30.1.2023 | Svátek má Robin


VÁLKA: Chystá se nová ruská ofenziva z Běloruska?

24.1.2023

Začínají se objevovat informace o posilování ruské přítomnosti v Bělorusku a o možném opakovaném útoku na Ukrajinu ze severu. Někteří dokonce spekulují o útoku na západ Ukrajiny s cílem překvapit tamní obranu (nepříliš silnou) a dotknout se Podněstří, a odtamtud se pak dostat k Oděse a Chersonu.

Je to samozřejmě zatím jen teorie, tak se na ni pojďme podívat jako na tzv. válečnou hru, jako na možný scénář, a trochu nezávazně probrat možnosti, které hrozí (s těmi málo informacemi, které máme).

(BTW kdyby mi někdo chtěl přispět na psaní článků, sdílím odkaz, který jsem si na radu přátel zařídil, lze zařídit i drobné měsíční předplatné, a děkuji: Odkaz )

Za prvé – není to nelogický scénář. Jak jsme si ukázali dříve, Ukrajina bojuje s jednou rukou za zády – nemůže přenášet boj na území protivníka. Samozřejmě by z vojenského hlediska bylo lepší postoupit na území Běloruska a Ruska tam, kde je jejich vojenská přítomnost slabá, než útočit na svém obsazeném území tam, kde je obrana Ruska silná. Navíc by veškeré rizika nesl nepřítel a Ukrajina by měla území, které by mohla využít k obraně. Nicméně Ukrajina to nedělá, protože by to bylo politicky neúnosné. Ukrajina je z mezinárodního hlediska jednoznačně napadený stát; pokud by její jednotky postupovaly na území nepřítele, riskovala by ochladnutí mezinárodní podpory, což si nemůže dovolit. Je tedy zřejmé, že Rusko může shromažďovat jednotky v sousední zemi dle libosti bez obav, že by museli čelit protiútoku. Odříznout Ukrajinu od vojenské pomoci ze západu bez možnosti preventivní akce by se tedy mohlo nabízet.

Za druhé – je to ale extrémně nákladný scénář. Uvědomte si, že kdybyste chtěli postupovat po západní hranici Ukrajiny, je to z Ratne do Čopu přes 500 kilometrů. Ale to jste teprve na maďarské hranici! Pak musíte udělat vlevo v bok, obsadit Karpaty a dojít až k tomu Podněstří, tak to máte dalších 500 kilometrů. Na to potřebujete jednak obrovskou logistiku. Vždyť Rusko mělo problém zásobovat jednotky, které byly sotva pár desítek kilometrů od hranic. Natáhnout zásobovací linie na 500 kilometrů v současné době nemohou zvládnout. O to víc, že tyto linie musíte hlídat. Nemůžete postoupit 500 kilometrů do území nepřítele jen tak – celých těch 500 kilometrů musíte nějak hlídat, jinak vám tu cestu přeruší a odříznou vás (zvláště když nemáte vzdušnou nadvládu, což na hranicích NATO nemáte dvakrát nebo riskujete dvakrát). Stačí pár vyhozených mostů a zničených konvojů a vaše tanky a BMP nemají na co jet. Pak potřebujete vojáky v počtu statisíců a adekvátní množství techniky. Kdybyste chtěli jet nejkratší cestou, tak sice ušetříte pár set kilometrů, pár překročených řek a boj o hory, ale zase pak by vám zbyl velký neobsazený kus Ukrajiny, prakticky celý jižní břeh Dněstru a za ním Karpaty. Jestli si chcete představit horší místo pro vedení zásobovacích tras, než kolem řeky a hor, které vám nepatří a které sousedí se státy, které dodávají zásoby, zbraně a poskytují útočiště, tak hodně štěstí.

Za třetí – není jisté, co by udělal Západ, zejména Polsko. Kdyby koncentrace sil v oblasti překročila obvyklou mez a Ukrajina by byla v úzkých, mohlo by se stát, že by se polské jednotky třeba i bez souhlasu NATO na pozvání Ukrajiny postavily do místa předpokládaného průlomu, dost daleko od Běloruských hranic (už o tom spekulují blogeři). To by znamenalo dvě věci – jednoznačný ruský vojenský neúspěch operace a možný politický úspěch operace. Pochopte, Putin je v nevýhodném postavení. Už rok jeho na papíře skvělá armáda nedokáže porazit zemi, o niž šíří jen ta nejhorší mínění. Mohou sice říkat, že je to válka NATO proti Rusku, ale i ruským blogerům je jasné, že NATO na Ukrajinu jen dodává zbraně, že bojují Ukrajinci. Za takové situace se Putin nemůže vzdát války a zároveň připustit, že prohrál, to by ho stálo krk. Pokud by ale jednotky státu NATO vstoupily (byť na pozvání) na území Ukrajiny, už by mohl tvrdit, že Rusko bojuje proti armádě NATO a že navíc Polsko zkouší zabrat kus Ukrajiny (pamatujete, takto Rusové uvažují – co uděláte, když napadnou vašeho souseda? Správně, obsadíte kus území chudáka souseda, abyste mu pomohli, a už mu ho nikdy nevrátíte). Takový scénář by paradoxně mohl pomoct Putinovi – mohl by se stáhnout s tvrzením, že nemůže čelit útoku NATO (i když se jedná o Ruskou agresi a žádný útok NATO). Druhá možnost by byla doktrína jaderné deeskalace – popsáno zejména v článcích 2 a 24. To by Rusku dávalo smysl v případě cizích vojsk na území Ukrajiny, protože Ukrajina se nevzdá v případě použití jaderných zbraní (o použití bombardování na morálku obyvatelstva si povíme v jiném článku), ale ztráty jiné armády by se možná špatně vysvětlovaly domácímu obyvatelstvu cizí země (i když, zrovna Polsko by to zřejmě pochopilo jednoznačně). Tedy – to, že něco nedává smysl podle naší doktríny, neznamená, že to Rusko neudělá. Ale zase, že tím hrozí, to není důvod mu ustupovat (protože jinak bude hrozit pořád). Myslím si, že by se v takovém případě NATO přesto velice zdráhalo vstoupit přímo do konfliktu a že by to Polsku velmi rozmlouvalo. Dovedu si představit nějakou polovičatou variantu, například pomoc s PVO z území Polska atd., ale obecně se mi tato možnost moc nezdá.

Za čtvrté – není jisté, co by udělalo Moldavsko. Podněstří totiž de iure patří Moldavsku, ale to není schopno nad ním získat plnou kontrolu. Když si ale přečtete článek o Podněstří (zejm. článek 25), pak víte, že toto by bylo řešitelné. Ostatně, část obyvatel je nakloněna spojení Moldavska s Rumunskem. Zatím je to menšina, ale s blížící se ruskou armádou se mohou priority změnit a Moldavsko může například požádat Rumunsko o pomoc. To by byl na druhou stranu velký neúspěch ruské politiky. Situace je tam ale složitější a na řešení by měli relativně málo času.

Takže můj odhad – pořád platí, že i když to z našeho hlediska nedává smysl, není jisté, že to Rusko neudělá. Podle mého názoru by však byla obrovská chyba pokusit se odříznout Ukrajinu po západní hranici, na dokončení takové operace nemá Rusko ani přes mobilizaci prostředky. Pokud shromažďují Rusové jednotky v Bělorusku a chtějí něco zkusit, nejspíše se pokusí primárně o útok, který bude směřovat na cíle v dostupné vzdálenosti od hranic (jako např. Kyjev), a to buď jako odlehčení na jiných úsecích fronty, nebo jako klasický pokus obsadit území (nikoliv obchvat celé země, o kterém se spekuluje).

Západ také stále řeší dodávky dělostřelecké munice. Pěkně to popsal Perun ve svém videu. Je také možné, že nedostatek některého vybavení (dělostřelecká munice, IFV) překlene západ prostě tím, že Ukrajině dodá něco, co zatím nedodává (F-16, Leopardy, atd)., aby zase zvrátil poměr sil. Protože se o tom hodně mluví, je možné, že to pohne Putina k nějaké akci, aby ji provedl, než se ta pomoc Ukrajině realizuje. Uvidíme. Každopádně začít podobnou ofenzivu v únoru už podruhé a očekávat jiný výsledek, no řekněte sami, udělali byste to?