Neděle 9. února 2025, svátek má Apolena
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

VÝVOJ: USA nutí Izrael k větší vojenské zdrženlivosti

Izraelská armáda od pátku pokračuje v pozemní operaci, kterou přerušilo sedmidenní příměří. Než ho Hamás porušil, Izrael získal zpět celkem 105 rukojmích, většinou žen a dětí, včetně několika s dvojím občanstvím, třiadvaceti Thajců a jednoho Filipínce. Za to musel osvobodit 240 vězněných palestinských žen a dětí. Tři Izraelky teroristé v Gaze zavraždili, čtyři lidé v zajetí zemřeli a Hamás dál zadržuje ještě 127 Izraelců, včetně 17 žen a dětí, a jedenáct cizinců, celkem 138 osob, uvedla izraelská vláda. Další klid zbraní se nečeká, protože jednání se dostalo do slepé uličky. Jeden z hlavních politických představitelů Hamásu Sálih Arúrí řekl, že hnutí rukojmí vymění jen za všech 7000 Palestinců vězněných v Izraeli.

Po příměří propukly prudké boje na severu Pásma Gazy, ale vojáci operují i na jihu. Chtějí především dobýt jižní město Chán Júnis a tamější uprchlický tábor, hlavní baštu Hamásu, kde se nejspíš skrývá jeho nejvyšší velení s alespoň částí rukojmích. Armáda v pátek shodila do města letáky s výzvou Gazanům k evakuaci a v úterý vstoupila do centra města a oznámila třetí fázi operace. Bitva o Chán Júnis je nejtěžší od zahájení pozemní ofenzivy. Při masakru Hamásu 7. října a v následných bojích zahynulo už přes 400 izraelských vojáků a každý den přibývají další.

Izrael čelí stále silnějšímu americkému tlaku, aby při pozemní operaci bral větší ohled na civilisty v Gaze. Američané ho už před příměřím přiměli, aby zrušil zákaz dodávat do pásma palivo, které potřebuje Hamás k provozu svých tunelů. Potřebují je však i nemocnice, a tak nakonec během klidu zbraní do Gazy přijíždělo 200 kamionů s palivem denně. Když Hamás příměří porušil a opět začaly boje, Izrael palivo znovu zakázal, ale Američané ho hned přinutili k obnovení dodávek ve stejném objemu jako za klidu zbraní.

Izraelská armáda také na americkou žádost zřídila „dekonfliktní mechanismus“, který má ochránit humanitární pracovníky a civilisty před palbou; důstojník izraelské armády teď koordinuje operace tak, aby se bombardování vyhnulo oblastem, kde humanitární organizace působí. A na přání Američanů, aby se izraelské nálety vyhnuly hustě zalidněným místům, armáda Pásmo Gazy rozdělila na více než 600 sektorů a každý den Gazanům oznamuje, které hodlá bombardovat, aby mohli včas odejít. Rovněž vyhlašuje humanitární přestávky.

Washington na izraelskou vládu také naléhá, aby si ujasnila, co bude s Gazou po zničení Hamásu. Prezident Joe Biden by byl nejraději, kdyby vládu na pásmem převzala palestinská samospráva, ale to premiér Binjamin Netanjahu kategoricky odmítá; prohlásil, že „dokud bude premiérem, nebude v Gaze vládnout samospráva, která podporuje a financuje terorismus“. Bílý dům nakonec uznal, že samospráva ve své současné podobě není vlády nad Gazou schopná a nejprve by se musela „zreformovat“.

Izrael chce po válce zřídit na severu pásma nárazníkovou bezpečnostní zónu, aby Hamás nemohl u hranic obnovit vojenské schopnosti a znovu ostřelovat izraelská města. Už o tom také informoval některé západní a arabské vlády. Mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu John Kirby však minulý týden prohlásil, že Washington s tímto návrhem nesouhlasí, protože Pásmo Gazy by se „geograficky zmenšilo“.

Jednoznačně proizraelský postoj Joea Bidena je terčem stále silnější kritiky Američanů; chválí ho pouze třetina obyvatel. I jeho vlastní demokraté na něj naléhají, aby přiměl Izrael k větší vojenské zdrženlivosti a lepší ochraně civilistů v Gaze. Přitom si Bílý dům zasluhuje pochvalu. Svými strategickými rozhodnutími, jako bylo vyslání dvou letadlových lodí do východního Středomoří a posílení vojenských sil v Rudém moři a Perském zálivu, zřejmě odstrašil strůjce konfliktu Írán od rozšíření války do celého regionu. Aktivně se podílel i na jednání o propuštění rukojmích a začal znovu zdůrazňovat důležitost vzniku samostatné Palestiny. Zároveň Izraeli vydatně pomáhá na mezinárodní scéně i vojensky; kromě jiného mu podle deníku Wall Street Journal dodal i 15 000 bomb k ničení tunelů a 57 000 dělostřeleckých granátů.

Izraelci jsou Bidenovi nesmírně vděční a jeho přání zatím plní. Netanjahu na jeho naléhání před časem povolil i zřízení humanitárních koridorů a obnovil Gaze zastavené dodávky vody. V pondělí armáda jeden koridor vytyčila i pro obyvatele Chán Júnisu. Bez Bidenových zásahů by situace v pásmu byla mnohem horší.

Američané zpočátku Izraeli pouze radili, ale teď začínají být kategoričtější. Ministr zahraničí Antony Blinken Netanjahuovi v předvečer obnovení pozemní operace řekl, že Izrael nesmí Pásmo Gazy zmenšit ani násilně přesídlit další obyvatele, a zdůraznil, že na jihu nesmí být tak vysoké civilní ztráty jako na severu. Netanjahu mu to údajně slíbil; armáda na jihu pásma plánuje cílené útoky, a ne plošné masivní bombardování.

Počet civilních obětí v Gaze nelze ověřit, protože čísla zveřejňuje výhradně vláda Hamásu. V úterý oznámila, že počet mrtvých překročil 16 000, ale neudává, kolik z nich je ozbrojenců; Izrael soudí, že jich zabil asi 5000. Zahraniční média však údaje Hamásu používají, a čím budou vyšší, tím víc bude sílit americký i mezinárodní tlak, aby Izrael válku ukončil. Podle zpráv, které unikly z poslední americko-izraelské schůzky, Blinken na izraelský odhad, že likvidace Hamásu zabere řadu měsíců, odpověděl: „Tolik času zřejmě mít nebudete.“ Američané by chtěli, aby válka skončila začátkem příštího roku a Izraelci pak pokračovali v likvidaci Hamásu cílenějšími metodami. A aby se humanitární krize v Gaze ještě víc neprohloubila, Blinken také požadoval, aby Izrael vytvořil bezpečné zóny pro civilisty a nebombardoval důležitou infrastrukturu jako nemocnice, čističky vody nebo elektrárny.

Je ovšem otázka, kdy začnou americká přání kolidovat s operačními cíli armády. Čím víc se budou blížit americké volby, tím bude hledání kompromisu obtížnější.

Psáno pro ČRo Plus

Lubomír Stejskal
8. 2. 2025

I v demokracii můžou volby dopadnout špatně.

Aston Ondřej Neff
8. 2. 2025

Třeba mě zažalujou, kéž by mě zažalovali, Okamurovi to vyšlo.

Hyena Neff
8. 2. 2025

V neděli odpoledne krásně svítilo sluníčko.

Lika
8. 2. 2025

Kalendář

Robert Troška
8. 2. 2025

Museli bychom někoho propustit.... Tak to je obrovská tragédie.

Aston Ondřej Neff
6. 2. 2025

Na zadní se proti Evropské komisi postavili ministr průmyslu a ministr životního prostředí.

Aston Ondřej Neff
7. 2. 2025

Přicmrdálky a žalobníky mají přece všichni rádi!

Aston Ondřej Neff
8. 2. 2025

Třeba mě zažalujou, kéž by mě zažalovali, Okamurovi to vyšlo.

Gustav Sitař
6. 2. 2025

„Nebílí“ utlačovaní Američané měli vytvořit základnu Demokratické strany.

Chechtavej tygr
8. 2. 2025

Stojí nervózní chlap na mostě, na krku má provaz...

Lidovky.cz, ČTK
9. 2. 2025

Saúdská Arábie, Katar a Egypt v neděli odsoudily poznámku izraelského premiéra Benjamina...

Veselin Vačkov
9. 2. 2025

To, o čem se mluví v bezpečnostní komunitě za zavřenými dveřmi, řekl polský prezident Andrzej Duda...

Lidovky.cz, ČTK
9. 2. 2025

Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o...

Lukáš Kovanda
9. 2. 2025

Čím si Donald Trump získal americké IT miliardáře, tedy nejbohatší lidi světa? Tím, že jim slíbil...

Ondřej Bezr
9. 2. 2025

V neděli 9. února si muzikanti i hudební fanoušci připomenou ve velkém sále Lucerny jednu...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz