Předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová nemusí sněmovní Komisi pro vyšetřování událostí z 6. ledna vysvětlovat, proč rezignoval Steven Sund, šéf ochrany Kapitolu. Nemusí vysvětlovat, proč nevyhověla šesti jeho žádostem o policejní posily, když bylo zřejmé, že brzy dojde k prolomení obrany parlamentního komplexu. Souhlas se vstupem oddílů Národní gardymohla dát jedině ona, ale i přes naléhání kongresové policie ho včas nedala.

Pelosiová nemusí sněmovní Komisi pro vyšetřování událostí z 6. ledna vysvětlovat, proč vlastně rezignoval Paul Irving, šéf ochrany ve sněmovním křídle Kapitolu, a taktéž nemusí vysvětlovat, proč rezignoval Michael Stenger, šéf ochrany v senátním křídle Kapitolu.

Kdo žádal o Národní gardu?

Tito tři nejvyšší policisté v Kapitolu však rezignovali každý z jiného důvodu. Samozřejmě, že šlo o selhání ochrany Kapitolu jako primární důvod k jejich rezignaci, ale šlo také o zásadní rozpory mezi jejich výpověďmi.

Z analýzy jejich jednotlivých výpovědí podepřených výpisy z telefonických hovorů vyplývá, že to byl Irving, který nasazení Národní gardy zdržel (nejméně o hodinu, spíše o tři), a tak záznamy z jednání mezi šéfem ochrany Sněmovny Irvingem a předsedkyní Pelosiovou jsou ty stěžejní, které by Američanům mohly vysvětlit, proč Národní garda do Kapitolu dorazila až kolem šestnácté hodiny, když o ni šéf ochrany Kapitolu Sund žádal nejpozději v jednu po obědě.

Republikáni v Kongresu sami vyšetřují předmětný incident a žádají o vydání videozáznamů a záznamů z jednání s kongresovými policisty, které má v držení předsedkyně Pelosiová. Nemusí je vydat, takže je zatím nevydala.

Republikánský kongresman Rodney Davis z Illinois, který je ve vyšetřování aktivní, tyto doklady, které by mohly do případu vnést rozhodující světlo, nemá k dispozici a diví se, proč je nechce Pelosiová vydat a namísto toho trvá na obžalobě z pohrdání Kongresem těch, kteří se odmítají na této blamáži podílet. Republikán Davis novinářům v pondělí řekl, že záznamy, které Pelosiová má, jsou rozhodující a prokáží, že celou eskalaci „napadení Kapitolu“ způsobila sama Pelosiová, ať už svou nerozhodností, nebo úmyslně.

Co na to FBI?

Problematický je také postoj FBI, neboť i ta odmítla vydat materiály ze série jednání uskutečněných před 6. lednem ohledně zajištění bezpečnosti Kapitolu. „S úctou vás odkazujeme na Komisi ohledně otázek přístupu k záznamům a informacím,“ odpověděla FBI republikánským žadatelům, přitom lidé z FBI dobře vědí, že v Komisi pro vyšetřování událostí ze 6. ledna sedí jen demokraté.

Z uniklé části zprávy FBI vyplývá, že akci ze 6. ledna není možné považovat za koordinovanou a už vůbec ne koordinovanou Donaldem Trumpem či lidmi z jeho blízkého okolí. FBI ve zprávě potvrzuje, že existoval jistý plán různých bojůvek směřující ke vniku do Kapitolu, ale neexistuje důkaz o tom, že by několik těchto lidí mělo plán, co by se mělo dít potom, a že by byli spojení s Donaldem Trumpem.

Jednoduše šlo o podobný čin, jako když aktivisté z Greenpeace proniknou do elektrárny, tam se připoutají ke komínu a slezou, až když jim dojdou baterky v noteboocích. Také je nikdo nepodezírá z toho, že by chtěli převzít majetkovou kontrolu nad ČEZ či vyhodit elektrárnu do povětří.

Kdo všechno byl připraven

Na to, že demokraté v čele s Pelosiovou zatajují důležitá fakta, přišel i server NEWSWEEK.com, který zjistil, že Donald J. Trump neměl obavy z rebelie demonstrantů, a proto schválil nasazení jednotek Národní gardy. Trump byl svými poradci nabádán k zvýšení bezpečnostních opatření v Kapitolu a okolí z důvodu obav z teroristického útoku, a proto tedy k nasazení gardy vydal rozkaz už před 6. lednem.

To, že by nepřátelské služby mohly využít zjevného bezpečnostního chaosu v době, kdy statisíce lidí bylo ve washingtonských ulicích, se nabízelo. Svést eventuální bombový útok na Trumpovy příznivce tím, že se poblíž útoku naleznou červené čepice MAGA, se zdálo být pro bezpečnostní experty velmi reálné.

Třetího ledna se sešel štáb bezpečnostních složek, který plánoval krizové scénáře včetně napadení zbraní hromadného ničení. V komplexu Akademie FBI v Quanticu, nedaleko Washingtonu, byly pak dislokované jednotky rychlé reakce složené ze speciálních jednotek FBI, ATF a US Marshals. Pokud by došlo k útoku, měly být tyto zásahové týmy o celkovém počtu 350 mužů přepraveny vrtulníky ke Kapitolu. Této kombinované operaci dal prezident Trump plný mandát, tedy včetně práva „použít zbraň s cílem zabít“. Hlavním úkolem těchto speciálů mělo být především zajištění „kontinuity vlády“ (neměly nastolovat pořádek, ten zajišťuje běžná policie).

Část z taktických týmů se nacházela v Kapitolu už v ranních hodinách 6. ledna, tedy minimálně sedm hodin před tím, než do budovy vnikli první demonstranti. Střechy budov v okolí Kapitolu byly od té doby posety ostřelovači a uvnitř působili speciální oddíly, které měly zajistit ochranu kongresmanů a viceprezidenta Mika Penceho.

Co tam ti policisté dělali?

Komentátoři si ohledně nasazení těchto jednotek lámou hlavu, co vedlo prezidenta Trumpa k povolení tak rozsáhlé bezpečnostní akce, když nemohl tušit, kolik demonstrantů ke Kapitolu nakonec dorazí, a ještě více si lámou hlavu nad tím, co konkrétního vědělo Ministerstvo spravedlnosti, že takovou operaci samo navrhlo a řídilo.

Existují dvě teorie. První, ta, kterou preferují demokraté, tvrdí, že šlo ze strany Trumpa o pokus o politický puč, který měl využít vniku demonstrantů do Kapitolu k provedení rozsáhlé bezpečnostní akce, která měla pod zástěrkou ochrany ústavních činitelů zatknout odpůrce Trumpa a pak převzít moc ve státě a Trumpa pasovat do role „krizového“ diktátora.

Této verzi však odporuje koordinační virtuální schůzka za účasti všech třech šéfů ochrany Kapitolu, metropolitní policie, Národní gardy a štábu speciálních sil, ke kterému došlo 5. ledna, tedy den před incidentem.

Přítomný Sund, velitel ostrahy Kapitolu, o poradě vypověděl, že nikdo z přítomných důstojníků a agentů nehovořil o tom, že by mělo dojít k nějakému koordinovanému, plánovanému útoku na Kapitol. Hovor se vedl o teoretických rizicích a o způsobu provedení preventivních opatření. Irving, velitel ostrahy Sněmovny při komentování tohoto virtuálního jednání se vyjádřil se facto shodně jako jeho kolega Sund.

Všechny bezpečnostní složky se tak „pečlivě“ připravovaly na běžnou demonstraci, při které může dojít k výtržnostem, a současně čelily nijak specifikované příležitosti k teroristickému útoku.

Druhá verze

Druhou možností byl zájem demokratů na vyvolání chaosu při demonstraci vedoucí k diskreditaci Trumpovy obrovské voličské podpory. Výjimečně velká demonstrace příznivců Trumpa tak měla být zneužita k podpoře tvrzení, že jde jen o násilníky, rasisty a jiná individua. To je verze, které věří republikáni a většina Američanů.

Převzato z webu Konzervativní noviny se souhlasem redakce.