Poté, co americká média prohlásila vítězem voleb Joea Bidena, ten vystoupil v televizi s projevem, ve kterém slíbil mimo jiné i respektování vědeckých názorů. Pěkně to začíná!

Protože jsem již starší ročník a docela dost si ještě stále pamatuji, vyvolal ve mně slib nového prezidenta USA Joea Bidena o „respektování vědeckých názorů“ lehký povzdech. Tato politika má být evidentně kontra politikou vůči stávajícímu prezidentovi Donaldu Trumpovi, kterého progresivní média označovala za tmáře, který vědecké názory nerespektuje. Jak je to tedy s tou vědou a politikou?

Nejprve bych mladým a mladším ročníkům připomněl něco z naší naštěstí již třicet let staré minulosti. V době vlády jedné strany, tj. KSČ, které sekundovaly zmrzačené strany takzvané Národní fronty, jsem studoval techniku. I na ní jsme však měli předměty s názvy jako „Historický materialismus“, „Vědecký komunismus“(!) a jako aspirant jsem musel před obhajobou své práce složit zkoušku z „komunismu“. Naštěstí jsem tehdy opsal asi třicet stránek z jakési doporučené literatury systémem „každá desátá stránka celá a mezi nimi jedna moje věta“, zkoušející to odsouhlasila a měl jsem pokoj. Takže o „vědeckém komunismu“ vím své. Vědecky řízená společnost, v níž jsem žil, šla postupně „zu Grunde“ a skončila „přestavbou“ a rozpadem tábora míru a socialismu.

Mnohem závažnější je však z mého pohledu vliv takzvané „vědeckosti“ na současnou světovou politiku a ekonomiku. Zásadní je z mého pohledu záchrana klimatu na základě panelu IPCC – mimochodem, Biden už naznačil, že jeho prvním krokem bude návrat USA k této politice – a právo na migraci. Rozeberme si proto obě tyto politiky tak, jak působí na současnou světovou ekonomiku.

Panel IPCC při OSN dlouhodobě prosazuje výsledky různých analýz vlivu koncentrace kysličníku uhličitého na klima Země, které vesměs končí tím, že pokud lidstvo neomezí produkci takzvaných „skleníkových plynů“, tak se do konce tohoto století zvýší průměrná teplota na Zemi až o 4 stupně. To povede k celosvětové krizi i kvůli migraci milionů či až stovek milionů lidí z míst, kde už nebude možné udržet funkční ekonomiku kvůli suchu, apod. Krátký pohled do minulosti zjistí, že o podobných katastrofických vizí uvažovali lidé, speciálně ekonomové, už před více než sto a více lety, když uvažovali o tom, že Zemi nutně čeká hladomor, pokud by na ní žilo podstatně více lidí než v té době. Aby katastrofické teze o růstu teploty měly správný dopad, slýcháme ostatně nyní téměř každý měsíc o nových teplotních „rekordech“ na Zemi, když se „průměrná“ teplota zvýší oproti minulému měsíci o desetinu či ještě méně stupňů Celsia, přičemž se ignoruje skutečnost, že samotná průměrná hodnota je zatížena chybou měření. Pokud je například při teplotě 20 °C chyba měření ±0,1 %, leží měřená hodnota v intervalu od 19,98 °C do 20,02 °C, a tak je informace o novém „rekordu“ teploty na Zemi s rozdílem setiny stupně naprosto směšná.

EU a nyní opět i USA se zavázaly, že půjdou cestou takzvané uhlíkové neutrality, tj. politiky, kdy průmysl a doprava vypustí na území EU či USA jen tolik kysličníku uhličitého, kolik ho na daném území spotřebuje ke svému růstu vegetace. Tyto záměry je možné realizovat jen tím, že se zakáže provoz automobilů s klasickými spalovacími motory a ty budou nahrazeny elektromobily, popřípadě spalovacími motory s vodíkem jako zdrojem energie. Současně musí být podstatně redukovány tepelné elektrárny, v nichž se vyrábí elektrická energie spalováním uhlí. To vše je navíc doprovázené i tvrdou kritikou jaderných zdrojů, což známe v případě našich dvou jaderných elektráren a jejich kritiky z Rakouska. Dodnes není stále úplně jasné, zda prosadíme v rámci EU tezi o tom, že jaderná energie je „čistou“ energií.

Další světová ekonomická centra, jako například Čína, sice formálně politiku IPCC schvalují, plánují však současně masivně využívat své energetické zdroje, a to zejména uhelné. Proto je velmi pravděpodobné, že i kdyby státy EU i USA svůj díl uhlíkové neutrality do roku 2050 splnily, růst koncentrace kysličníku uhličitého v atmosféře to nezastaví. Pokud by byla pravdivá teorie o změně klimatu kvůli růstu koncentrace kysličníku uhličitého v atmosféře, průměrná teplota na Zemi by dále stejně rostla. Kromě toho lze ovšem uvažovat i tím způsobem, že panel IPCC se v teorii o změně klimatu díky kysličníku uhličitém mýlí a politika uhlíkové neutrality nebude mít na klima ve světě žádný vliv z principu. S vědou a jejími výsledky se to má totiž tak, že se mění v čase, často velmi dramaticky. Dnes tolik populární teorie změny klimatu může být za další desítky let opuštěna například právě proto, že se neprokážou její předpovědi. Nicméně náklady na elektromobilitu a další změny v průmyslu mohou zatížit evropskou i americkou ekonomiku a ty nebudou schopny konkurovat těm oblastem světa, kde se žádný dramatický útěk od tradičních fosilních technologií konat nebude.

Druhým neuralgickým bodem pak může být politika migrace podle nedávno schváleného paktu OSN o migraci. Pokud se právo na migraci bude považovat za základní lidské právo dle současné definice, bude pokračovat exodus z chudších částí světa do bohatších, zejména do Evropy a USA. I za touto politikou stojí vědy, tentokrát společenské. Ideál rovnosti podmínek pro všechny lidi na světě bez ohledu na místo jejich narození, vytváření politického tlaku na vládní místa ve vyspělém světě, zde míněno zejména na vlády EU a USA, aby migranti z Afriky, Asie a Latinské Ameriky měli právo svobodně se rozhodnout o přesunu k nám na takzvaný Západ, i za tímto jevem je věda. Navíc je za tím i ohromná manipulace s fakty. Podobně jako změna klimatu byla i migrace stěžejní téma předvolební kampaně v USA. K tomu se navíc přidala epidemie covidu.

Prezident Trump byl obviňován ze smrti statisíců Američanů a v ČT jsme mohli vidět park v USA, kde bylo 250 000 bílých vlajek jako symbol obětí covidu v USA. Spojené státy jsou líčeny jako země s největším počtem infikovaných (dnes již více jak deset milionů infikovaných), přitom je faktem, že stejně postiženou oblastí světa je Evropa. V případě covidu se ale o statistice za EU jako celku v médiích příliš neinformuje. Podle European Centre for Disease Prevention and Controlje aktuálně v prostoru EU/EEA a Velké Británii bezmála devět a půl milionu pozitivních případů a téměř 250 000 úmrtí. To jsou naprosto srovnatelná data s USA, ale o nich není příliš dobré hovořit moc nahlas. Posluchač by si tak mohl udělat „špatný“ názor, že je na tom EU stejně jako USA, které jsou na tom „strašně“. A dostáváme se tím do mediálního světa propagandy, která pokřivuje skutečnosti tak, aby vyhovovaly určitým záměrům.

Když už se francouzští politici rozhodli pojmenovat příčinu terorismu ve Francii, a nejen tam, slovy „islámský terorismus“, vysloužili si za to kritiku a výhrůžky ze strany takových států jako Turecko (člen NATO)! Kvůli tomu vraždil islamista ve Francii, kvůli tomu vraždil islamista i v Rakousku. Jenže Sebastian Kurz ještě stále razí teorii, že nejde o spor mezi křesťany a muslimy, ale o ty, kdo chtějí mír, a ty, kteří chtějí válku. Teroristických činů proti muslimům ze strany „křesťanů“ je přitom minimum, nejvíce muslimů umírá rukama či bombami islamistů. Francie vyzývá k větší kontrole vnitřních hranic mezi státy EU s cílem bránit islamistickým teroristům. Dokonce se přidává i Německo. Migrace tak vede prokazatelně k růstu islamistického teroru v Evropě, hodně trpí Francie, ale i Německo, které ilegální migraci otevřelo náruč v roce 2015. Pokračující akceptace ilegální migrace by tak mohla vést k dalšímu průniku islamismu a islamistického terorismu.

Vědecky tak lze obhajovat různé politiky, které mohou přispívat pod pláštíkem vznešených ideálů k rozvratu ekonomiky, ale i společnosti na území Západu. Věda prostě není samospásná. Poskytuje jen jisté informace a zejména (a na to se v progresivních médiích úplně zapomíná) i různé interpretace. Jakmile se jistý poznatek, získaný třeba i vědou, prohlásí za svatý, v tom smyslu, že o něm se nesmí pochybovat, dostáváme se právě do stejného stavu, v jakém se nacházel někdejší marxismus-leninismus. Vývoj společnosti byl nalinkován Marxem, tj. od jeskyně ke komunismu dle „nejpokrokovější společenské analýzy“ provedené Marxem a „tvořivě“ rozpracované Leninem. Výsledkem byl onen vědecký komunismus, který nás, lidstvo, čeká a nemine. Občas mám docela tísnivý pocit, že právě z USA se šíří do celého světa v zájmu politické „korektnosti“ teze, které jako by vypadly z arsenálu politiky vědeckého komunismu. Když k tomu přičtu propagandu médií hájících jednostranně nově zvoleného amerického prezidenta, jen těžko se člověk ubrání jinému -ismu, a to skepticismu.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz