Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Re: To není zpráva,
Také jsem chtěla utéct. Bohužel jsem nenašla dost sil v sobě a pomocných rukou okolo. Víš, závidím - aspoň jsi to zkusila.
Re: Re: To není zpráva,
Mělo to pokračovat - a úspěšně - ale nějak jsem se zamyslela nad vlastními zmařenými dvaceti lety kdysi poměrně chápavé a snaživé bytosti, která se teď už o nic nesnaží. Ale neber to moc depresivně, pomstila jsem se někdejšímu režimu hodně, né dost, ale hodně. Jsem typ, který vedle sebe potřebuje cejtit oporu, ale i sama jsem se dost pomstila. Když nic jinýho... Když opominu, že lidé, s nimiž jsem se potýkala, právě leží někde na pláži a já už deset let si nezaplavala... tak furt dobrý. Furt zisky převažují.
Re: Re: To není zpráva,
Tech >dost sil v sobe< bych pochopila. >Pomocne ruce okolo< ??? No tak to nevim. Vetsina nas odesla aniz by nekdo neco vedel. Mohlo jim jit o kejhak kdyby se prolaklo, ze neco vedeli.
Teda Hanko,
co rict? Sedim tu a bulim. To vis, ja to asi ctu trochu jinak nez vetsina ctenaru. No jo, vzpominky.
Re: A kdy se dočkáme něčeho z tohoto ranku od tebe - ?
Jakube, ja bych psala, ale neumim to. Uz se chystam delsi dobu sepsat neco pro potomky....ale fakt to nejde. Kdyz jsem byla na Uni, tak jsem se musela nastvat aby ta essej za neco stala. Samozrejme, ze v sociologii to bylo lehky.
tak a já se na týden loučím
buďte tu hodní a zdraví a vůbec
Jo a doufám, že za týden tu nebude moc obrovská hromada článků, nějak poslední dobou nestíhám a nestíhám a nestíhám.
Dekuju
za prani k svatku a pripojuju se blahopranim Zviretnikovym Hanam, Hancam, atd.
Dekuju rovnez za komentare - cely den jsem se k pocitaci nedostala, mela jsem nejake jednani. Tak az zitra.
Haničky všecky, JanoBa, LENKO, X, kamarádko Matyldo a vůbec
všecky a všichni (hlavně duo Kadlus + Senior!), dneska jste mě STRAŠLIVĚ MOCpotěšili, rozvzpomínali (to bych nechtěl překládat) a vůbec... souhrnně: díííky - !
A do psaní. Neflákat se, hochu.
Tedy Zvířetníci Zvířetníkoví
vy mi dneska dáváte, jsem si to přečetla ještě jednou i s komentářema, a usmívám se a brečim si tu do kakaa (je mi děsná zima a horký kakao mě vždycky spolehlivě zahřeje), vzpomínky jsou to tedy úžasné, i Velká kočka a JanaBa, a pak LenkaS s kouzelným balíčkem s čajíkem a hrníčkem a její Věrka...
Já jsem se takhle nikdy nevracela, leda z prázdnin nebo dovolený, ale pamatuju si, jak mě vždycky schody v baráku (bydleli jsme v pátým patře s výtahem, ale my děti jsme jezdit nesměly, jen s dospělým) po návratu z prázdnin připadaly takový plochý a nízký. Nevím, čím to bylo, ale ten pocit jsem měla vždycky.
S omluvou
Teprve teď jsem si všiml, že jsem poslal příspěvek po Nickem, který používám pro svoje - "Seniorovy stránky". Tak přání a Ty, ty, ty- je ode mne.
"Dopadlo to lip, než se čekalo." ++
Presne ta spravna veta na konec vypraveni. Dik!
O čem to tu vlastně píšu???
Milá Hano, tak jsem se ráno propadla do tůně vzpomínek a ještě se na nich vznáším ale chvílemi se i topím, neumím totiž plavat a těch vzpomínek je nějak příliš moc. A je znát že stárnu, ta deprese a ty deprese, brzy mi budou muset podávat zde velice populární "lyckopiller" to jest pilulky pro pocit štěstí nebo jak bych to preložila. Tím pádem stařečci v ústavech nezlobí, neobtěžují stresovaný personál a nekazí jim "kafferast" - tedy přestávku na kafe. Můj manžel vždycky říkal, že ve Švédsku nemůže nikdy dojít k revoluci, že to odbory prostě nepovolí, protože pracující by přišli právě o ty pausy a taky o volnou sobotu a neděli. Ale měl se přizpůsobit zdejší hysterii přestávek a mohl tu ještě být. On totiž byl zvyklý práci dodělat a dát si pausu potom. Jeho práce bylo moc a k pausám nedocházelo. Tady všichni pustí všechno z rukou a jdou popíjet kafe. Bez kafe ani rána. Kam jsem se to zase dostala??? No vidíš, a takhle to jde dnes celý den. Máš mě holt na svědomí. Ale poslala jsem ti kytičku. Už ji máš?
Re: O čem to tu vlastně píšu???
Velka Kocko: Za kyticku dekuju jeste jsem chtela rict, ze mne kdyz neco hodne zere, tak se v tom zkraje patlam, ale pak si myslim na veci z minulosti, ktere byly pekne. A to mne nejak podrzi. Preju pekny vikend a pozitivni energii.
Přání- a vzpomínka
Všem Haičkám a do Emeriky přednostně.Ráno při prvním čtení slzy ( ale fuj, chlap nebrečí!).Strýcové a tety MLP, vysídlení po r. 45, jejich návraty, obavy a šikana z české strany. Pak pár let zaměstnání na kempu - shledávání rozdělených rodin ze Západu a Východu. Nařízení, že se veškeré tyto styky musí hlásit ( hádejte kam ?). Pro úplnost musím dodat, že bezpečně vím, že na to i ty nejbezohlednější (vyjímky se také našly) "hospodští" - "sejřili z vysoka". To pro ty mladší - oni tyhle věci berou jako "Pohádky naší babičky".
Re: Přání- a vzpomínka/oprava
Ty,ty, ty- hospodští jsou ti,ti,ti ! Stydím se !
Re: Přání- a vzpomínka
Rozumim, pane Kadlus. Ty Sudety mi uz dlouho lezi v hlave. Otec se tam narodil, (na Sumave) pak museli odejit po Mnichove. Znam moc dobre Jeseniky a tam jeden taky videl tu spoust po odsunuti.... meli jsme chalupu, kterou postavili Nemci. Obcas kdyz jsem tam byla v zime sama, a koukala na tu krasu kolem, tak jsem myslela na ty lidi, kteri tohle postavili a zvelebovali. Obcas jsem zasla na hrbitov - opusteny. Tolik osudu chycenych v historii.
Milá Hano,
to je moc krásně popsaný návrat - slzy mi kapou do klávesnice.Teď jsou Tvé návraty jistě veselejší a Cheta má stále jistě co udivovat.Přeju rovněž všechno nej k svátku, jsem taky Hana,tak si to tedy užijme!
P.S.:Dík za všechna přání,Zvířetníci!
Re: Milá Hano,
Ahoj spolujmenovkyne! Ja jsem si pres den uzivala tak, ze jsem byla na jednani a ani jsem se nedostala k pocitaci, abych odpovedela na vsechny pekne komentare.
No ano, Chet tam jezdi moc rad a furt nachazi nove veci. A velmi si na tom zaklada.
Já ostuda jsem v tom ranním rozespalém ajfru úplně zapomněla,
Takže Hany, Hanky, Haničky - všechno nejlepší! >>>>>(())<<<<<
Re: Já ostuda jsem v tom ranním rozespalém ajfru úplně zapomněla,
já taky - všem
Milé Haničky - sluníčka
užijte si krásně svůj den, ať jste kdekoliv Dopřejte si něco dobrého, něco hezkého a nechte se aspoň na chviličku rozmazlovat!
Venku leje jako z konve,
ale mně je příjemně, poté, co jsem dočetla, milá Hanko, tvoje vzpomínání. Ani si snad nedokážu představit, jak musí s člověkem zamávat, když se po tak dlouhé době vrací domů. Mně stačilo - a to se vůbec nedá srovnat - když jsme se odstěhovali do Čech a ob víkend jezdili k rodičům do Olomouce. Jak já se vždycky těšila! Na posledním úseku z Mohelnice do Olomouce, když se sjede na čtyřproudou silnici, se mi chtělo vždycky zahalekat na přednostu : Šlápni na pedál a jedééém! I když jsem věděla, že se za chvíli vlevo objeví věž hejčínského kostela a to už budu doma. - Díky, že´s nám dala nahlédnout do vzpomínek a obrazová dokumentace, ta je přímo vzorná! No jo, jsi to celá ty, jakoby sis z oka vypadla !
Last but not least: děkuji všem za přáníčka, jste moc milí. Ode mě přání všeho nejlepšího spolujmenovkyním Hance W, Pitrýskovi a všem ostatním!