USA: Proč se bojím Baracka Obamy
Hned prvních z nich je samotná podstata jeho Obamovy popularity. Zdá se totiž, že havajský rodák je spíše mediální hvězdou než politikem s jasnou vizí, tak nezbytnou pro vedení jakéhokoli celku, natož pak nejsilnějšího státu světa. Obama totiž za celou kampaň nepřišel s žádnou jasnou myšlenkou, žádným konkrétním řešením. Jediné, co nabízí, jsou obecné fráze o změně. O jakou změnu by se mělo jednat, se ovšem nedozvíme. Z historie víme, že změny pro změny jsou až příliš často ke škodě věci a obávám se, že Barack Obama by mohl být jedním z těch, kteří by se (již z důvodu udržení své popularity) mohli k podobným krokům uchýlit.
Co dále vyvolává pochybnosti je, že illinoiský senátor získal spoustu popularity a v konečném důsledku i hlasů z jediného prostého důvodu – je Afroameričan. Nic to ovšem nevypovídá o jeho skutečných schopnostech a kvalifikaci (pamatujete si na proces s O. J. Simpsonem?). Nehledě k tomu, že jeho nedostatek exekutivních zkušeností vyvolává pochyby. Potíž je totiž v tom, že Obama nikdy nezastával funkci v rámci výkonné moci, nikdy ničemu lidově řečeno „nešéfoval“. Jak je tedy schopen dostát výzvě, která před ním stojí v tuto chvíli? I Sarah Palin, republikánská kandidátka na úřad viceprezidenta USA a running mate Johna McCaina, která obdržela řádnou dávku kritiky a zesměšňování v médiích nejen amerických, se může prokázat úspěšným působením v křesle guvernérky státu Aljaška. Můžeme tedy spoléhat na to, že budoucí prezident Spojených států bude skutečně odpovědně přijímat správná rozhodnutí?
Ač to ve Spojených státech není košer říci, senátor Obama je socialista. To minimum jeho opravdových názorů, které pronikly mohutnou baráží rétoriky jasně vypovídá o jeho levicovém smýšlení. McCain nazval svého protikandidáta redistributor-in-chief, což by se dalo přeložit jako vrchní přerozdělovatel. O Obamově smýšlení jasně vypovídá jeho vyjádření z minulosti nepříliš dávně v tom smyslu, že hnutí za lidská a občanská práva selhalo v tom, že nezabrousilo i do oblasti přerozdělení majetku a bohatství. Česká republika má se socialismem neblahé zkušenosti a dosti těžko odhadovat, co by podobný experiment udělal s nejsilnější světovou ekonomikou.
Nyní obava čtvrtá a nejděsivější. Z minulosti Baracka Obamy je známo, že se často spojoval s lidmi, jejichž důvěryhodnost je minimálně pochybná. Neodkazuji ani tak na notoricky známý případ teroristy Williama Ayerse, jako spíš spolupráci novopečeného prezidenta s organizací ACORN, zaměřenou primárně na zlepšování podmínek v sociálně slabých oblastech zejména mezi menšinami. Tato společnost se prokazatelně v letošní předvolební kampani dopustila pokusů o falsifikaci voleb několikanásobnou registrací některých voličů. Obama totiž pracoval v minulosti jako její právní zástupce, což nepochybně nastoluje otázky jeho skutečného poměru k ACORN, zvlášť když mu i ona sama vyjádřila jasnou podporu.
Co dodat k tomuto výčtu? Nic než to, že z hloubi srdce doufám v neopodstatněnost svých obav. Upřímně by mě těšilo, kdyby se Barack Hussein Obama ukázal být dobrým prezidentem, kdybych se mýlil.
