Ve vězení zemřel největší kritik Vladimira Putina Alexej Navalnyj, ukrajinská armáda se stáhla z Avdijivky a na Bezpečnostní konferenci v Mnichově se dál diskutovalo o pomoci Ukrajině.

Události na ČT 1 ukázaly 18.2.2024 amerického prezidenta Joea Bidena , který „věří, že americký Kongres schválí pomoc Ukrajině“. Podle zpráv se Sněmovna reprezentantů sejde až 28.2.2024 a předseda Sněmovny podle zpráv zatím o zákonu o podpoře Ukrajiny a Izraele (na tom se nečinnost Sněmovny také podepisuje) nechce jednat.

Prezident Spojených států Joe Biden je přesvědčen o tom, že americký Kongres obnoví válečnou pomoc Ukrajině. Řekl to v sobotním telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, informovala v noci na dnešek agentura AFP. Zároveň ale Biden varoval, že pokud se Ukrajina nedočká další americké pomoci, mohlo by ji Rusko připravit o další území. Biden se o rozhovoru se Zelenským zmínil novinářům po návštěvě kostela v americkém státě Delaware. „Dnes odpoledne (v sobotu) jsem mluvil se Zelenským, abych mu sdělil, že jsem přesvědčen o tom, že ty peníze dostaneme,“ poznamenal s tím, že opak by byl „absurdní“ a „neetický“.

Protože jsou ale USA před prezidentskými volbami a bývalý americký prezident Donald Trump se jeví jako nejpravděpodobnější kandidát republikánů v letošních volbách, je osud zákona, na kterém v podstatě závisí dodávky zbraní a munice pro ukrajinskou armádu, stále nejistý. Trump se „veze“ na hlasité kritice ilegální imigrace do USA.

Podrobně se tématu migrace a volební strategie Trumpa věnuje komentář Proč Trumpa těší statisíce migrantů na hranicích. Jeho autor mimo jiné píše: Voliči však hodně řeší i téma nelegálních migrantů, protože do Spojených států jich v posledních měsících míří statisíce, jen v loňském prosinci jich bylo přes 370 tisíc. A pohraniční policie si s nimi neví rady, protože jí zákony svazují ruce.

Osobně si sice myslím, že Trumpa ony statisíce ilegálních migrantů netěší, ale rozhodně tuto situaci využívá ve své kampani. Americké volby, respektive jejich mediální obraz v Evropě, Česko nevyjímaje, má ovšem také jasnou linku. Trumpova kampaň je většinou „standardních evropských médií“ pojata jako kampaň „křiváckého“ politika, který by nás nejraději předhodil Rusku. Jen zvolna do našich médií proniká i to, že Joe Biden, favorit demokratů, je v zásadě člověk, na jehož vystupování na veřejnosti se již zřetelně projevuje jeho věk.

Kolotoč už se roztáčí: generální prokurátor státu Západní Virginia, což je něco jako tamní ministr spravedlnosti, vyzval viceprezidentku Kamalu Harrisovou, aby uplatnila 25. dodatek americké ústavy a pro duševní nezpůsobilost odvolala Joea Bidena z úřadu. Zní to, jako by Biden byl pozdní Brežněv, ale je to jen politický šťouch. I tak je však jasné, že z prezidentova duševního zdraví se právě stalo jedno z hlavních témat voleb.Odpálil to minulý týden zvláštní vyšetřovatel Robert Hur, který zkoumal, jestli by Biden neměl jít k soudu kvůli tomu, že zašantročil tajné dokumenty z doby, kdy byl viceprezidentem. Výsledek: neměl, protože si nic nepamatuje.Dokonce ani dobu, kdy byl viceprezidentem.

Lze proto konstatovat, že se současné USA dostaly do situace, kterou mi poněkud „zkušenější pamětníci“ pamatujeme z doby konce sovětského bloku. Po smrti Leonida Brežněva se v tehdejším Sovětském svazu rozpoutal boj o křeslo generálního tajemníka KSSS a k moci se dostali lidé, jejichž zdravotní stav také nebyl vynikající. Po smrti Brežněva v roce 1982 nastoupil do funkce předsedy Nejvyššího sovětu Jurij Andropov, avšak pouze na dva roky, neboť 9. února 1984 zemřel. Příčinou byl hlavně vysoký věk. Andropova nahradil Konstantin Černěnko, který však svojí pozici zastával ještě kratší dobu – pouhý rok. Bylo mu již 72 let, navíc jeho zdraví bylo nevalné již v době jeho zvolení. V březnu 1985 byl vybrán tehdy poměrně mladý Michail Gorbačov, ve víře, že přinese změnu. Pamatuji si, jak se „lid“ bavil , když v tak krátkém sledu probíhaly pohřby generálních tajemníků KSSS.

Gorbačov sice nezemřel, ale přispěl vrchovatou měrou k rozpadu SSSR, protože zahájil proces „perestrojky“, díky níž se sovětský systém zcela rozpadl a bez jasných příkazů z Moskvy nevěděli soudruzi v Praze, Berlíně, Varšavě, Budapešti či Sofii co dělat a rumunský nejvyšší soudruh Nicolae Ceaușescu sice vzdoroval nejdéle, ale byl nakonec na konci roku 1989 popraven. Ti ostatní soudruzi to prostě vzdali a dožili své životy v kapitalismu.

Domnívám se, že jednou z příčin současného napětí ve světě je i to, že světové jaderné velmoci a nejlidnatější státy světa vedou lidé starší sedmdesátky. Americký prezident Biden je z nich nejstarší a jeho „přeřeky“ jsou už proslulé. Navíc jeho zahraniční politika utrpěla ihned po nástupu do funkce tvrdou ránu při stažení z Afghánistánu a od té doby je Bidenova popularita v negativních číslech.

To, že v USA probíhá nemilosrdný boj o moc je každému zřejmé. Je jen škoda, že tento zápas probíhá v situaci, která pro postavení Západu není ideální. Války na Ukrajině i na Blízkém východě jsou znamením zmenšujícího se vlivu USA. Kromě zatím neschválené finanční pomoci Ukrajině i Izraeli je navíc politika USA zmatená i ve vztahu k cílům americké politiky. Nejviditelnější je to na politice podpory „dvoustátního řešení“ na Blízkém východě, tj. podpory vzniku samostatné Palestiny. A v tom se údajně shodnou USA i s Čínou, ale Izrael je zásadně proti a asi ví proč.

Pokud Sněmovna reprezentantů nakonec pomoc Ukrajině i Izraeli schválí ( a v tom je i podpora Palestincům ve výši téměř 10 miliard na „humanitární pomoc“), nic to nezmění na tom, že je americká politika neakceschopná a málo efektivní.