21.2.2024 | Svátek má Lenka


VÝVOJ: USA nutí Izrael k větší vojenské zdrženlivosti

9.12.2023

Izraelská armáda od pátku pokračuje v pozemní operaci, kterou přerušilo sedmidenní příměří. Než ho Hamás porušil, Izrael získal zpět celkem 105 rukojmích, většinou žen a dětí, včetně několika s dvojím občanstvím, třiadvaceti Thajců a jednoho Filipínce. Za to musel osvobodit 240 vězněných palestinských žen a dětí. Tři Izraelky teroristé v Gaze zavraždili, čtyři lidé v zajetí zemřeli a Hamás dál zadržuje ještě 127 Izraelců, včetně 17 žen a dětí, a jedenáct cizinců, celkem 138 osob, uvedla izraelská vláda. Další klid zbraní se nečeká, protože jednání se dostalo do slepé uličky. Jeden z hlavních politických představitelů Hamásu Sálih Arúrí řekl, že hnutí rukojmí vymění jen za všech 7000 Palestinců vězněných v Izraeli.

Po příměří propukly prudké boje na severu Pásma Gazy, ale vojáci operují i na jihu. Chtějí především dobýt jižní město Chán Júnis a tamější uprchlický tábor, hlavní baštu Hamásu, kde se nejspíš skrývá jeho nejvyšší velení s alespoň částí rukojmích. Armáda v pátek shodila do města letáky s výzvou Gazanům k evakuaci a v úterý vstoupila do centra města a oznámila třetí fázi operace. Bitva o Chán Júnis je nejtěžší od zahájení pozemní ofenzivy. Při masakru Hamásu 7. října a v následných bojích zahynulo už přes 400 izraelských vojáků a každý den přibývají další.

Izrael čelí stále silnějšímu americkému tlaku, aby při pozemní operaci bral větší ohled na civilisty v Gaze. Američané ho už před příměřím přiměli, aby zrušil zákaz dodávat do pásma palivo, které potřebuje Hamás k provozu svých tunelů. Potřebují je však i nemocnice, a tak nakonec během klidu zbraní do Gazy přijíždělo 200 kamionů s palivem denně. Když Hamás příměří porušil a opět začaly boje, Izrael palivo znovu zakázal, ale Američané ho hned přinutili k obnovení dodávek ve stejném objemu jako za klidu zbraní.

Izraelská armáda také na americkou žádost zřídila „dekonfliktní mechanismus“, který má ochránit humanitární pracovníky a civilisty před palbou; důstojník izraelské armády teď koordinuje operace tak, aby se bombardování vyhnulo oblastem, kde humanitární organizace působí. A na přání Američanů, aby se izraelské nálety vyhnuly hustě zalidněným místům, armáda Pásmo Gazy rozdělila na více než 600 sektorů a každý den Gazanům oznamuje, které hodlá bombardovat, aby mohli včas odejít. Rovněž vyhlašuje humanitární přestávky.

Washington na izraelskou vládu také naléhá, aby si ujasnila, co bude s Gazou po zničení Hamásu. Prezident Joe Biden by byl nejraději, kdyby vládu na pásmem převzala palestinská samospráva, ale to premiér Binjamin Netanjahu kategoricky odmítá; prohlásil, že „dokud bude premiérem, nebude v Gaze vládnout samospráva, která podporuje a financuje terorismus“. Bílý dům nakonec uznal, že samospráva ve své současné podobě není vlády nad Gazou schopná a nejprve by se musela „zreformovat“.

Izrael chce po válce zřídit na severu pásma nárazníkovou bezpečnostní zónu, aby Hamás nemohl u hranic obnovit vojenské schopnosti a znovu ostřelovat izraelská města. Už o tom také informoval některé západní a arabské vlády. Mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu John Kirby však minulý týden prohlásil, že Washington s tímto návrhem nesouhlasí, protože Pásmo Gazy by se „geograficky zmenšilo“.

Jednoznačně proizraelský postoj Joea Bidena je terčem stále silnější kritiky Američanů; chválí ho pouze třetina obyvatel. I jeho vlastní demokraté na něj naléhají, aby přiměl Izrael k větší vojenské zdrženlivosti a lepší ochraně civilistů v Gaze. Přitom si Bílý dům zasluhuje pochvalu. Svými strategickými rozhodnutími, jako bylo vyslání dvou letadlových lodí do východního Středomoří a posílení vojenských sil v Rudém moři a Perském zálivu, zřejmě odstrašil strůjce konfliktu Írán od rozšíření války do celého regionu. Aktivně se podílel i na jednání o propuštění rukojmích a začal znovu zdůrazňovat důležitost vzniku samostatné Palestiny. Zároveň Izraeli vydatně pomáhá na mezinárodní scéně i vojensky; kromě jiného mu podle deníku Wall Street Journal dodal i 15 000 bomb k ničení tunelů a 57 000 dělostřeleckých granátů.

Izraelci jsou Bidenovi nesmírně vděční a jeho přání zatím plní. Netanjahu na jeho naléhání před časem povolil i zřízení humanitárních koridorů a obnovil Gaze zastavené dodávky vody. V pondělí armáda jeden koridor vytyčila i pro obyvatele Chán Júnisu. Bez Bidenových zásahů by situace v pásmu byla mnohem horší.

Američané zpočátku Izraeli pouze radili, ale teď začínají být kategoričtější. Ministr zahraničí Antony Blinken Netanjahuovi v předvečer obnovení pozemní operace řekl, že Izrael nesmí Pásmo Gazy zmenšit ani násilně přesídlit další obyvatele, a zdůraznil, že na jihu nesmí být tak vysoké civilní ztráty jako na severu. Netanjahu mu to údajně slíbil; armáda na jihu pásma plánuje cílené útoky, a ne plošné masivní bombardování.

Počet civilních obětí v Gaze nelze ověřit, protože čísla zveřejňuje výhradně vláda Hamásu. V úterý oznámila, že počet mrtvých překročil 16 000, ale neudává, kolik z nich je ozbrojenců; Izrael soudí, že jich zabil asi 5000. Zahraniční média však údaje Hamásu používají, a čím budou vyšší, tím víc bude sílit americký i mezinárodní tlak, aby Izrael válku ukončil. Podle zpráv, které unikly z poslední americko-izraelské schůzky, Blinken na izraelský odhad, že likvidace Hamásu zabere řadu měsíců, odpověděl: „Tolik času zřejmě mít nebudete.“ Američané by chtěli, aby válka skončila začátkem příštího roku a Izraelci pak pokračovali v likvidaci Hamásu cílenějšími metodami. A aby se humanitární krize v Gaze ještě víc neprohloubila, Blinken také požadoval, aby Izrael vytvořil bezpečné zóny pro civilisty a nebombardoval důležitou infrastrukturu jako nemocnice, čističky vody nebo elektrárny.

Je ovšem otázka, kdy začnou americká přání kolidovat s operačními cíli armády. Čím víc se budou blížit americké volby, tím bude hledání kompromisu obtížnější.

Psáno pro ČRo Plus