Univerzity byly vždy extremistické

Nacistický pozdrav „Sieg Heil“ nepochází z Mnichova, ale z Massachusetts.

Tento nacistický pozdrav používali fanoušci amerického fotbalu Harvardovy univerzity a do Německa ho importoval Ernst „Putzy“ Hanfstaengl, absolvent Harvardu a byznysmen, který se spřátelil s Hitlerem a pomohl nacistické straně NSDAP vylepšit image.

„Putzy“ byl jedním z absolventů prestižních univerzit Břečťanové ligy (Ivy League), kteří podlehli vábení Třetí říše.

Socialismem násilně zaváděným velkými muži – ať už to byl Roosevelt, Mussolini, Stalin nebo Hitler – byly tehdy americké elity posedlé. Tehdejší elity byly přesvědčeny, že socialismus je jedinou alternativou chaosu kapitalismu a vřavy demokracie a technologie.

Kolumbijská univerzita, jejíž okupace příznivci Hamásu plní titulní stránky všech novin v USA a která zároveň vyhnala židovské studenty z univerzitního kampusu, se v některých ohledech změnila jen málo. Když před sto lety tehdejší prezident Kolumbijské univerzity Nicholas Murray Butler oslavoval Mussoliniho fašismus, tak se zároveň snažil nepřipustit židovské studenty ke studiu na své škole. Butlerův obdiv k fašismu byl tehdy mezi prezidenty univerzit, společenskými elitami a dokonce i v Rooseveltově administrativě docela běžný.

Do Německa se z USA dostala kromě převzatého fotbalového pozdravu i další posedlost elit univerzit sdružených v Ivy League – eugenika, která byla v Německu implementována mnohem brutálnějším způsobem a byla zneužita nejen proti Židům, ale i proti zdravotně postiženým a dalším lidem, o nichž si nacisté mysleli, že nejsou „hodni života“. Mezi přívržence eugeniky patřila i zakladatelka organizace Planned Parenthood (Plánované rodičovství) Margaret Sanger.

Když se prodíráme dominantními ideologiemi, které dnes univerzity sdružené v Ivy League zastávají, dostaneme se k nacionálně socialistickým a komunistickým ideologiím. Elity Ivy League, které byly před sto lety environmentalisty, socialisty, globalisty a zastánci kontroly populace, byly těmito totalitními ideologiemi, které volaly po tyranii a masovém vraždění, silně ovlivněny.

Tehdy nebyli liberály a nejsou liberály ani dnes.

Před sto lety příslušníci elit věřili, že lidské bytosti jsou definovány rasou, a věří tomu dodnes. Před sto lety byli přesvědčeni, že pokud se silní vůdci nepostaví proti nezávislému myšlení a nepřijmou nouzová opatření k nastolení pořádku, tak lidstvo zanikne. A věří tomu dodnes. Před sto lety věřili, že jedinou cestou vpřed je plánované hospodářství, vláda odborníků a nevyhnutelná eliminace určitých lidí a skupin.

A zdalipak tomu stále ještě věří?

Naprostá podpora Hamásu na Kolumbijské, Yaleově a dalších univerzitách Ivy League některé lidi zaskočila, ale představa, že se politika elitních akademických institucí někdy řídila rozumem, liberalismem a respektem k lidským právům, nemá oporu v realitě. Ačkoliv na těchto univerzitách přednášela řada skvělých profesorů, vzdělávala se na nich řada skvělých studentů a tyto instituce poskytovaly vhodné prostředí pro studium, tak univerzitní politika byla vždy prodchnuta radikalismem.

Ještě na počátku 20. století byly jedovaté [1] univerzity Ivy League naplněny averzí k Američanům, demokracii a svobodnému podnikání, a přitahovaly je radikální ideologie. Otázkou bylo pouze to, zda na kampusech zvítězí marxisté nebo národní socialisté.

Poté, co zapadla hvězda nacionálního socialismu, začal se srdcí a myslí amerických elit zmocňovat marxismus a o něco později islamismus. Co může Hamás univerzitám Ivy League nabídnout? Islamismus stejně jako nacismus a komunismus věří, že Amerika, individualismus a svobodné podnikání jsou bezcenné a že naši společnost může napravit pouze revoluční ideologie prosazená silou. Poselství Koránu věří jen málokterý z nemuslimských studentů Yaleovy a Kolumbijské univerzity fandících Hamásu, poselství Koránu jim ale připadá věrohodnější než poselství americké.

Univerzity Ivy League svým studentům jejich radikalizací prokazují medvědí službu. Bohaté aktivisty z rozvojových zemí, kteří se prohlašují za oběti rasismu, a radikální bohaté spratky, jejichž koníčkem je revoluce, nepotřebují moc přesvědčovat k tomu, aby podpořili jakoukoliv věc – bez ohledu na to, jak je hrozná a zlá – namířenou proti Americe, která jim umožní okázale předvádět jejich mravní nadřazenost a signalizovat jejich ctnost.

Generace aktivistů Muslimského bratrstva a jejich levicových spojenců udělaly pro Hamás a džihád to, co „Putzy“ (Prcek) udělal pro nacisty. Tím, že modernizovali jejich značku, vymysleli pro ně nové popěvky, loga a méně náboženskou a více protiamerickou agendu, pomohli Muslimskému bratrstvu získat respekt.

Na univerzitách, kde mnoho studentů, zejména příznivců levicových hnutí, tiše nesnášelo konkurenci velkého počtu židovských studentů, jim „Putzyho“ nenávist k Židům a univerzitní džihád profesora Hatema „Hate’em“ Baziana pomohly získat popularitu. Zatočit s židovskými studenty podporou Hitlera nebo Hamásu je pak už triviální.

Dnešní multikulturní nacisté jsou sice rasově rozmanitější než jejich předchůdci z třicátých let minulého století, ale stejně jako tehdy sahá jejich intelektuální rozmanitost jen od jednoho totalitního hnutí k druhému. Tehdy byly univerzity Ivy League rozpolceny mezi fašismem a marxismem, dnes jsou rozpolceny mezi marxismem a islamismem, ideologiemi, které spolu uzavřely obdobu paktu Hitler-Stalin a spojily se proti Americe, křesťanům, Židům a celé Západní civilizaci.

Na jedné věci se univerzity sdružené v Ivy League jistě shodnou – a to na tom, že svět by měl řídit správný druh lidí a že k tomu předurčenými lidmi jsou oni sami. Za hysterickými shromážděními a předstíraným stavěním se do role obětí je pohrdání a nenávist k velké části lidstva.

Dnes univerzitní nacisté podporující Hamás jásají nad smrtí Židů, zítra budou jásat nad městy hořícími v důsledku rasových nepokojů nebo nějaké nové vlny teroru. Otázkou není jen to, koho nenávidí, ale i to vůči komu tuto nenávist necítí.

Právě tato nenávist je důvodem, proč se univerzity Ivy League vždy tak snadno radikalizovaly. Do těchto univerzit nastupují stále noví studenti toužící po poučení, že všechno, v čem vyrostli, je podvod, že ničemu nelze věřit a že jediný způsob, jak zachránit svět, je jej sám řídit.

Generacím studentů studujících na univerzitách Břečťanové ligy bylo na zkostnatělých promočních ceremoniích říkáno, že jsou nadějí zítřka a že historie jim dala za úkol vyřešit problémy jejich země a světa implementací momentálního dogmatu. Žádnému králi nebylo nikdy tak nestydatě nabídnuto právo vládnout, aniž by k vládnutí měl způsobilost, tak jako těmto nafoukaným dětem z elitních rodin s dobrými konexemi.

Každá nová vládnoucí třída je zlomyslnější, vyprázdněnější a neschopnější než ta předchozí. Od podpory nacistů až po tleskání Hamásu – jediné, v čem se elitní studenti univerzit Ivy League se za posledních sto let utvrdili, je chuť ničit.

Daniel Greenfield je spolupracovník konzervativního think tanku David Horowitz Freedom Center sponzorovaný nadací Shillman Foundation. Tento článek byl původně publikován na webu Front Page Magazine.

----------------------------------------------------------------

https://www.gatestoneinstitute.org/20608/universities-were-always-extreme

Překlad: Libor Popovský, Helena Kolínská

Poznámka překladatele

[1] Narážka na to že břečťan je jedovatý. Ivy League – Břečťanová liga

P/oskytl Gatestone Institute