Britský rok 2017 začal - a také skončil - ve znamení brexitu a zdá se, že ten bude vévodit událostem i v roce nynějším.

Bylo tomu tak proto, jak poznamenal bývalý premiér John Major, že odchod Británie z Evropské unie je od 2. světové války největším otřesem, kterým celá země prochází a který ovlivňuje naprostou většinu Britů v mnoha aspektech jejich každodenního života.

Nebylo tedy divu, že už aktivaci článku 50 unie o odchodu dopisem premiérky Mayové do Bruselu na konci března předcházel výrok nejvyššího soudu stvrzující názor autorů odvolání, že parlament bude muset aktivaci předem schválit. Sněmovna tak v únoru učinila, premiérka pak dopis odeslala a začalo se nachylovat k vyjednávání s unií.

Mezitím v polovině března došlo na londýnském Westminsterském mostě k prvnímu ze čtyř teroristických útoků, které během roku vedly k zabití mnoha britských občanů. Nejhorším z nich byl sebevražedný útok v manchesterské Aréně během koncertu zpěvačky Ariany Grande v květnu, ve kterém bylo zabito 23 osob, včetně dětí, a zraněno 120 dalších.

Pak přišel útok na mostě London Bridge a jeho jižním předmostí a nakonec, v září v londýnském metru ve stanici Parsons Green, při kterém naštěstí vybuchla jen roznětka.

Britské zpravodajské služby dál varují, že zabránily půl stovce dalších útoků, a dodávají, že v Turecku se prý schovává na tři sta bývalých bojovníků nyní v Iráku a Sýrii poraženého tzv. Islámského státu, kteří pocházejí z řad britských islamistů a budou se snažit proniknout přes Evropu zpět. Boj proti terorismu tak zjevně bude muset pokračovat i v příštím roce.

Královská svatba

Po aktivaci článku 50 se premiérka Mayová rozhodla neočekávaně vypsat parlamentní volby na 8. červen a potvrdit tak svou pozici pro brexitová vyjednávání. Duben a květen tak patřily předvolební kampani a mohlo se zdát, že se hazardní pokus Mayové vyplatí.

Volby jí však přinesly jen velmi těsnou většinu s 314 poslanci z předchozích 329 a bez uzavření paktu o podpoře se stranou severoirských unionistů DUP s desítkou poslanců by byla pozice její vlády ve sněmovně velmi problematická.

Výrazně si ovšem pohoršily i strana skotských nacionalistů a liberální demokraté, zatímco labouristé pod vedením extrémně levicového vůdce Jeremyho Corbyna - jehož cílem je znovuznárodnění železnic, pošt a částí průmyslu - získali o 30 křesel více než předtím.

Červen byl také svědkem obrovského požáru Grenfell Tower, jednoho z londýnských panelových věžáků, pokrytých údajně bezpečnou plastovou izolací, která se skandálně ukázala jako velmi hořlavá. Smrt nalezlo v plamenech 71 obyvatel domu a vyšetřování potvrdilo nutnost výměny izolace na podobných stavbách po celé zemi.

Během prázdnin i po nich se konečně naplno rozjela brexitová vyjednávání a projevily se odlišné názory už na jejich první kapitolu ohledně vzájemné ochrany občanů, otevřené hranice na irském ostrově a tzv. rozvodového finačního vyrovnání. Dohody se podařilo dosáhnout až v prosinci, poté co vláda utrpěla porážku ve sněmovně ohledně nutnosti schválení konečné dohody o brexitu parlamentem, čemuž se prý chtěla pod tlakem brexitářů vyhnout. V roce 2018 dojde na budoucí vztahy, což prý bude ještě složitější než dosud.

Kromě brexitu se v uplynulém roce soustředila pozornost Britů i na sté výročí zákopových bojů 1. světové války, na 70., „platinové“ výročí svatby královny Alžběty II. a prince Filipa, který se rozhodl ukončit sólová veřejná angažmá, což není při jeho věku 95 let žádným překvapením.

Došlo také k zasnoubení prince Harryho s Američankou Meghan Marklovou a v květnu tohoto roku má být svatba, která snad Brity zdeptané brexitem a jeho nepříjemnými ekonomickými dopady poněkud rozveselí. Tedy, doufejme!

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus