Globálně vlivný deník Financial Times cituje ve svém komentáři předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyen, že vzhledem ke změně situace po ruském vpádu na Ukrajinu je třeba zásadně rozvinout obranné schopnosti Evropy.

Brusel by měl motivovat evropský obranný průmysl, aby zvýšil výrobu a podpořil konsolidaci, řekla předsedkyně Evropské komise, když varovala, že „svět je drsnější“.

Ursula von der Leyen uvedla, že komise rozvíjí svou strategii obranného průmyslu na základě zkušeností s používáním hotovosti daňových poplatníků ke zvýšení výroby vakcín proti Covid-19 a ke společným nákupům plynu.

„Musíme utrácet více, musíme utrácet lépe, musíme utrácet celoevropsky,“ řekla von der Leyenová ve čtvrtek v rozhovoru pro Financial Times.

Plán na vyzbrojení evropského vojenského průmyslového komplexu tváří v tvář rostoucím hrozbám ze strany Ruska má být zveřejněn tento měsíc; bude muset být schválena národními vládami, z nichž některé mohou odporovat snahám komise centralizovat rozhodnutí o investicích do obrany. Představitelé EU chtějí maximalizovat výrazné zvýšení vojenských výdajů členských států od úplné invaze Vladimira Putina na Ukrajinu s cílem vytvořit větší, robustnější a efektivnější evropský obranný průmysl.

„Máme velmi roztříštěný obranný trh a to se musí změnit,“ řekla von der Leyenová. „Jaká je kompetence komise? Je to průmysl. To je naše hlavní činnost. Jsme zprostředkovatel, ne kupující.“

V předvečer mnichovské bezpečnostní konference von der Leyen řekla, že Brusel potřebuje zajistit, aby obranný průmysl kontinentu mohl reagovat na zvýšenou geopolitickou hrozbu. Návrhy v plánu komise zahrnují použití rozpočtu EU ke zvýšení financování na doplnění společných smluv na zbraně podepsané členskými státy, stejně jako zaručení nákupu produkce, uvedli úředníci.

To navazuje na úsilí komise zavést vakcíny proti koronaviru, což nakonec vedlo k prudkému nárůstu evropské produkce.

„Udělali jsme to pro vakcíny a plyn,“ řekla von der Leyenová.

Návrh Von der Leyenové by pomohl zefektivnit obranný průmysl kontinentu, který je do značné míry rozdělen podle vnitrostátních hranic, a podpořil by větší výdaje na evropské produkty než na nákupy ze třetích zemí, jako jsou USA.

„Musíme zlepšit návratnost investic zde v EU,“ řekla von der Leyenová. „Potřebujeme spravedlivý podíl z peněz evropských daňových poplatníků vynaložených v Evropské unii. „Měli bychom pracovat s pobídkami, aby bylo pro členské státy výhodné spolupracovat. Chcete nový tank? No tak se do toho dejme!“

Téměř dva roky ruské války proti Ukrajině narušily desetiletí míru na kontinentu a generaci politického myšlení, že se rozpočty na obranu dají škrtnout. Evropští členové NATO, z nichž většina je v EU, utratí letos dohromady rekordních 380 miliard dolarů na obranu, uvedlo tento týden NATO, oproti necelých 230 miliardám dolarů v roce 2014.

Potenciální znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, skeptika NATO a izolacionisty zahraniční politiky, také vyděsilo Evropany znepokojené možným oslabením záruky obrany USA vůči kontinentu prostřednictvím článku 5 NATO o vzájemné obraně.

„Je to prvek ochrany, na kterém záleží.“ . . 20, 30, 40 let byl náš mír o integraci a míru v Evropě. Nyní poprvé mluvíme o ochraně zvenčí,“ řekla von der Leyenová. „Rozumíme varovným signálům a musíme být připraveni,“ dodala. „Znamenají výzvu k posílení ... je tam a musíme reagovat.“

Krátkodobě by bylo „kritickým zaměřením“ náběhu posílení obrany je pokračovat v zásobování Ukrajiny zbraněmi, řekla von der Leyenová. Strategie obranného průmyslu EU je však také navržena tak, aby posílila dlouhodobou bezpečnost Evropy. Stavělo by na již zavedených pilotních programech, jako je fond ve výši 300 milionů EUR na podporu společného zadávání veřejných zakázek na vojenské produkty zahájený v loňském roce s cílem pomoci členským státům doplnit zásoby vyčerpané dodávkami zbraní Ukrajině. Mohl by ji také doplnit Koordinovaný výroční přehled o obraně EU, který od roku 2017 sleduje obranné plány svých členských států ve snaze podpořit spolupráci v oblasti výdajů a investic, a úzce spolupracuje s vlastními iniciativami NATO za účelem koordinace společného rozvoje a nákup zbraní.

Financial Times, 16.2.