Zpráva z budoucího tisku: Poté, co pražská městská rada rozhodla odstranit jízdní sochu Jana Žižky z Trocnova z vrchu Vítkov, se u ní den před plánovaným odstraněním na protest sešli nacionalisté, komunisté a jiní extremisté.

Ti chtěli vyjádřit svůj zásadní nesouhlas s odstraněním. Demonstranti označili rozhodnutí města za snahu o přepisování historie. Vyjádřili též názor, že Jan Žižka se nijak nevymykal obecně přijímaným morálním standardům své doby, avšak byl navíc i mimořádně úspěšným vojevůdcem.

Na protidemonstraci na náměstí Tolerance, dřívějším Žižkově náměstí, se naopak na podporu kroku městské rady vyjádřili levicoví aktivisté a aktivisté za náboženskou toleranci, multikulturalismus a nenásilí. V proslovech vyložili, že Jan Žižka zastával jednostranné názory a prosazoval je silou, například i tím, že jeho vojsko vypalovalo kláštery a drancovalo jejich majetek. Jeho pohled na svět byl diametrálně odlišný od současných norem chování a jednání. Kromě jiného také upaloval adamity (což byli běženci, kteří do jižních Čech přišli za relativní náboženskou tolerancí), namísto aby jejich náboženské sektě umožnil hlásat a praktikovat jejich učení. Účastníci protidemonstrace též podepisovali petici městské radě, aby se čtvrť Žižkov přejmenovala na Tolerov.

Účastnící protidemonstrace se z náměstí Tolerance vypravili k Národnímu památníku na Vítkově, kde se obě skupiny střetly. Policie, která byla zaskočena tak velkými počty účastníků obou demonstrací, nedokázala zabránit násilným střetům obou skupin. Na třicet lidí bylo při střetech zraněno.

----
Ne, nezbláznil jsem se. Jen jsem virtuálně přenesl do českých poměrů to, co v uplynulém týdnu hýbalo Amerikou i světem. Šlo o násilnosti v Charlottesville v USA a kdo za ně může.

Naprostá většina médií a politiků dává vinu bílým rasistům a nacionalistům. Opticky výrazná menšina, včetně prezidenta USA Trumpa, vidí problém na obou stranách. Když zhlédne fotografie z místa samého, zveřejněné deníkem Politico (pokud ovšem v mezičase nedošlo k autocenzuře), pak objektivní hodnotitel musíme připustit, že násilí bylo na obou stranách, a obě strany na něj byly již předem vybaveny - tedy ho očekávaly.

Dalším hříšníkem, občas zmiňovaným, může být i policie, která nedokázala střetům zabránit, ačkoliv se daly s vysokou pravděpodobností dopředu očekávat. Místo toho vytlačila radikály z parku, kde se jejich demonstrace u sochy generála Roberta E. Lee konala, přímo do protidemonstrantů, kteří se shromáždili u vstupu do parku.

Kdo však není jako hříšník zmiňován vůbec, je městská rada Charlottesville. Ta je však dle mne prvotním hybatelem událostí. Městská rada totiž schválila odstranění sochy konfederačního generála R.E. Lee - postavené tu v r. 1924 - z inkriminovaného parku a zároveň schválila přejmenování parku z „Park R.E. Lee“ na „Park emancipace“. Tím píchla do vosího hnízda jižanského patriotismu.

Vzhledem k tomu, že se tak v USA rozhodně nestalo poprvé (předtím třeba v New Orleans), jižanští patrioté, včetně těch extrémních, se cítili zahnaní do kouta, a tudíž o to vehementněji se hodlali bránit. Městská rada však při svém rozhodování nebrala v potaz ani jižanský patriotismus, a dokonce ani argumenty, že je to snaha o přepisování historie. Svým rozhodnutím odstranit sochu a přejmenovat park dopřála odpůrcům konfederačních symbolů a idolů triumfální vítězství. A triumfalismus, jak známo, přináší na druhé straně ještě větší odpor. Městská rada sklidila, co zasila, ale odpovědnost za to určitě neponese. Bohužel.

---
Generál Lee byl v americké občanské válce 1861-1865 věrný konfederaci jižních států, za kterou vybojoval i proti dvojnásobně početně silnějším armádám Severu mnohá vítězství. Válka tenkrát stála život milión lidí, ale není možno říci, že Lee byl masový vrah (což by opravňovalo odstraňování jeho pomníků), stejně jako to není možné říci o generálech seveřanů, třeba Ulyssesi Grantovi. Co mu však nyní aktivisté za odstranění symbolů konfederace vyčítají, je to, že bojoval na straně otrokářských států, a tudíž je prý symbolem rasismu.

Pokud by však Američané měli odstranit všechny památníky těch, kteří fakticky využívali otrokářství, pak bychom měli na prvním místě odstranit sochy prezidentů George Washingtona a Thomase Jeffersona, kteří vlastnili plantáže a otroky a během jejich kariéry se počty jejich otroků rozrůstaly. Budou-li aktivisté proti otrokářství a rasismu důslední, dokáží jistě odstranit i obrovské vytesané tváře Washingtona a Jeffersona z národního památníku na Mount Rushmore.

Ani se příliš nerozepisuji o největším vytesaném reliéfu na světě na Stone Mountain v Georgii, na kterém je zobrazen opět generál Lee spolu s konfederačním prezidentem Jeffersonem Davisem a dalším významnou postavou konfederace Stonewallem Jacksonem. Při současné vlně snah o odstraňování konfederačních symbolů to má toto umělecké dílo zřejmě spočítané. Zároveň budou určitě probíhat i ničení památníků takzvaně nadivoko, bez posvěcení „městskou radou“. Tak se to stalo právě v minulém týdnu například v Durhamu, kde byl zničen pomník jižanského vojáka.

Naopak je na místě otázka, jestli by si dovolila městská rada ve městě Kentucky odstranit sochu známého radikálního abolitionisty Johna Browna. Jsem přesvědšen, že nikoliv. Přitom to byl násilník, který přestupoval federální zákony a přepadl federální zbrojnici s úmyslem ozbrojeného boje proti tehdejší vládě. Pokud by to rada města přesto udělala, zřejmě by čelila defenestraci ze strany levicových radikálů všech barev pleti. Avšak zvony v Montgomery stojí za připomenutí přinejmenším stejně jako zvony v Charles Town.

Nemám rád odstraňování připomínek historie. Stejně tak nemám rád ideologicky motivované korigování starých uměleckých děl, například přejmenování „černošského krále“ na krále Tichomoří v díle Pipi Dlouhá Punčocha a stahování starých vydání z knihoven. Obdobně s nelibostí nesu informace o odstraňování díla Marka Twaina ze školních osnov - opět z důvodu ideologické korektnosti. Silně to zavání cenzurou. Nevěřícně kroutím hlavou nad odstraňování bust bílých zakladatelů či bývalých profesorů mužského pohlaví ze slavnostních sálů švédské a britské university s poukazem na nutnost diverzity.

Vždyť čím se liší strážci ideologie čistého rovnostářství, v jeho extrémní formě s přívlastkem „se zpětnou platností“, od totalitních ideologů Talibanu či Islámského státu? Ti také z ideologických důvodů cenzurují a také nařizují odstraňování kulturních památek, které jim nehrají do not (viz zničení soch Buddhy v Bamiyanu či ničení památek v Palmyře). Liší se snad jen tím, že na Západě se při ideologicky motivovaném odstraňování pomníků nestřílí oslavné dávky ze samopalů a že jeho proponenti rozhodně nejsou kritizováni v komentářích na CNN.

Odstraňováním pomníků občanské války městské rady jistojistě neodstraní rasismus a neonacismus. Naopak, vytvoří mu nové podhoubí. Městské rady by měly toto vše vzít v potaz a nenaskakovat na ideologicky motivované návrhy extremistů z jakéhokoliv koutu politického spektra, za kterými je mnohdy snaha poškodit či vyprovokovat opačnou stranu spektra.