Neobjevím Ameriku, když řeknu, že sdělovací prostředky mají v popisu práce kritiku vlády a podporu politické opozice. Při výměně moci takové pohotové obracení kabátů někdy zkraje působí trochu trapně, ale zapomínat je lidské a časem všichni nabydou úlevný pocit, že chytří komentátoři to mysleli jinak a lépe, zatímco politici to opět zvorali. Toto pravidlo platí nejenom u nás.

V posledních týdnech jsme takové přemety mohli hojně sledovat ve Spojených státech. Jako by nám tamní média chtěla říct: „Za Trumpova prezidentování to bylo hrozné, ale kdo mohl tušit, že to opravdu nejblbější na nás teprve čeká.“ Někteří mohli, řeknu za sebe.

V zemi je jen málo žurnalistů, kteří se těší takové popularitě jako moderátor HBO Bill Maher. Ještě donedávna to byl obdivovaný trumpobijec, který na něm nikdy nenechal nit suchou. Dnes nenechává nit suchou na Joeu Bidenovi a Demokratické straně obecně.

Na četné výtky, že zradil svou pokrokovou třídu, odpověděl nedávno uštěpačným televizním monologem s názvem Levice šla do kopru. „Nejsem to já, kdo se změnil,“ říká v něm. „Změnila se levice. Totálně se zbláznila. Nebojím se říct to nahlas. To oni ze mne udělali hrdinu republikánského tisku – svou nekonečnou tupostí a směšnými nápady, které si nezaslouží nic než výsměch.“

Svou proměnu Bill Maher vysvětluje takto: „Jsem povoláním komik, posměváček, přísahal jsem satiře. Jestliže mi tato vláda dává nesčetné důkazy své nebetyčné hlouposti, vysměji se jí nemilosrdně, protože je to moje práce a smysl mé existence. A jestliže se lidé tomu spolu se mnou smějí, znamená to, že mám pravdu.“

Bill Maher nezůstává u patetických frází, ale uvádí konkrétní příklady: „Každý, kdo si přečte, že úřady San Franciska zcela legalizovaly obchodní krádeže a zlodějům zajistily úplnou beztrestnost, nemůže nedojít k závěru, že demokraté definitivně přišli o zbytky rozumu. Ted Cruz (republikánský senátor za stát Texas) možná dělá dojem trudnomyslného člověka, ale aspoň pevně věří, že za zboží v obchodě je třeba platit.“

A hněvná filipika na závěr: „Není to moje chyba, že strana Roosevelta a Kennedyho se proměnila ve stranu šašků a magorů. Stali se parodií na sebe sama, když uvěřili, že každý problém je řešitelný pomocí správných regulací a zákazů.“

Spánek rozumu, jak známo, plodí nestvůry. Politický satirik Bill Maher jako by procitl z takového těžkého spánku. Je smutné, že ti, kteří se tváří jako učitelé lidstva, potřebují osobní špatnou zkušenost, aby poznali, že některé pravdy platí za všech okolností a že dva a dva jsou pořád ještě čtyři.

Autor je publicista