V celé Evropě se narodí méně dětí než v samotné Nigérii.

V Evropě se „při současném tempu vývoje sníží počet obyvatel do roku 2070 na polovinu a do roku 2100 hrozí, že kontinent přijde o 400 milionů obyvatel,“ uvedl James Pomeroy, ekonom čínské banky HSBC.

Světová populace dnes roste nejpomaleji od roku 1950 a počet obyvatel Evropy se bude snižovat až do konce tohoto století, poznamenal deník Financial Times s odkazem na zprávu OSN World Population Prospects 2022.

Vedlejší otázka zní: kde?

V příštích čtyřech minutách se narodí 1 000 dětí: 172 v Indii, 103 v Číně, 57 v Nigérii, 47 v Pákistánu – ale v celé Evropě se narodí jen 52 dětí.

Očekává se, že Indie příští rok předstihne Čínu na pozici nejlidnatější země světa. Indie bude také z 20 % muslimská a bude tak v ní žít nejpočetnější islámská komunita na světě. Jak tento demografický trend ovlivní křehké soužití muslimů a hinduistů?

V roce 2021 se počet obyvatel Evropy snížil o 1,4 milionu, což je největší pokles na jakémkoliv kontinentu od roku 1950, kdy byly tyto údaje poprvé zaznamenány. Dvě třetiny lidí na světě žijí v zemích, kde je míra porodnosti nižší než míra reprodukce, tedy 2,1 dítěte na ženu. Předpokládá se, že v polovině 40. let bude počet obyvatel Číny klesat o 6 milionů ročně a v 50. letech tohoto století bude klesat dokonce o 12 milionů ročně, což bude největší propad, jaký byl kdy v historii země zaznamenán. Počet obyvatel Číny se během příštích 45 let sníží na polovinu a Čína se stane zemí velmi starých lidí: její HDP se sníží jako nikdy předtím a čínská společnost bude muset zvládnout stárnutí populace, s nímž se nikdy předtím nesetkala.

Bezprecedentní stárnutí Japonska má děsivý dopad na jeho armádu. Od roku 1994 klesá počet mladých lidí ve věku od 18 do 26 let, což je věkové rozmezí pro nábor do armády. Mezi lety 1994 a 2015 došlo v této věkové kategorii k poklesu o 11 milionů, tedy o 40 %. „Japonsko už nemá lidi na vedení války,“ napsal časopis Forbes. Nedávno Japonci poprvé v historii nakoupili více plenek pro dospělé než pro děti. Totéž platí i pro Jižní Koreu. „Pokles porodnosti v Jižní Koreji se stal výzvou pro národní bezpečnost,“ napsal v roce 2019 deník Wall Street Journal.

„Mladých lidí, kteří se hlásí do vojenské služby, je stále méně. Proto představitelé v Soulu uvedli, že jihokorejská armáda do roku 2022 sníží počet svých vojáků z 600 000 na půl milionu.“

„Tchaj-wan již dlouho žije s děsivou vyhlídkou na invazi Číny, ale jedna z největších hrozeb pro jeho bezpečnost pochází zevnitř: nejnižší porodnost na světě,“ poznamenal deník Wall Street Journal. Tchaj-wan dnes má nejnižší porodnost na světě; v roce 2050 bude mít pouhých 20 milionů obyvatel a jejich průměrný věk se zvýší z dnešních 39 na 57 let. Tchaj-wan se možná stane tak bezvýznamným, že ho Čína možná ani nebude muset vojensky napadnout.

Stejný pokles se očekává i v Itálii, kde se počet obyvatel do 50 let sníží údajně na polovinu. Letos v Itálii nastoupí do škol o 121 000 studentů méně než loni a zanikne 2 300 tříd. Loni bylo studentů o 100 000 méně než o rok dříve a bylo uzavřeno 196 škol. Předloni bylo uzavřeno 177 škol a rok předtím 124 škol. Itálie každoročně přichází o 1-2 % studentů. Ze 7,4 milionu studentů (poslední dostupné údaje z roku 2021) se jejich počet údajně do roku 2034 sníží na 6 milionů, a to ve „vlnách“ po 110-120 000 studentech ročně. Za posledních osm let bylo v Itálii podle údajů zveřejněných ministerstvem školství zavřeno 1 301 škol, což představuje 13,3 % z 9 769 dosud aktivních škol.

Tato krize není žádnou prognózou, probíhá již teď. Do roku 2050 nebude mít 60 % Italů žádné bratry, sestry, bratrance, strýce ani tety. Italská rodina s otcem, který nalévá víno, a matkou, která servíruje těstoviny ke stolu prarodičů, vnuků a pravnuků, zmizí, vymře tak jako dinosauři.

Naproti tomu Jemen, padlý stát uprostřed strašlivé občanské války, předpokládá do roku 2050 strmý nárůst počtu obyvatel ze současných 30 na 52 milionů.

V africkém Sahelu se očekává, že počet obyvatel dosáhne 330 milionů, což je sedminásobek počtu obyvatel z roku 2000. Egypt bude mít 190 milionů obyvatel. Počet obyvatel Alžírska se zvýší ze současných 42 na 72 milionů (z nichž většina pravděpodobně zamíří do Evropy). Počet obyvatel Maroka vzroste z 36 na 43 milionů.

„Zestárlá Evropa“ se tak ocitne tváří v tvář severní Africe s 318 miliony obyvatel, nepočítaje ty, kteří žijí v subsaharské Africe. Ve Francii je dnes 29,6 % obyvatel ve věku 0–4 let neevropského původu, zatímco ve věku 18–24 let je to 17,1 %. Ve věkové kategorii 40–44 let je podíl neevropanů 18,8 %, ve věku 60–64 let je jich 7,6 % a mezi osobami staršími 80 let je jich 3,1 %, uvedl Národní institut pro statistiku a ekonomické studie (INSEE). Institut také nedávno zkoumal poslední tři generace ve Francii: 16,2 % všech dětí ve věku 0–4 let jsou děti nebo vnuci lidí severoafrického původu; 7,3 % pochází ze zbytku Afriky a 4 % z Asie.

Nadace Open Society Foundation George Sorose, která finančně podporuje imigraci do západních zemí, již v roce 2011 uvedla, že v Marseille, druhém největším městě Francie, „tvoří 30 až 40 % obyvatelstva muslimové“. Není těžké předpokládat, že v současné době již byla překročena symbolická hranice 50 %, i když o tom oficiální zprávy zatím mlčí. Měsíčník Causeur ale bez obalu konstatoval: „Hodně přes 50 procent obyvatel Marseille dnes tvoří Severoafričané a černí Afričané.“

Ceuta a Melilla, dvě španělské exklávy na středomořském pobřeží Maroka, tvoří jedinou pozemní hranici mezi Evropskou unií a Afrikou. V Ceutě se podél hranice s Marokem táhnou v délce osmi kilometrů dva rovnoběžné ploty vysoké šest metrů a zakončené žiletkovým drátem. V Melille se podobné ploty táhnou podél hranice v délce 12 kilometrů. Ke sledování hraničních plotů slouží kamery, hlukové a pohybové senzory, reflektory a pozorovací stanoviště. Každý rok se přes bariéry v Ceutě a Melille snaží dostat desítky tisíc migrantů, často stovky najednou. Podle španělského deníku El Pais:

„V roce 1887 byl v Melille registrován pouze jeden muslim, který pocházel z Casablanky a pracoval jako sluha; dnes muslimové tvoří více než 40 procent obyvatelstva a blíží se většině.“

„S předstihem u nás můžete vidět to, co se děje v jiných evropských městech,“ řekl Jesús Vivas, předseda místní samosprávy Ceuty. Místní noviny Informovaly:

„Jen v Ceutě se od dubna 1960 do dneška počet obyvatel muslimského vyznání vyšplhal na 49 procent, i když skutečný počet je zřejmě podstatně vyšší. Zázrak? Ne, neschopnost a hloupost bouřlivého procesu naturalizace migrantů mezi lety 1985 až 1990.“

Ceuta a Melilla vypadají tak, jak bude za 20-30 let vypadat většina evropských měst. Melilla je nyní prvním španělským městem, v němž podíl muslimů díky přistěhovalectví, slučování rodin a vysoké porodnosti překročil hranici 50 %.

Tuto expanzi předvídal již Butrus Butrus-Ghálí, bývalý generální tajemník OSN a egyptský kopt, který 22. května 2007 nastínil svůj pohled na budoucnost Evropy takto:

„Bezprecedentní propad evropské populace a její zrychlené stárnutí kontrastují se stále velmi rychlým nárůstem populace v jižním a východním Středomoří. To bude mít za následek velmi akutní nerovnováhu!.... Imigrace bez obezřetnosti hrozí implozí západních společností s celou řadou velmi vážných problémů (kulturní šok, neokoloniální struktury, nezaměstnanost atd.).“

Pákistán se stane kypícím kotlem se 403 miliony lidí, což je téměř stejně jako počet obyvatel celé Evropské unie (448 milionů); a jeho mládež se vydá do muslimských „...istánů“, které vzniknou kolem Evropy. Afghánistán, jedna z největších geopolitických černých děr po stažení USA v létě 2021, zdvojnásobí počet svých obyvatel na 64 milionů.

Co bude muset vybudovat Polsko, aby zabránilo vstupu masy lidí, kteří se budou tlačit na vnější hranice EU? Východní Evropa se zhroutí, a bude to děsivé. Rumunsko přijde o 22 % obyvatel, následovat bude Moldavsko (20 %), Litva (17 %), Chorvatsko (16 %) a Maďarsko (16 %). Deník Le Monde ve svém článku hořekoval nad tím, že střední a východní Evropa dnes „čelí úzkosti ze zmizení“. Údaje OSN jsou působivé:

„Bulharsko, které se z 9 milionů obyvatel v 90. letech 20. století dostalo na 6,8 milionu v roce 2022, by v roce 2050 mohlo mít jen 5,2 milionu obyvatel. Srbsko mělo při pádu [sic] železné opony 8 milionů obyvatel, v současnosti má 7,2 milionu a za třicet let by počet jeho obyvatel mohl klesnout na 5,8 milionu. Ve stejném období by počet obyvatel Litvy mohl klesnout z 3,8 na 2,2 milionu a Lotyšska z 2,7 na 1,4 milionu.“

Německo, jak ho známe, podle časopisu Die Zeit postupně mizí: „22 milionů lidí, tedy více než čtvrtina obyvatel, pochází z jiné země nebo mají rodiče narozené mimo Německo.“ Podle deníku Neue Zürcher Zeitung Německo bude „zemí legálního přistěhovalectví“, kterou ovšem již dlouho de facto je. V budoucnosti však můžeme očekávat další velké politické a legislativní průlomy. Christian Doleschal z CSU odsoudil otevřenou náruč imigračního plánu německé vlády a varoval: „V dlouhodobém horizontu to Evropu zničí.“

Imigrační politiku své země kritizoval také známý německý spisovatel Uwe Tellkamp. „Respektuji sice jiné kultury, ale přesto bych si rád zachoval tu svou. Nechci žít ve městě jako je Frankfurt,“ řekl deníku Süddeutsche Zeitung s odkazem na město, v němž jsou už rodilí Němci v menšině. Ve Frankfurtu – prvním německém městě, kde se Němci stali menšinou – je dnes 15 % obyvatel tureckého původu.

Západní svět poskytl více blahobytu a pohodlí více občanům než kterákoliv jiná civilizace v dějinách. Jsme prakticky zaplaveni zdroji, ale dochází nám lidé, jediný skutečně nepostradatelný zdroj.

Rusko je toho nejzřetelnějším příkladem: je to největší země na světě, je plná přírodních zdrojů, a přesto vymírá: počet jejích obyvatel katastrofálně klesá. Vladimir Putin už nebude ruským prezidentem, až jeho země přijde přibližně o 15 milionů obyvatel, a třetinu až polovinu obyvatelstva budou tvořit muslimové.

„Bojí se Rusko, že zmizí?“ ptal se v týdeníku Le Point Bruno Tertrais, vědec a autor knihy Le choc démographique (Demografický šok) a viceprezident Nadace pro strategický výzkum (Fondation pour la recherche stratégique, FRS) sídlící v Paříži. „Za konfliktem o Ukrajinu se rýsují také demografické obavy Ruska z nárůstu muslimské imigrace.“

Kamil Galejev, výzkumný pracovník washingtonského Wilsonova centra (The Woodrow Wilson International Center for Scholars), nedávno zveřejnil mapku Ruska:

„Promluvme si o ruské demografii. Jak vidíte, rozsáhlé prostory na Sibiři a v evropské části Ruska se vylidňují. Jsou za tím dva faktory. Především za tím je nízká porodnost. Jediná místa s přirozeným přírůstkem jsou muslimské oblasti....“

Stejnou otázku si položil i oficiální ruský zpravodajský server Pravda: „Stane se islám v Rusku do roku 2050 převládajícím náboženstvím?“

Janis Garisons, lotyšský ministr obrany, popsal serveru Politico možné scénáře po případném Putinově pádu – „vnitřní válku... rozpad a roztříštěnost Ruska s ohnisky ovládanými milicemi a polními veliteli.“

V takovém případě bude mít islám jedinečnou příležitost splnit si svůj sen o chalífátu vytvořením nepřerušeného řetězce muslimských entit od Pákistánu a Afghánistánu až po severní Kavkaz a Volhu. V nejhorším případě by se situace mohla vymknout kontrole. Po rozpadu Sovětského svazu se po světě začaly šířit zbraně hromadného ničení, které představují hrozbu pro samotnou lidskou existenci. Nikdo neví, co se stane, pokud se ruské rakety a high-tech zbraně dostanou do rukou „chalífů“ a „emírů“ nových islámských ruských států.

Podle časopisu The Economist bude do roku 2050 více než polovina předpokládaného nárůstu světové populace soustředěna do pouhých osmi zemí, většinou ležících v Africe: Konga, Egypta, Etiopie, Indie, Nigérie, Pákistánu, Filipín a Tanzanie. Nigérie bude mít více obyvatel než Evropa a Spojené státy.

Kromě toho islám předstihne křesťanství a stane se nejrozšířenějším náboženstvím na světě. Muslimská populace Evropské unie by v závislosti na migračních tocích mohla během jedné generace vzrůst na 75 milionů – to je jako by celé Německo bylo muslimské, nebo chcete-li, jako Dánsko, Rakousko, Maďarsko, Řecko, Belgie, Nizozemsko, Portugalsko a Švédsko dohromady. Zní to lépe?

„Nepodařilo se jim nás změnit. To my změníme je,“ řekl norský imám „mulla Krekar“ deníku Dagbladet.

„Podívejte se na vývoj populace v Evropě, kde muslimů přibývá jako komárů. Každá západní žena v EU zplodí v průměru 1,4 dítěte. Každá muslimka v těch samých zemích zplodí 3,5 dítěte. Do roku 2050 budou 30 % evropské populace tvořit muslimové.... Náš způsob myšlení v islámu stojí v protikladu k západnímu způsobu myšlení. Dnes se ukazuje, že náš způsob myšlení je silnější než jejich....“

Již dnes je islám většinovým náboženstvím v Bruselu.

Alžírský spisovatel Boualem Sansal nedávno ve francouzském rozhlase prohlásil:

„Francie uzavřela dohody s islamisty: ve Francii bylo kdysi 10 mešit, dnes jich jsou 3 000 a Saúdská Arábie a Katar financují islamizaci francouzských předměstí. Francouzská vláda byla poražena.“

„Islám je v tomto britském městě rostoucí společenskou silou,“ napsal v titulku britský týdeník The Economist s odkazem na Birmingham – druhé největší britské město po Londýně – kde muezzin svolává věřící k modlitbě. Tady je krátký popisek dobytého města:

„Do dvou set mešit ve městě se muslimové chodí nejen modlit, ale také nakupovat knihy, vzdělávat se v náboženské nauce, uzavírat sňatky, rozvádět se a pohřbívat své mrtvé. Každý rok se stovky lidí obracejí na birminghamskou ‚radu šaría‘, která se zabývá rodinným právem.“

Když se v roce 2012 začal v Birminghamu konat každoroční festival Eid al-Adha (Svátek oběti), zúčastnilo se ho 20 000 věřících. V roce 2014 jich bylo 40 000. V roce 2015 jich bylo 70 000. V roce 2016 jich bylo 90 000. V roce 2017 jich bylo 100 000. V roce 2018 pak 140 000. Pak všechna velká shromáždění zastavil Covid-19. Ale teď se masové muslimské oslavy vrací opět na scénu.

„Počet muslimů v Birminghamu se zvýšil z 21 procent v roce 2011 na 27 procent obyvatel v roce 2018,“ informovaly místní noviny Birmingham Mail. Server Business Live uvedl, že počet muslimských dětí ve městě již převýšil počet křesťanských dětí:

„Kromě Birminghamu je nyní islám dominantním náboženstvím i mezi dětmi v Leicesteru, Bradfordu, Lutonu, Sloughu a londýnských čtvrtích Newham, Redbridge a Tower Hamlets.“

Nedávné střety mezi muslimy a hinduisty v Leicesteru se nyní přesunuly do dalších britských měst, včetně Birminghamu, kde byl napaden hinduistický chrám za pokřiku „Alláhu Akbar“ (“Alláh je největší“). Sektářská a náboženská nenávist „by se mohla rozšířit po celé Anglii“. Krvavé střety mezi muslimy a hinduisty při zrodu nezávislé Indie a během rozdělení s Pákistánem v roce 1947 dodnes ovlivňují multikulturní enklávy v Evropě.

Maďarský novinář Károly Lóránt v on-line deníku Magyar Hírlap napsal:

„Organizace spojených národů odhaduje, že světová populace dosáhne v roce 2100 svého nejvyššího počtu 11 miliard lidí, což je o tři miliardy více než dnes. Tento nárůst proběhne především v subsaharské Africe. Asijská populace se změní jen málo. Počet obyvatel Severní Ameriky vzroste o 120 milionů a počet obyvatel Evropské unie se sníží o 60 milionů, a to díky Polsku, Německu, Itálii a Španělsku. Pokud se nepodaří změnit porodnost 1,5 dítěte na ženu, která charakterizuje Evropskou unii, a zároveň bude pokračovat současná imigrace jednoho milionu lidí ročně, dosáhne na konci století podíl muslimského obyvatelstva v průměru 40 procent. Některé západoevropské země potom již budou mít muslimskou většinu. Chceme-li nahradit klesající počet obyvatel Evropy imigranty, budeme potřebovat 1,5 milionu imigrantů ročně a do konce století budou muslimové tvořit 60 procent obyvatel Evropské unie.“

Budeme dále fantazírovat o tom, že se imigranti přicházející tímto tempem budou schopni šťastně integrovat do hostitelské společnosti a že se budou chovat stejně jako my? Máme doufat, že se Evropané brzy vrátí k tomu, že budou mít více dětí? Co když se ale mýlíme a apokalyptické prognózy se stanou skutečností? Smíříme se se zánikem naší civilizace?

Samuel Huntington v knize Střet civilizací v roce 1996 napsal:

„Poměr sil mezi jednotlivými civilizacemi se mění: vliv Západu klesá, asijské civilizace posilují svou ekonomickou, vojenskou a politickou sílu, islámský svět zažívá demografickou explozi s destabilizujícími důsledky pro muslimské země a jejich sousedy, nezápadní civilizace se všeobecně vehementně hlásí k svým kulturním hodnotám.“

„Co po sobě zanecháte?“ ptal se britský premiér Tony Blair.

Je to demografie, hlupáku.

Americký politický ekonom Nicholas Eberstadt to v časopise Foreign Affairs shrnul takto: „Silná demografie, velká moc, upadající demografie, upadající moc....“

Podle časopisu The Economist bude do roku 2050 více než polovina předpokládaného nárůstu světové populace soustředěna do pouhých osmi zemí, většinou ležících v Africe: Konga, Egypta, Etiopie, Indie, Nigérie, Pákistánu, Filipín a Tanzanie. Nigérie bude mít více obyvatel než Evropa a Spojené státy. Na snímku: Španělští vojáci a příslušníci policejních jednotek (Guardia Civil) hlídkují podél hraničního plotu španělské exklávy Ceuta 18. května 2021, zatímco se stovky migrantů z celé Afriky srocují na druhé straně plotu v Maroku a snaží se hranici prolomit. (Foto: Antonio Sempere / AFP prostřednictvím Getty Images)

Giulio Meotti je kulturní redaktor deníku Il Foglio, italský novinář a spisovatel.

Překlad původního textu: How Civilizations Will Be Decided
Překlad: Helena Kolínská, Libor Popovský

Studii zveřejnil Gatestone Institute