Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
koník
cílevědomý koník, co si šel tvrdě za svým... pořád mám sen, že se jednou odvážím a na koni se nechám svézt...
Maričko,
to je půvabné vyprávění! Četla jsem už včera, ale nějak nezvládla reagovat.
Maričko,
jednou jsme šli přes pastvinu na hrad a na blátě se tam kroutil slepýš. Pastvina byla do kopce, hadovi to klouzalo a nemohl se hnout z místa, ať se vlnil jak se vlnil :) Kamarádka dostala hysterák z hada a vlekli jsme ji pryč pekelně rychle, aby si nás ty krávy nestihly všimnout a nešly se zvědavě podívat, co se to tady dějeeee :)
Re: Maričko,
Jednu zvědavou krávu by člověk zvládl, ale celé stádo...no nevím.
Dokud jdem nežila tady, "evropští hadi" mě nestrašili. Ti zdejší ano. Bojím se jich, ale nepanikařím tak jako moje švagrová. Ta reaguje asi jako tvoje kamarádka. Jednou jsme už od parkoviště v dálce zahlédli na posekaném trávníku vic jak metrového hada. Moje milá švagrová také málem dostala záchvat a prchala zpět k autu. Já si ale hada chtěla vyfotit, tak jsem se véélmi opatrně a přeci jen nervozně přiblížovala, ale had se odvlnil pryč (přesto jsem si ho pomocí zoomu stihla vyfotit). Když jsem se vrátila k autu, švagrová mě málem pročichala, jestli jsem si náhodou hada nestrčila do kapsy, byla z toho "shledání" fakt vyděšená.
Re: Maričko,
Slepýše bych do ruky vzala - dělám to nerada, protože jak se svíjí, bojím se, abych mu neublížila. Na užovku bych si netroufla a ze zmije mám přece jen respekt :-)
Re: Maričko,
a la "krávy" - také mám vzpomínku na jednu cestu z Příprami, kdy si moje máma se mnou krátila cestu loukami a poli cca 3 km do Trhových Dušníků, kde na jedné louce se páslo stádo krav i s býkem - no nebyl to tehdy moc dobrý pocit, kdyby se hnuli proti nám... nevím...
Re: Dnes má svátek Karolína
Karolína má svátek, a ke svátku jí pěkně prší, to ona ráda. Tak vše nejlepší!
Re: Dnes má svátek Karolína
Karolíno, všechno NEJ, NEJ, NEJ !!!
Romantické vyprávění
moc mě baví.
Miluju tvoje povídání
Mám taky podobné zážitky. Když jsem se učila jezdit na koni, došla jsem do stáje a tam... obr. Znám koně zblízka, nebojím se, ale tohle byl kolos. Otočil se a na seznámení mě štípl. Nekousl, jen štípl. No, zvládli jsme to spolu, ale když jsem jednou při jeho absenci dostala normálně velkou kobylku, bylo mi lépe - hlavně při nasedání :-)
Re: Romantické vyprávění
Dalmi, tak by mě zajímalo, kam tě štípl. Jestli taky do boku? Ale jsem ráda, že jste si "sedli" :-)
Re: Romantické vyprávění
Do stehna. Natočil tu obrovskou hlavu do strany a jauvajs! Já ho plácla a on si řekl, že se s tou bláznivou babou nebude hádat.
Re: Romantické vyprávění
Jo, nasedání není jen tak. Někdy fakt žasnu, že to jezdec vůbec dokáže bez pomoci a třeba za jízdy (jak je to třeba ve westernech). A to má alespoň "hrušku" sedla na držení (natož takový indián, který se chytne jen za hřívu a hup na holý hřbet). Já seděla vždy na "normálních" velikostech,¨do třmenů a sedla to nebylo zase tak vysoko, ale u některých obrů mi přijde, že jezdec div neudělá kolmý provaz než přehodí nohu přes koně :))
Re: Romantické vyprávění
No, sedlo nemělo hrušku a já dělala ten kolmý provaz :-) Namožené svaly, o kterých ani nevím, že mám
Zivot obcas maluje
krasne obrazky. Tohle je urcite jeden z nich. Takove veci nejde zapomenout. Jsou to nekdy drobnosti (i kdyz kun byl velky), ale ty prave delaji zivot zajimavy. Moc se mi to libilo. A krasna reka. Tam nekde u vas?
Re: Zivot obcas maluje
Je to asi půl hodiny od naši hranice s Floridou - Holmes Creek. Tady je odkaz v angličtině.
http://1url.cz/Zbma
Re: Zivot obcas maluje
Zkusím ještě jeden odkaz z YouTube. Není třeba dívat se na celý. Začátek celou řeku profrčí (time lapse), nevím proč, tím ta krása řeky rozhodně nevinikne. Ale pak - od 1.min. je tam vidět ten krásný, průzračný, hluboký pramen. No já bych ani přes tu průzračnost do něho neskočila - ty kameny a "tunýlky" mě straší, jen se na to dívám :)) To je pak už celý zbytek videa.
http://1url.cz/ibms
Snad se odkaz nahraje posílala jsem ještě jiný odkaz, ale ten zatím není, uvidím, jestli se ukáže později.
Děkujůůů za komentáře
a usmívala jsem se při čtení vašich "zvířecích setkání" No vidět zvíře na obrázku, v dáli na pastvině, nebo i v ZOO, bývá dost jiný zážitek, než když vám pak živě funí za krk - a ten kolos z článku kdyby místo pofrkávání otevřel tlamu, tak se mu do ní hlava sestřenice snad i vešla :)) Asi o rok později jsme tuhle trasu jeli s francz. přáteli. Vlhkost vzduchu byla přímo vražedná. Přirazili jsme na stejném místě na piknik. Koně tam nebyli, zato taková mračna much a komárů, že sotva jsme z lodí vylezli, během pár minut jsme do nich zase nastpoupili. A piknikovali jsme v lodích na vodě - kanoe blízko sebe a já rozdávala pochutiny z boxu v naší lodi. Také jim se plutí moc líbilo, jejich vzpomínka ale byla méně romantická.
Když jsme bydleli v Pennsylvanii, půjčovali jsme si loď na řece Delaware (vlastně tam jsme tuhle zábavu objevili). Řeka tam byla široká a v místech i dost prudká. Problém byl v tom, že na ní směly jezdit i motorové (a tedy nemile hlučné) lodě jejichž vlny často dokázaly kanoi až nebezpečně rozhoupat. Ale zase se dalo kdykoliv z lodě seskočit do vody a zaplavat si. To bych se tady na Floridě v té sice božsky klidné, ale kdovícoskrývající řeče nikdy neodvážila !!! To dokázala jen místní mládež. Na pláži u sběrného místa tam měla na větvi stromu u břehu přivázané lano a zcela bezstarostně se shoupávala se do vody !!!!
Maričko, to je moc hezká vzpomínka
a líbí se mi, jak to máte s těmi půjčovnami zorganizované - i když možná už dnes něco takového existuje i u nás... plutí na lodičce je moc fajn, kdo nezažil - no, chtěla jsem napsat, že nepochopí, ale teď mě napadá, že raději napíšu, ať to zkusí
já nějak postrádám strach před zvířaty, a to i velkými, nevím čím to je, možná to zas úplně nejlíp není, protože já bych asi v klidu zírala zblízka i na slona - až by mě rozdupal a pohádky by byl konec
poslyš, ale jestli tě dobře identifikuji v tom bílém tričku, to jsi snad chodila ještě do školy, ne? vypadáš opravdu velmi mladince :-))))
Re: Maričko, to je moc hezká vzpomínka
Ano Bedo, v tom tričku to jsem já - no jo, patnáct let je patnáct let. V té době jsem se ještě mohla svlékat za bičem :)))
Maričko
hezký, ba kouzelný koňský příběh. Dominantní člen stáda si nakonec přišel na své :-)))!
Petro, ke včerejšímu článku. Jenom jsem měla možnost nakouknout. Opět tak jako vždy mne napadne: "Kdyby tak nádherný psí život měli všichni pejsci u svých pánečků, tak jako se má každý živý tvor u vás!" Díky Ti za ně.
Krásné povídání Maričko
Ke koním má veliký respekt. Stejně tak ke kravám. Jsou to na mě veliká zvířata.
Jak je to větší než náš kočičák, tak couvám.
Míša z Plzně
:-D díky Maričko
Já vím, že tehdy nikomu asi do smíchu v určitý moment nebylo, ale já se tu teď díky Tvému vyprávění směju. Hezký den všem.
Mám před koňmi respekt
Měla jsem v dětství formativní zážitek - nadšená kamarádka jednoho koně na výletě krmila, a když mlsky došly, kůň ji kousl. Měla pak modřinu přes půlku žeber. Nadšení z koní jí to však neubralo :-)
Maričko, co všechno člověk na kánoi nezažije, viď. Čekala bych spíš nějakou peřej nebo podrncání po kamenech (při nízkém stavu vody), ale že mě bude honit kůň... Bezva, že jste ho stačili zdokumentovat!
Re: Mám před koňmi respekt
Tím kousnutí ji ten koník naočkoval - Terce se stalo totéž (:o))
Re: Mám před koňmi respekt
No ano, co se škádlívá, to se rádo mívá :-)