Vladimir Putin se neurazil na amerického prezidenta Joea Bidena proto, že ten ho ve svém varšavském projevu označil za „řezníka“. V dnešní podivné válečné vřavě jazyk a zvyky diplomacie se vůbec mění před očima. Poslanci Evropského parlamentu běžně používají nenormativní slovník, třeba když citují legendární odpověď ukrajinských pohraničníků ruskému loďstvu.

Hlavy států rády napodobují neformální oblečení prezidenta Volodymyra Zelenského, ježto image nažehlených kravaťáků už voliče neoslovuje. Navíc z nedávné minulosti víme, že Joe Biden neváhal pevně tisknout ruku Putinovi hned poté, co ho nazval „zabijákem“.

Taková jsou holt dnešní zdvořilostní oslovení v oblasti mezinárodních vztahů. Kdo není masovým vrahem, jako by neměl nárok na respekt kolegů prezidentů. Pokud se něco z Bidenova projevu Putina opravdu dotklo, pak nejspíš požadavek, aby vůdce Ruska „byl co nejdřív odstraněn od moci“. Nějak to zařídit Američané velkoryse přenechávají obětem genocidní války.

On sám chce zůstat dobrým rádcem a objektivním pozorovatelem tragédie. Celým srdcem je na straně obětí a nikdo po něm nemůže chtít, aby neuváženými činy přispěl k rozšíření konfliktu. Takhle je válka v podstatě zapouzdřena jen na území nečlenského státu a „evropské hodnoty“ nikterak neohrožuje. Kolektivní Západ dává najevo, že jsa holubičkou míru mezi hanbou a válkou opět volí hanbu.

V samotném závěru druhé světové války se lídři protihitlerovské koalice dohodli, že jediným požadavkem, s nímž se budou obracet na Německo, bude okamžitá a bezpodmínečná kapitulace. Žádná jednání o příměří, budoucích hranicích či výměně zajatců. V dobyvačné válce ztratili Němci právo o čemkoli rozhodovat.

Nedávný summit NATO ukázal, že Západ se posunul o notný kus dál a vůdcové civilizovaného světa se nehodlají vzdát zavedených úředních postupů ve jménu pochybné lidskosti. Ukrajině slíbili, že až její armáda dosáhne účinnosti a ukázněnosti ozbrojených sil Německa nebo takového Rumunska, určitě začnou zvažovat možnosti jejího zapojení do struktur NATO. Ovšem beze spěchu a s dodržením všech procedurálních zvyklostí. Hbitá činorodost nesvědčí organizaci, jejíž funkcionáři to mají pod penzí.

Obranná aliance je hrdá na to, že ve svých dějinách ještě nikdy vojensky nezasáhla do konfliktů, které se jí bezprostředně netýkaly. Proto jakmile zazněla slova o nutnosti odstavit váženého řezníka od moci, prezident Emmanuel Macron se omluvil a tanečním krokem se odebral k telefonnímu aparátu, aby znovu zavolal Putinovi, již podesáté za poslední měsíc. Má s ním co probírat, neboť nejdůležitější je neztrácet kontakt s masovým vrahem, kterého je třeba odstavit od moci.

Německý kancléř Olaf Scholz také ožil a prohlásil, že hodlá následovat příkladu francouzského kolegy. Co jiného, když Bílý dům vzápětí vysvětlil, že Bidenova slova byla pouhou metaforou, která znamenala, že by Putin neměl vládnout v jiných zemích než v Rusku, kde může v poklidu vládnout dál.

Jak se říká v Americe, business as usual, jako by se nechumelilo. Chumelí se snad? Jedná se o metafory, které se nemůžou brát vážně.

Autor je publicista