21.5.2022 | Svátek má Monika


USA: Jak to dopadne v Texasu?

29.1.2022

Zůstane nadále Texas největším republikánským státem? To nejhorší, co se může Republikánské straně při letošních volbách přihodit, je zvítězit prostřednictvím kandidátů, kteří v praktickém prosazování republikánské politiky následně selžou. Důležitý je tedy výběr těch, kteří se mají pokusit zvrátit dvouleté kralování demokratického socialismu ve Spojených státech.

Demokraté momentálně drží post prezidenta a mají většinu v obou komorách Kongresu. Nadcházející kongresové volby, které se konají 8. listopadu, mohou tento stav změnit a zkomplikovat tak dominantní vládu progresivní levice.

Trochu čísel…

Ve Sněmovně reprezentantů je momentálně poměr sil 222 : 213, když po volbách v roce 2018 byl stav 232 : 197. Demokraté tedy v posledních sněmovních volbách ztratili 10 křesel a republikáni jich 16 získali. Američané si však ve Sněmovně reprezentantů volí všech 435 zástupců každé dva roky.

V Senátu je poměr sil pro republikány příznivější. Drží 50 křesel, přičemž demokraté mají 48 mandátů + 2 nezávislé, kteří se k nim hlásí + hlas viceprezidentky Kamaly Harrisové (tedy těsnou většinu). Oproti volbám konaným v roce 2018 demokraté tři mandáty získali a republikáni tři ztratili. V letošních listopadových volbách se volí 1/3 Senátu, a tak svůj mandát obhajuje 34 senátorů, z toho 14 demokratů a 20 republikánů.

Z počtů obhajovaných mandátů vyplývají také rizika – republikáni svedou více bojů, a tak bude zajímavé sledovat už samotný výběr kandidátů uvnitř stran (tzv. primární volby), který nám hodně napoví, jakým směrem se Amerika vydá od ledna 2023.

Aby případné vítězství Republikánské strany v letošních kongresových volbách nevypadalo jako snadná možnost zatočit kormidlo vládnutí americké levice pravým směrem, nutno připomenout, že demokratickému prezidentu Bidenovi se sice bude s případnou kongresovou menšinou vládnout hůře, přesto může v americkém prezidentském systému ovlivnit zásadní politické panely prostřednictvím svých výkonných nařízení. Není to sice tak pohodlné, ale historie ukazuje, že to na konformitě moci prezidentovi zase tak moc neubírá.

Vedle prezidentského úřadu tu však stále bdí státní a okresní vlády, které jsou pro dennodenní život běžného Američana stejně důležité. I zde proběhne celá řada voleb guvernérů, zástupců guvernéra, soudců, státních tajemníků, pokladníků, generálních prokurátorů, šéfů pozemkových úřadů, šerifů, státních rad pro vzdělávání, okresních a místních vlád. Letošního listopadu zvolená nefederální ohniska moci pak budou hrát zásadní úlohu při prezidentských volbách 2024, přičemž jak víme, budou to tyto konkrétní zvolené osobnosti, které jsou klíčové pro integritu hlasování v prezidentských volbách.

U nás a v Americe

V tomto ohledu je zajímavé srovnání s naším českým politickým systémem, kterému vévodí nejvyšší moc Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR coby kolektivního mocenského orgánu. Oproti americkému prezidentskému systému „jednoho muže“ (jednoho starosty, jednoho šerifa, jednoho guvernéra), ve které drží obrovskou moc jednotlivec.

Kontinentální vnímání kolektivní (kolektivistické) moci a odpovědnosti má podle naší politické doktríny předcházet především nepřiměřenému usurpování moci jednotlivcem tím, že je moc podělena mezi dvě stovky často velmi neviditelných osobností. Z historie však víme, že Spojené státy, na rozdíl od České, resp. Československé republiky, nikdy neuklouzly na demokratickém ledě a po celou svou existenci od konce 18. století si udržely v podstatě stejný politický ráz, který se projevuje především častou změnou vlády.

Jdeme do Texasu

První kongresové primárky se konají v Texasu, v březnu, tak se pojďme podívat, jak vypadá rozložení sil v největším republikánském státě Unie. Výsledky voleb v Texasu patří v rámci USA mezi nejsledovanější.

Stát Texas má ve Sněmovně reprezentantů USA 36 zástupců, z toho 23 republikánů a 13 demokratů (proto se nejedná o jednoznačně červený republikánský stát, ale o dost nafialovělý). Po sčítání lidu z roku 2020 získal Texas – jako jediný stát – další dva mandáty. Celkem tedy bude ve Sněmovně reprezentantů 38 zástupců z Texasu.

Každý stát zastupují v Senátu Kongresu vždy dva senátoři. Za stát Texas to jsou republikáni Ted Cruz a John Cornyn. Cruze čekají volby v roce 2024 a Cornyna až v roce 2026. Letos tedy v Senátu Kongresu, v případě zastoupení státu Texas, tedy změny nestanou.

Než začneme s komentováním jednotlivých texaských kongresových obvodů, připomeňme, že republikáni mají úplnou kontrolu nad procesem stanovování hranic okrsků, protože všechny mapy okrsků kreslí parlament státu ovládaný republikány a podepisuje je republikánský guvernér.

Začneme 1. kongresovým obvodem – jde o republikánskou pevnost, kde Donald J. Trump rozdrtil Josepha Bidena vysoko 72:27 procent. Tomuto okrsku od roku 2005 vládne pevnou rukou republikán Louie Gohmert. Ten však letos už kandidovat nechce, více by se mu líbilo v pozici generálního prokurátora státu Texas.

Volby generálního prokurátora v Texasu se konají také letos a také 8. listopadu. Na úřad generálního prokurátora státu Texas kandiduje nejen současný šéf úřadu Ken Paxton a už zmíněný kongresman Gohmert, ale také George P. Bush, momentálně šéf vlivného texaského pozemkového úřadu a synovec prezidenta Bushe mladšího (a také jediný z velké politické rodiny Bushů, který veřejně podporuje prezidenta Donalda Trumpa).

Dalším republikánem na pozici generálního prokurátora je Hispánka Eva Guzmanová (61), bývalá konzervativní soudkyně Nejvyššího soudu státu Texas.

Do konce loňského listopadu byl kandidátem také Matt Krause (41), člen státní Sněmovny reprezentantů, který je považován za jednoho z nejkonzervativnějších republikánů ve Sněmovně vůbec. Ten si to však rozmyslel a kandiduje na pozici okresního prokurátora v Tarrant County.

Dosavadní kongresman a dlouholetý soudce Gohmert vyhrál volby do Kongresu sedmkrát po sobě a vždy velmi pohodlně. Za svou dlouhou kariéru nezískal nikdy méně než 60 % a od roku 2010 dokonce nezískával méně než 70 % volebních hlasů, přitom od roku 1871 nepřetržitě, až do prvního vítězství Gohmerta v roce 2004, šlo o nikdy nedobytou pevnost Demokratické strany.

Nepředpokládá se, že by mandát v 1. kongresovém obvodu mohl získat jakýkoliv demokrat, takže půjde o tuhý boj mezi kandidáty Republikánské strany. Demokraté v letech 2008 a 2012 dokonce ani svou kandidátku nepostavili. Senátor Ted Gruz a kongresman Louie Gohmert zde hladce v roce 2020 zvítězili oba se ziskem cca 72 %.

Tento obvod je tvořen ze tří čtvrtin bílými voliči, těch hispánských je zde okolo 10 % a Afroameričané jsou zde v populaci zastoupeni cca 18 %.

V současné době ohlásili svou kandidaturu tito republikáni (demokraty komentovat nemusíme, jsou bez šance na zvolení): Aditya Atholi, Joe McDaniel, Nathaniel Moran a John Porro. Kdo z těchto nadějí texaské republikánské politiky, kteří se chtějí prosadit ve Washingtonu, DC, je ten s nejvyššími šancemi, je samozřejmě v polovině ledna těžkou otázkou.

Podle aktuálních průzkumů vede republikánské primárky prvním kongresovém obvodě Aditya Atholi, bývalý námořní důstojník a stážista kongresmana Louie Gohmerta, dnes „drsňák“ z ropné plošiny.

Nejvyšší šance na zvolení má proto, že sehnal zatím nejvíce peněz na svou kampaň.

Atholi říká: „Amerika má nejsilnější ekonomiku na světě, a to díky vynalézavosti a tvrdé práci amerického lidu. Úlohou federální vlády je nepřekážet v cestě a nechat fungovat volný trh…“

Jednooký kongresmen

A podívejme se na 2. kongresový obvod. Jde od roku 2004 o území republikánů, obvod zastupuje jednooký Dan Crenshaw, bývalý příslušník NAVY SEAL, zdaleka rozpoznatelný podle černé pásky na levém oku. Ani tento obvod by neměl padnout do rukou demokratů a předpokládá se, že Crenshaw by měl svůj mandát obhájit. O Danu Crenshawovi jsme psali zde.

Stejně jako první obvod, jsou hranice i tohoto druhého výsledkem zásadním změn hranic obvodu. Zde došlo ke korekcím v roce 2012 za vlády guvernéra Ricka Perryho. Druhý kongresový obvod byl totiž pod správou demokratů nepřetržitě v letech 1846 – 2004. Souvislou demokratickou nadvládu zpřetrhal až republikán Ted Poe.

V prezidentských volbách 2016 tu vyhrál Donald Trump v poměru hlasů 52:43 % a v roce 2020 to bylo už jen 50:49 %.

Proti republikánu Crenshawovi v posledních volbách v roce 2020 kandidovala demokratka Sima Ladjevardianová. Crenshaw nad ní zvítězil se ziskem 55,6 %.

Letos bude Crenshaw závodit s nejméně dvěma nominovanými demokraty. Jeden je černoch Doc Shelby a druhý Asiat Sandeep Srivastava. Oba však zřejmě bez šance.

V podstatě se dá říci, že kongresové obvody číslo 1-6 jsou republikánské a nepředpokládají se tu tuhé boje s demokraty. To pochopitelně neznamená, že nějaké překvapení je vyloučeno. Z historie známe mnoho příkladů, kdy jednoznačný lídr volebních preferencí z nějakého důvodu ze závodu odstoupil a jeho stranický nástupce soka z konkurenční politické strany už nedohnal.

Sedmý kongresový obvod je momentálně pod správou Lizzie Fletcherové z Demokratické strany. Jde o bohatý okres západního Houstonu zahrnující také jeho bohatá předměstí.

V roce 2016 zde zvítězila Hillary Clintonová nad Donaldem Trumpem 49:47 % a v roce 2020 Joseph Biden nad stejným soupeřem 54:45 %.

„Chtěl jsem zabít pár padouchů…“

Lizzie Fletcherová zvítězila ve volbách 2018 a 2020 sice celkem s přehledem, ale přesto je okrsek považován za houpačku, neboť v letech 2006 – 2014 zde naopak vítězila Republikánská strana.

Atholi

Na obrázku je republikánský kandidát Aditya Atholi. Je indického původu, vystudoval obchod a státní správu na Rice University a po škole se přihlásil ke službě u námořní pěchoty, kde v hodnosti kapitána velel dělostřelcům. Říká o tom: „Rozhodl jsem se, že půjdu k námořní pěchotě, abych mohl zabít pár padouchů a získat nějaké bojové zkušenosti.“

Jak si můžeme přečíst na jeho oficiálních stránkách, považuje se za konzervativce. K samotnému konzervatismu říká: „Konzervativci nemohou ovlivnit americkou politiku tvrdým bojem na Twitteru, získáváním tisíců lajků na Facebooku a silnými projevy, které sklidí mohutný potlesk. Můžeme vyhrát jen tím, že to, co říkáme, budeme skutečně i dělat, můžeme vyhrát jen tím, že budeme mít řešení vedoucí k nápravě problémů, protože konzervatismus je v řešení problémů vždy více praktický než teoretický. America First.“

Nejen od republikánského kandidáta Atholiho můžeme slyšet, že řešení většiny problémů Američanů spočívá na komunální úrovni, a proto považuje za nezbytné posílit pravomoci místních samospráv.

Aditya Atholi je příznivcem prezidenta Donalda Trumpa a stavby zdi na mexické hranici. Věří, že každý lidský život je posvátný, a slibuje, že vždy bude bránit každý lidský život, od početí až po přirozenou smrt. Je věrným zastáncem Bohem daného a ústavního práva držet a nosit zbraně, je pro snížení daní a výdaje federální vlády má za neudržitelné – domnívá se, že to lze vyřešit především decentralizací rozhodování. Na Twitteru ho můžete sledovat zde.

Převzato z webu Konzervativní noviny se souhlasem redakce.



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!