Mnozí američtí odborníci upozorňují současnou vládu, že na splnění jejích ekonomických předsevzetí jí nezbývá mnoho času. Jen málokterý z expertů ovšem jasně říká, co se stane, pokud i ten zbylý čas vyprší a plány Bidenovy vlády zůstanou na papíře. Dva základní problémy dnes tíží amerického prezidenta: jedním z nich je nutnost zvýšit strop státního zadlužení a druhým jsou svízele spojené s prosazením takzvaného infrastrukturního plánu.

Řešení prvního problému se nedávno znovu odročilo na prosinec, a pokud nebude strop zadlužení znovu navýšen, bude následovat hospodářský bankrot v důsledku nemožnosti státní dluh obsluhovat.

V březnu letošního roku americký dluh totiž přesáhl 100 procent HDP a míří strmě vzhůru. Současný limit zadlužení, který činí 28,5 bilionu dolarů, dávno nestačí. Než bude dosažen nový kompromis, hrozí totální utlumení činnosti státního aparátu. V minulosti se to stávalo mnohokrát, bankrot se pokaždé dařilo odvrátit, ovšem nikdy konfrontace mezi politickými frakcemi Kongresu nebyla tak nesmiřitelná jako dnes. Tak vysokou zadluženost Spojené státy měly naposledy v roce 1946, tehdy v důsledku vojenských výdajů ve 2. světové válce.

Druhým hlavobolem jsou problémy s prosazením plánu, který se oficiálně jmenuje injekce do infrastruktury. Čistě teoreticky prostředky v souhrnné výši kolem 5 bilionů dolarů by měly, řečeno s Bidenem, radikálně modernizovat ekonomiku, zvýšit životní úroveň, vrátit Ameriku do postavení světového lídra, snížit nezaměstnanost a vůbec zajistit život radostnější a veselejší.

Dodatečné peníze hodlá Biden získat zvýšením daní. Kupříkladu projekt předpokládá navýšení korporátního zatížení z dnešních 21 na 28 procent. Ještě před rokem Trumpova administrativa dosahovala zvýšené konkurenceschopnosti americké ekonomiky tím, že nejradikálnější daňová reforma posledních 30 let snížila korporátní zdanění zisku ze 35 na 21 procent. Nynější Bidenův plán relativní výhodu amerického hospodářství odvážně nahrazuje relativní nevýhodou.

Mnozí experti, třeba analytici ratingové agentury Moody’s, mají za to, že Bidenův program bude mít efekt přímo opačný očekávání: vnitřní investice nadlouho zamrznou, stejně tak i platy zaměstnanců, zato počet nových pracovních příležitostí bude stabilně klesat a břemeno reformy dopadne především na střední třídu.

Prezidentovi kritici nazývají plán „dalším zbožným přáním levičáků za několik bilionů dolarů“. Poukazují přitom na velkorysé výdaje na boj s pandemií covidu. Zhruba polovina prostředků zmizela neznámo kam, zato po sobě zanechala nevídaný státní dluh a obrovskou díru v rozpočtu. Třeba propočty odborníků z ekonomické fakulty Pensylvánské univerzity ukazují, že jediné, co Bidenův plán dokáže radikálně stimulovat, je státní zadlužení, které by mělo vzrůst za další dekádu takřka o 9 procent. Byla by to katastrofa pro investory, zaměstnance i daňové poplatníky.

Očekává se, že v důsledku zamýšlené finanční injekce v kombinaci s daňovou reformou HDP Spojených států může jednorázově spadnout až o 4 procenta. Debaty kolem schválení, nebo neschválení Bidenova „infrastrukturního balíčku“ se teprve rozhořívají, ale jak ukázaly údaje za září, tvorba nových pracovních míst už chřadne. Agentura Bloomberg, i když je součástí odborného zázemí nynější vlády, předpovídá propuknutí ekonomické krize již začátkem příštího roku. Kéž by se mýlila!

Autor je publicista

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus