Jak to ovlivní tamější válku?

Moskva v minulých dnech potvrdila, že dokončila dodávku vyspělého protiletadlového a protiraketového systému S-300 syrskému režimu Bašára Asada. Toto zařízení je velmi účinné, a proto nebezpečné pro všechny, kdo se v době občanské války v syrském vzdušném prostoru vyskytují. Jde především o Izrael a Spojené státy. Obě země proti instalaci systému v Sýrii protestovaly a označily ji za nezodpovědnou. Podle nich výrazně zhorší už tak dost špatnou bezpečnost v regionu.

Rusko jej chtělo Asadovi dodat už před více než pěti lety, ale dodávku odkládalo na naléhání Izraele, s kterým má dobré vztahy. Teď se na něj ale zlobí – přičítá mu zářijové sestřelení svého špionážního letounu a smrt 15 členů posádky. Izrael tehdy útočil na nebezpečné íránské zbraně pro libanonský Hizballáh v Latákiji a po jeho letounech začali střílet Syřané. Podle něj ruský stroj zničili oni, protože ho nepoznali; Rusové jsou však přesvědčeni, že izraelští piloti jejich stroje využili jako štítu proti palbě.

S-300 nebude v provozu ještě nejméně tři měsíce, po které bude trvat školení syrského personálu. Jak jeho zprovoznění změní syrskou válku a ovlivní prosazování zájmů zúčastněných zemí? Tato otázka zajímá zejména Izrael, který už několik let v Sýrii útočí na pozice Íránu a jeho spojenců, jejich zbrojní sklady, továrny a konvoje s výzbrojí pro Hizballáh. Především se však snaží zabránit Íránu v upevňování přítomnosti v Sýrii a budování infrastruktury k útokům na Izrael i pozemního koridoru, který ho spojí se Středozemním mořem. Za posledního půldruhého roku izraelská armáda bombardovala přes 200 cílů Íránu, ale vypudit ho ze země se jí nepodařilo. Moskva dosud údery tolerovala a Izrael je s ní do jisté míry koordinoval. Po zářijové ztrátě ruského letounu je však tato spolupráce nejistá.

Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua je cílem dodávky S-300 „ochránit ruský personál v Sýrii“. Proto Moskva v zemi rovněž výrazně posílila elektronické válečné systémy. Chce rušit radary všech zahraničních vojenských letounů, ale i komunikaci pilotů a satelitní navigaci v útočících letadlech, včetně bezpilotních, což je pro Izrael a spojence rovněž nebezpečné. Integrace ruské a syrské vzdušné obrany má být dokončena do 20. října.

Izrael uvedl, že bude navzdory nové realitě v syrských operacích pokračovat. Jeden jeho nejmenovaný představitel však přiznal, že S-300 v rukou Syřanů představuje pro izraelské letectvo vážnou hrozbu. Systém je považován za druhý nejvyspělejší na světě; má dosah až 250 kilometrů a může sestřelovat jak letadla, tak balistické střely ve velké výšce. Rusové mají v Sýrii ještě modernější systém protiletecké obrany S-400, ale ten Syřanům k dispozici nedali a používají ho sami.

S-300 však pro Izrael nepředstavuje nepřekonatelnou překážku. Letectvo ho dobře zná a je na něj připraveno – jeho starší verzi má Kypr a Řecko a izraelští piloti se tam učili systému vyhýbat a unikat. Armáda také vlastní neviditelné bojové letouny F-35 a podobné stroje používají v Sýrii i Američané. Izrael má i velmi vyspělé elektronické schopnosti a nejspíš dokáže ruské rušičky a další podobné vybavení vyřadit z činnosti. Uměl to už v osmdesátých letech, kdy za libanonské války blokoval syrskou vzdušnou obranu, nebo v roce 2007 při bombardování syrského jaderného reaktoru.

Izraelský ministr obrany Avigdor Liberman přistoupil k nové situaci prostě. Prohlásil, že „jestli někdo sestřelí izraelské letadlo, armáda ho zničí, i kdyby šlo o S-300“.

To by ale zničilo i vztah s Moskvou, což by byla pro Izrael významná ztráta. Přišel by nejen o spojence a víceméně ochotného spolupracovníka, ale i o možnost usměrňovat Írán a jeho spojence v Sýrii. Rusko sice hájí především své zájmy a ty izraelské toleruje, jen pokud nekolidují s jeho vlastními, ale i tak se Jeruzalému podařilo s Moskvou dosáhnout ujednání, že výměnou za to, že se smíří s návratem jednotek Bašára Asada do pohraniční oblasti v Golanských výšinách, se Íránci a jejich milice stáhnou do vzdálenosti 80 kilometrů od izraelských hranic.

Rusko a Izrael si nepřejí ani politický, ani vojenský střet. I Moskva má zájem na dobrých vztazích a sestřelovat izraelská letadla nechce. Tak oddaných spojenců má v dnešní době málo a v Sýrii chce uplatnit své zájmy – potřebuje vítězství Bašára Asada v občanské válce, aby si zajistila v zemi vliv i lukrativní kontrakty při obnově zničené Sýrie. Dodáním S-300 se jen pokouší Izrael umírnit a omezit jeho nálety, ale dobře ví, že nepřestanou. Systém však může bránit v operacích i Američanům, Francouzům a Britům, kteří v Sýrii bojují proti Islámskému státu. Někteří odborníci tvrdí, že může ohrozit i civilní lety v regionu.

Izraelské útoky v Sýrii se dají očekávat dál. Budou jen vyžadovat pečlivější plánování a větší úsilí a opatrnost. Riziko incidentů však S-300 nepochybně zvýší.