SVĚT: Přemnožení, migrace a humanrightismus
Hrozbou je populační exploze v zaostalých zemích i přemnožení kulturních elit v rozvinutých zemích
Před 50 lety vyšla kniha Biologická časovaná bomba amerického biologa Paula Ehrlicha. Stala se bestselerem, ale světoví vůdci si nebezpečí spojená s přemnožením lidstva nijak k srdci nevzali. Pro politiky a jejich snahu udržet se ve funkcích bylo vždy důležitější to, co se děje teď a tady, než to co by se mohlo stát v budoucnu, a politiky v tomto zájmu o přítomnost samozřejmě podporovali novináři, umělci a humanitní myslitelé, a všichni ti kteří vytvářejí „názor veřejnosti“.
S nástupem levicového relativismu a povrchního humanismu na Západě v druhé polovině dvacátého století zvítězily názory o rovnosti všech kultur a proti „diktování západních hodnot rozvojovým zemím“, jak se eufemisticky nazývá odpor západních lidí proti kanibalismu. Správa nad zaostalými obyvateli Afriky byla ponechána v rukou diktátorů, jako byli Idi Amin Dada, Jean-Bédel Bokassa, Francisco Macías Nguema, a desítky dalších strašidelných postav; pamatujeme, jak v ledničkách některých vůdců byla po jejich svržení nalezena naporcovaná těla dětí. Ohledně kontroly porodnosti byla nová levice paradoxně zajedno s katolickou církví: lidem na Západě je dovoleno naplánovat si jedno dítě, ale o kontrole porodnosti v zaostalých zemích se mluvit nesmí. Západ je morálně povinen živit jakékoli množství navzájem se masakrujících lidí, a nevměšovat se do vládnutí místním Caligulům. Již desítky let obsahuje stranická linie nové levice tvrzení, že lidstvo je schopno vyprodukovat dost jídla pro všechny, a že problém není v nedostatku jídla, ale v nespravedlivém rozdělení bohatství. Středoškolská matematika a obecná logika vedou k oprávněným obavám z budoucnosti, ale humanistické elity, které se zabývají svými fantasiemi více než matematikou a logikou, zesměšňují obavy z nekontrolovaného růstu obyvatel v zaostalých zemích.
Malthus možná nebyl schopen předvídat vývoj nových druhů obilí, ale v principu měl pravdu a sarkasmus jeho odpůrců není na místě. Expandující obyvatelé zaostalých zemí nejen mučí sebe navzájem, ale postupně vytlačují a likvidují ostatní biologické druhy. Existující ekologické katastrofy však humanitní elity děsí méně než různá vymyšlená módní nebezpečí, jakým například byla nemoc šílených krav nebo jakým je nyní antropogenní oteplování. Desetina savčích druhů je před vyhynutím a stav ryb v oceánech se za posledních 50 let snížil na polovinu. Třetina tropických lesů v Indonésii byla vypálena v důsledku obřích objednávek palmového oleje přidávaného do dieselové nafty na pokyn evropských komisařů; Evropa sice začíná od bionafty ustupovat, ale spáleným tygrům a orangutanům to již nepomůže, a zelení snílci si určitě najdou alternativní metody, jak zbytek přírody zlikvidovat, včetně nahrazení jaderné energie větrnými mlýny. Ekologické škody jsou tak způsobovány nejen přemnožením obyvatel v zaostalých zemích, ale i přemnožením kulturních elit v rozvinutých zemích.
Přemnožené kulturní elity destruují jak přírodu, tak západní civilizaci. Jejich princip, že všechny kultury jsou si rovné, a že je výhodné je smíchat do multikulturalismu, jsou obzvlášť ničivé. Nekulturní člověk by se mohl ptát, jak si mohou být dvě kultury rovny, když jedna vede k bohatství a altruismu, a druhá k bídě a kanibalismu. V logice humanitních myslitelů však mohou být opačná tvrzení současně pravdivá. Všechny kultury jsou si rovné, ale ta západní je kvůli své historické vině trochu méněcenná, a proto má za povinnost udržovat při životě ty zdánlivě méně životaschopné jižní kultury. Zatímco vůči jihu cítí humanitáři vinu, vůči východním kulturám trpí humanitní myslitelé romantickou náklonností, ať jde o indické filosofické systémy vedoucí k apatii, nebo o maoistické přerozdělování vedoucí k násilí.
Západní kultura vedla k mohutnému technologickému rozvoji, a také k relativnímu potlačení chaosu (Afrika a Jižní Amerika), lhostejnosti k bližnímu (Indie) a násilného kolektivismu (Čína). Trpícím lidem v jiných zemích sotva pomůže, když zlomku z nich bude umožněno usadit se na Západě. Ti z chaotických zemí tam jedou brát sociální dávky a postupně se namnoží tak, že hostitelský řád naruší. Ti z totalitních zemí se budou množit v klidu, ale část z nich bude využita jejich násilnou vlastí proti hostitelské zemi. I ohledně oblíbené vietnamské menšiny lze připomenout pár nepříjemných fakt; jde o uzavřenou společnost spojenou s organizovaným zločinem, přičemž část byla poslána vietnamskou vládou, aby donášela na ostatní a eventuálně dodávala užitečné informace, ale Vietnam alespoň není světová velmoc. O Číně víme, že hubí vybrané skupiny obyvatel, jako jsou Fa-lun-kung, a přesto nás soucit může vést k ignorování možnosti, že Čína plánovitě posílá lidi do všech států, aby zvýšila svůj vliv. Přesně to se děje v USA. Počet Číňanů v USA rostl v posledních letech exponenciálně. Samozřejmě, že většina přistěhovalců jsou loajální občané, ale čínská vláda je potřebuje k vytvoření prostředí, v němž se lidé pracující pro Čínu ztratí. Byla odhalena již řada špionážních afér. Mnozí se v USA usazují, a mnozí zde pouze studují. Čínská vláda si může dovolit zaplatit své elitě nejlepší vzdělání. Například na universitě v Berkeley, kde je mezi studenty již méně než čtvrtina bělochů, představují Číňané s 19 procenty největší etnickou skupinu. Obecně, z milionu cizích studentů je dnes v USA více než třetina čínských. Ve všech demokratických státech je opatrnost zcela namístě. Do Číny se převádí veškerá výroba světa, a Čína kupuje podniky ve všech zemích světa; nejde o demokratickou ani o přátelskou zemi.
V Číně je prý 30 miliónů křesťanů; otázka je, proč 100 z nich chce žít v Česku, které je známo jako druhá nejateističtější země na světě po Severní Koreji? Proč ne v Americe? Jak přijetí 100 Číňanů pomůže stovkám miliónům utlačených? Co když o vstup do Česka požádá 100 členů Fa-lun-kung nebo 100 Tibeťanů? A co když 5 miliónů Číňanů? Jiná otázka je, proč se o čínské křesťany nezajímají žádné křesťanské země a ani Vatikán? Otázek je bezpočtu. Proč se křesťanské země a Vatikán nezajímají o 10 miliónů bezprávných křesťanů v Egyptě, potomků stavitelů pyramid? Atd.
Organizovanost vyžaduje hranici, která ji odděluje od chaosu. Komplexní biochemické děje jsou chráněny buněčnou membránou. Chránit svoji kulturu nejde, když není kontrolovaná hranice. Přesně to se snaží prosazovat president Trump, když chce ochránit Ameriku před nekontrolovaným přílivem lidí, kteří by ireverzibilně změnili severoamerickou civilizaci. I organizovaná čínská společnost byla dříve proti nájezdu barbarů chráněna zdí. Zbourat berlínskou zeď bylo jistě správné, ale rozpustit buněčnou membránu nelze doporučit. Svět není zralý na nekontrolované promíchání kultur, a kontrolní vstupní mechanismy jsou nutné pro ochranu před jižním chaosem i před východní totalitou.
