Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických schválila zákon o investicích do infrastruktury ve výši více než jednoho bilionu dolarů. Tuto částku hodlá vláda Joea Bidena vložit během příští pětiletky do modernizace silnic, letišť, veřejné dopravy, internetu, vodovodů a kanalizace a dalších druhů infrastruktury.

Investice byly zamýšleny jako součást většího balíčku finančních injekcí do sociální a ekologické sféry, leč druhá část plánu ve výši dalších z více než dvou bilionů dolarů byla prozatím odložena vzhledem k odporu konzervativní části Republikánské a pokrokářské části Demokratické strany.

Beztak to bude nejimpozantnější kapitálová injekce do poněkud zastaralé dopravní sítě Spojených států za posledního čtvrtstoletí. Pro lepší představu, takový žok nových peněz by mnohonásobně pokryl roční rozpočet České republiky i dvě třetiny celého rozpočtu třeba Ruska.

I když při takové zprávě by ronil slzy nejeden šetrný ekonom, jako byl Alois Rašín nebo Milton Friedman, není v ní nic nového pro dnešní ekonomickou praxi. Oběživo se tiskne nepočítaně a dnes se sotva najde stát, který by hospodařil vyrovnaně. Americká zadluženost je letos na úrovni 107 procent HDP a vesele roste dál.

Spíše než hrozba znehodnocení peněz, které dávno nejsou ekvivalentem ničeho, a než odpověď na otázku, kdo a kdy ty dluhy bude splácet, potřebuje stávající americký prezident nějakým štědrým gestem vyvážit ten zoufalý dojem, který zatím jeho vládnutí ve veřejnosti zanechává.

Jak vysvětluje tisková agentura Reuters, „strana zoufale potřebuje na něčem ukázat, že je schopná realizovat Bidenovu agendu a odrazit útok republikánů v mezivolbách roku 2022, kdy hrozí obnovení republikánské kontroly nad Kongresem“.

Kritici ekonomické politiky prezidenta tvrdí, že jako každé takzvané vrtulníkové peníze i tento nevídaný vhoz oběživa do reálné ekonomiky bude mít účinek přímo opačný očekávanému.

Zatímco sám Biden slibuje, že zlatý déšť „položí základy trvalého růstu ekonomiky, zvedne životní úroveň a pomůže zemi v zápase o postavení světového lídra, neboť i v minulosti právě globální injekce do infrastruktury posouvaly Spojené státy dopředu“, střízlivější národohospodáři mají za to, že tento krok zvýší nebetyčnou státní zadluženost, prohloubí beztak již gigantický rozpočtový schodek, sníží HDP a tím povede i k propadu životní úrovně a ztrátě pracovních příležitostí.

Jako obvykle dodatečné peníze hodlá Biden získat zvýšením daní: Korporátní daňové zatížení se kupříkladu zvedne z nynějších 21 na 28 procent. Donald Trump svého času snížil tuto sazbu z 35 na nynějších 21 procent, čímž silně vybudil hospodářství k růstu.

V příštích měsících bude zajímavé sledovat, který postup přináší reálné ovoce a který zůstává typickým pokrokářským fantazírováním. Nikita Chruščov v Sovětském svazu svého času sliboval dobudovat komunismus do roku 1980 a měl z pekla štěstí, že se toho termínu nedožil.