís může těšit na výlet a je fajn, že tady ta možnost je.
Re: tak sice podle fotek Ketka
Ketka je velká jako kokršpaněl. Od malinka byla celá bílá, akorát poslední roky se začala její srst od nožiček nahoru zabarvovat do hnědo-rezava.
Hezká a milá
pejska je ta Ketynka. Ví, co má jisté, tak si dovolí u paničky urážet. Přeju ještě pár hezkých a aktivních let.
Ketko, jsi šikovná holčička
Některé zvyky mi připomínají Filípka: ten také moc rád jezdí v autě a někdy tam nastupuje, i když se nikam nejede. A klid při jídle ve společnosti můžeš získat zároveň s postavením dominantního psa. Zrovna tento týden dostali psíska vylízat misku od ovoce se smetanou: první se na ní vrhla Anežka, pak Filip usoudil, že by si také dal a mírně zavrčel, Anežka poodešla si 30 cm od misky a usadila se. Filip v klidu vylízal misku dle svého uvážení a štěňátko malinký ubohý pak kontrolovalo, jestli tam ještě něco zbylo (moc ne).
Re: Ketko, jsi šikovná holčička
Doma má při jídle několik chodů, v misce maso, vedle placička,piškotek... je na to zvyklá a jí si,kdy chce.Takhle to u nás nejde, Kočky musí mít jídlo nahoře, Pascha je vysavač, když Ketka zaváhala, jídlo bylo hned pryčDnes už to ví a jí zároveň s Paschou.
Re: Re: Ketko, jsi šikovná holčička
To u nás také, ale Filipovi stačí zdržovat se poblíž své misky a dát jasně najevo, že to není volné a nikdo se tam neodváží.
14 let...
...moc milé povídání o malé psí dámě. A že to musí být osobnost - takhle se umět urážet
U těchto psíků - kteří ve 14 letech jsou stále veselí a pohybliví, mně přijde líto, že mamutci se tohoto věku dožít nemůžou. Že u dogy je 13 let zázrak nad zázraky...
Kosatka se stále chová jak tajfun - koneckonců jsem se někde dočetla, že fena fyzicky dorůstá kolem prvního hárání a psychicky kolem druhého. Betka odhárala v září - na 15 měsících a od té doby nic... Přece po ní nemůžu chtít, aby se uklidnila a začala se chovat alespoň trošku jako dospělá elegantní, důstojná, klidná doga...
Re: 14 let...
Jaký pán, takový pes. Když panička na procházkách předvádí různé baletní kreace, tak se Kosatka přece nemůže chovat důstojně.
Re: 14 let...
Když s ní jdeme k veterináři na kontrolu, tak nám říká, že ona nás všechny přežije.
Re: 14 let...
Za prvé: žádná naše fena nedospěla psychicky po druhém hárání. možná 4 až 5, pokud se tomu dá řící dospění. Spousta fenek hárá v 8-10 měsících a to nejsou větší plemena vyspělá ani fyzicky (retrívřice se "udělají" až tak ve 2 letech). Druhé připadá na 15-17 měsíců, no snad nějaká fena v tom věku psychicky vyspěje, ale nevím. Nám se to nepodařilo.
Jinak přávidím pauzy mezi háráními. Naše holka je rychlá a tak hárá po 5 měsících, je to děs. Korina měla pauzy 8 měsíců a byla to pohoda. Obě zabřezly na první pokus. Bekina měla nepravidelný cyklus (a nikdy se nepodařilo ji nakrýt). Takže bych na tvém místě jásala, že Betunka nespěchá.
Re: Re: 14 let...
Já taky jásám - mně to její hárání rozhodně nechybí. Aronka byla jak hodinky každé 5,5 měsíce a začala na dogu brzy - už na devíti měsících... Takže v Betím věku už měla 3x odháráno...
A k té povaze - myslím, že z té Kosatky dravé nevyroste nikdy
Re: Re: Re: 14 let...
Uznej, co bychom dělaly s důstojnými dámami. Dyk by se k nám ani nehodily Já taky doufám, že z toho Ája nevyroste úplně nikdy (ostatně světýlka loví i teď, když už je na rozsypání - budeme muset odstranit lesklé předměty a zatahovat závěsy, aby miminka neušlapala)
Re: Re: Re: Re: 14 let...
Už se vám to opravdu krátí Držím palečky - nedávno jsem sledovala (na webu) vývoj devíti krásných bernských honičů - podle ultrazvuku čekali malý vrh. Majitelé a hlavně mamča zvládli to nadělení perfektně - miminka nechávala pít mlíčko až do odchodu k novým pánečkům... a že těch žraločků ušatých na poměrně malou maminu bylo
Ketka
se mi moc líbí a povídání taky.
A zcela OT: Je dobré být manželkou významného astronoma. Pak po vás můžou pojmenovat třeba i kráter na maličkém měsíci Marsu - . Phobosu. Ačkoliv byl Phobos spolu s Deimosem objeven až v roce 1877, tak už v roce 1726 vyšla Gulliverovy cesty Jonathana Swifta, kde popisuje, že Laputští vědci znají dva malé měsíčky Marsu a trefil se (skoro)i do jejich oběžných dob. Jakpak to věděl? A další otázka, jak to, když do Phobosu praštilo těleso tak velké, že udělalo kráter veliký jak půlka samotného měsíčku, že se Phobos nerozpadl? Asi je z dobrého materiálu
Strhující snímek.
Jó, kvalitní štof je základ, říkal milostivým paním už pan Sinderhauf, velkoobchod textilem, pod Starou radnicí... na tom se nic neušetří, to je marný...
Milá Rputi, podívej co jsem objevila,taky bezva že jo,
PlanetkaObjevitelé: C. U. Cesco, A. R. Klemola
Datum objevu: 6. 5. 1967
Místo objevu: El Leoncito
Základní označení: 1967 JN
Pojmenována na počest Jany Tiché, české astronomky a od r. 1992 ředitelky observatoře na Kleti. Pod jejím vedením se program astrometrického sledování planetek a komet modernizoval zavedením CCD kamery, počítačů a katalogů. Jméno navrženo jejím manželem Milošem Tichým. Dráha planetky ve sluneční soustavě
Re: Milá Rputi, podívej co jsem objevila,taky bezva že jo,
Oprava , je to pro Veram , no ale pro Rpuť taky, že jo, já blbka dopleta,
Re: Oprava , je to pro Veram , no ale pro Rpuť taky, že jo, já blbka dopleta,
To neva, stejně je to paráda.....
To je jednoduché!
Když jsem u Pashových páníčků, tak je tam ještě Pascha a kočičáci a to by bylo trucování nebezpečné, oni by pak drbali jen Paschu a na mně by mohli zapomenout. Kdežto doma u paničky jsem jen sama a vím moc dobře, že i když venku trucuju, tak na mně panička nezapomene
Re: To je jednoduché!
Ketka je u nás ráda.Když přijedeme na návštěvu a pak odjíždíme, tak ona je první, kdo má sbaleno na cestu, kdo sedí u vchodových dveří a čeká.Je pak na ní vidět, jak je zklamaná, že si jí nebereme, že odjíždíme bez ní.Ale když je pak u nás doma, namáčkne se na páníčka a ostatní nemají šanci. Pro ně jsem tam pak já