Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
R O Z V E R N Í Č E K .
Přiběhne chlápek do hospody a začne vykřikovat: "Honem, honem, chlapi, pojďte všichni rychle sem. Znám perfektní vtip na policajty." V rohu se kdosi zvedne a osloví příchozího: "Kroťte se trochu, člověče, já jsem kupříkladu taky policista." Příchozí jen mávne rukou a odpoví: "Nevadí, vám to vysvětlím potom."Dobrou noc.
Už z fotek spokojených trpajzlíčků i Zvířetníčků
bylo jasné, že se akce vydařila, a láskyplné vyprávění Vave ten fakt jen potvrdilo. A já jsem se trošku zaradovala, že ještě jedna trasa v ZOO zbývá na jaro, a že se mi třeba povede zúčastnit se.
Milá Vave,
tvoje povídání opravdu hladí po duši! Moc mě mrzí, že jsem se nemohla zúčastnit, takových bezva lidiček pohromadě! A fotky tu atmosféru ještě krásně dokreslují.
Vave
ráno jsem Ti poslala mejl s tím, že tam jak jsem psala štěňátka kluky ještě mají, a byla k tomu i fotografická příloha Došlo?
Re: Vave
Děkuju, Lídošku, došlo, už jsem to předala.
Děkuju všem za milé ohlasy, ale o takové akci se píše velmi dobře!
Re: Re: Vave
Vavísku, díky za reportáž, už z fotek mi bylo jasné, že jste si to sqěle užili. Škoda, že je Praha tak daleko...
Tak
mi utekl druhý Zoo výlet s Myškou a trpajzlíčkama mrzí mě to a doufám, že na jaře se ho konečně zúčastním
ještě jednou - PRO MOJÍ OHAŘÍ JMENOVKYNI
Peťo - číhni ke včerejší Betce na cestách. Máš tam něco k přečtení, mohla by to být pro vás užitečná informace.
Moc mě mrzí,
že jsem nebyla v Praze a dovolovala se, když se plánovala druhá Trpajzličí návštěva, těšila jsem se, že taky dorazím. Doufám, že není všem dnům konec a že i když z Trpajzlíčkova je to do máteře Prahy daleko, tak že se někdy zadaří i z mé strany a poznám Trpajzlíčky osobně. Věřím, že to musel být moc prima den a že si ho všichni užili. Takže - všem zúčastněným přávidím.
Re: Moc mě mrzí,
Petro, neboj, není všem dnům konec, už je v plánu třetí etapa expedice, takže když budeš moct, budem moc rádi, když se zůčastníš. Ale kdyby ses čistě náááhodou vyskytla v Pejřimově dřív, nebyla bych vůbec proti .
Ty fotky vypadají
jako zachycené v průběhu podání populární písně Ramcamcam, která jest vskutku děsivá.
milá Vave
hezký článeček, který přivolal hezké vzpomnky
až tohle bude tedy, jak píše dole Myška, čteno Trpajzlíčkům - prosím o předání pozdravů a pusinek od "kaštanové a kočičí" Bedy
Re: milá Vave
Jsem doma jen na skok, ale pozdravy a pusinky ráda předám hned zítra . Děkuju
Dneska
je Zvířetník něžný, plný lásky a vůbec bych se nedivila, kteby nám tady nechal vzaz i skutečný anděl
:-))
Vave, moc hezká reportáž ze ZOO, hladí duši
Musela jsme se usmát při popisu, jak děti reagují na Veram ... přiznám se, nedivím se jim, mě Veram na setkání taky určitým způsobem okouzlila, vyzařuje z ní klid a pohoda jak z málokoho. A pro děti má nějaké zvláštní kouzlo určitě, Element z ní byl taky u vytržení (mimochodem, malý Element už rozhodně není malý, lidi, ten se za posledních pár měsíců vytáhl do výšky! , jak to ty děti dělají, že tak rostou? ) A JoVovi ... co dodat ... oni jsou báječní už podle komentářů a fotek, takže naživo musejí být prostě skvělí
Re: Re: :-))
Podle toho co říkal, tak se mu tam líbí moc. V něčem je dál, než co se učí, něco je pro něj nové, v průměru jako asi každý prvňáček. Zřejmě mají výbornou učitelku. Úplné podrobnosti nevím, byli jsme spolu moc krátce, ale celkový dojem je, že se Marťovi ve škole moc líbí a to je asi nejdůležitější Víc "legrace" zažívá jeho máma, která "roste" při psaní úkolů. On je Element dost živé dítě, takže se jí ani nedivím, ale zvládají to (i díky pomoci Přednosty - to jen jako doplňková informace, že v domácnosti Tojefučat se objevil "mužký vzor" ).
Re: Re: Re: Re: :-))
Jejda LFSH - že ty jsi ještě neměla prvňáčka? Protože při psaní úloh a při učení nejvíce trpí maminy (popř. tatini - podle toho, kdo je ve "službě"). Když si vzpomenu na to zoufalství při čtení! Děvěnka moje sice krásně četla písmenka m-á-m-a, ale že to dává dohromady slovo máma nemohla pochopit! A když jsem si stěžovala tchyni (takto učitelce na prvním stupni), tak mi řekla "to se stává dětem, kterým se rodiče málo věnují!" Je ti jasné, že v tu chvíli jsem byla nejen na mrtvici, ale zároveň jednou nohou v kriminále, protože jsem měla sto chutí ji zaškrtit pomocí mokrého ručníku - ty dvě hodiny denně při učení a další dvě hodiny při vymýšlení a provádění různých alotrií a vůbec celé odpoledně a večer zřejmě bylo málo. Jsem holt špatná matka
Re: Re: Re: Re: Re: :-))
Neměla, moje dcera se toho nedožila. Já jsem úkoly psala většinou sama jen s následnou kontrolou - mám o šest let mladšího bratra, takže máma se musela věnovat jemu.