21.4.2024 | Svátek má Alexandra


SUMMIT: Porazila EU Orbána? Ani zdaleka ne

2.3.2024

Foto: Mikuláš Peksa, Canva, European Council

Vládní strana Fidesz Viktora Orbána, kvůli které Maďarsko schválilo 50 miliard eur finanční podpory pro Ukrajinu pod tlakem jako poslední členský stát EU, by se mohla stát součástí evropských konzervativců. Evropa proti Orbánovi možná vyhrála bitvu, měla by se ale připravit na dlouhou válku.

Mimořádný summit leaderů evropské sedmadvacítky, který se odehrál na začátku února, byl plný nervozity. Hlavním bodem summitu se totiž už zase stal Viktor Orbán a jeho další veto, tentokrát poskytnutí 50 miliard eur finanční pomoci Ukrajině na obranu před Ruskem. Atmosféra byla skutečně napjatá – Orbán už balíček dříve úspěšně vetoval a nikdo nemohl tušit, jak dopadne vyjednávání tentokrát.

O to větší překvapení pak pro všechny bylo, když jen pár minut po začátku jednání předseda Rady Charles Michel ohlásil, že je dojednáno a Maďarsko své veto stáhlo. To je samozřejmě skvělá zpráva. Ukrajina si od Evropy, jejíž hodnoty a území už 2 roky brání před vojsky diktátora z Moskvy, peníze více než zaslouží.

Co už ale nebylo tak skvělé byly reakce a odezva novinářů, ze kterých se linul jasný narativ: „Orbán vyměkl. Je slabý. Padl během vyjednání ještě dřív, než se dokázali všichni pozdravit“. Všichni jakoby najednou zapomněli, že lídr jediného oficiálně neúplně demokratického členského státu EU se svými unijními spojenci pravidelně vymetá podlahu.

Skutečnost, že Orbán odsouhlasil pomoc Ukrajině, se kterou ještě donedávna nechtěl ani zahájit přístupová jednání do EU, je především výsledkem dlouhých měsíců a let tlaku zbylých unijních států. Mnozí hovoří právě o italské premiérce a lídryni strany s kořeny u Mussoliniho fašistů, Giorgii Meloni. Právě její frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kam patří i česká ODS, by byla po volbách otevřena přijmout do svých řad europoslance za Fidesz. Ti jsou dnes v Evropské parlamentu bez stranické příslušnosti a nemají tak příliš šanci nic sami prosadit.

Nejdůležitější je si ale uvědomit, že toto vítězství, jakkoliv důležité pro Evropu a Ukrajinu, z dlouhodobého hlediska absolutně nic neřeší. Stále tu máme mezi sebou nedemokratické Maďarsko vedené autoritářem a jeho vládou mafiánů, kteří nám už mnohokrát ukázali, že pokud z toho něco mohou získat, budou vetovat rozhodnutí Rady neustále. Jen brzy budou jeho postoje zřejmě ještě podporované evropskými konzervativci.

Rázný postoj vůči Maďarsku jako „možnost“, ne samozřejmost

Ještě na začátku toho samého týdne, kdy probíhalo jednání summitu, se objevil velmi zajímavý a široce sdílený článek na Financial Times, podle kterého by lídři EU chtěli „sabotovat Maďarskou ekonomiku“ zmrazením vyplácení všech fondů pro Maďarsko, pokud by Orbán veto nestáhl. Už několik týdnů se navíc mluví o pokračování řízení s Maďarskem podle článku 7, které Orbánovi mohlo odebrat hlasovací práva v Radě.

Naprosto rozumím, proč se lídři, především frustrovaní Orbánovým opakovaným metáním vidlí snad do všech důležitých rozhodnutí Rady, rozhodli Orbánovi tyto mechanismy připomenout. Nemůžeme ale dopustit, že teď, když Orbán pomoc Ukrajině schválil, na tyto mechanismy zase zapomeneme. Ony totiž ve skutečnosti nemají s vetováním pomoci Ukrajině ani dalších hlasování v Radě nic společného.

Konkrétně článek 7 Smlouvy o Evropské unii, který by mohl vést k odebrání Orbánovi hlasovacích (nebo chcete-li vetovacích) práv, jsme proti Maďarsku spustili už v roce 2018. Řízení se ale zatím nachází na bodu mrazu, především proto, že odebrání hlasovacích práv Maďarsku blokovalo Kaczyńského Polsko, kterému zase krylo záda Maďarsko.

Orbánova spojence ale loni v Polsku nahradila demokratická vláda, která by řízení už nevetovala. Samozřejmě, můžeme předpokládat, že Orbán zase ihned získal nového spojence na Slovensku, kde se k moci už znovu dostal Robert Fico. Ten se ale, ačkoliv má k Orbánovi blízko, netváří o možnosti vetování řízení tak jistě jako 8× větší Polsko.

Nekonečný kolotoč

Pak je na řadě zmrazení peněz z evropských fondů Orbánově vládě, která je nechvalně známá systematickou korupcí a přiklepáváním dotací na vládu napojeným oligarchům. To jsou, vedle rozsáhlého porušování unijních pravidel, rozkladu demokratických institucí a právního státu, důvody, proč Komise Maďarsku před rokem velkou část evropských fondů, okolo 22 miliard eur, zmrazila. Orbánovi stačilo jen vyhrožovat blokováním zahájení přístupového jednání Ukrajiny do EU. Tak to bylo jednoduché.

Silný spojenec krajní pravice a konzervativců?

Postupná izolace od evropského dění a nemožnost do ní zasahovat se ale Orbánovi velmi nepozdává. Fidesz má v Evropském parlamentu, který mimo jiné rozhodnutí jak o Ukrajině, tak právě i o Maďarsku projednává, celkem 12 europoslanců. Ti byli ale před lety vyloučeni od evropských lidovců a teď jako nezařazení nemají mnoho příležitostí v současném Parlamentu prosazovat své, tedy Orbánovo, zájmy.

Právě proto probíhají námluvy Orbánovo Fidesz a frakcí Evropských konzervativců a reformistů. Frakce by s dalšími 12 maďarskými europoslanci získala o pětinu větší vliv v Parlamentu, zatímco Orbánova Fidesz by jako jeden z největších členů frakce získal možnost ovlivňovat její směřování. Tomu říkám win-win.

Připojení Fidesz do ECR podporuje především právě italská premiérka Giorgia Meloni a nepřekvapivě i Kaczyńského PiS. Proti se naopak staví třeba rumunská krajně-pravicová AUR, která se sama chtěla připojit k ECR se svými předpokládanými 7 europoslanci a které by především Orbánovy postoje k dědictví Trianonu (tedy, že by Maďarsku měla náležet dnes už rumunská Transylvánie) příliš netěšily.

Proti vstupu Fidesz se ozývá i švédská krajní pravice a skepsi vyslovila i česká ODS, která ale byla doposud k Orbánovo postojům velmi vlažná. Vlažnost ODS k Orbánovi přetrvává i po začátku války na Ukrajině, přesto, že Orbán otevřeně sabotuje podporu Ukrajiny a byl zatím jediným evropským premiérem, který se od počátku konfliktu viděl s Putinem. Lídr Kandidátky Alexandr Vondra dokonce ještě donedávna Orbánovo kroky blokování pomoci Ukrajině hlasitě podporoval.

Ať už se Fidesz stane součástí ECR či ně, Evropa na začátku února vyhrála proti Orbánovi bitvu, válka ale stále pokračuje. A dokud bude Evropa vyplácet peníze autoritářům, kteří ji za ně budou na oplátku vydírat vetem, nemáme šanci tu válku nikdy vyhrát. Demokratická Evropa má jedinou budoucnost jenom jednu – bez jednomyslných hlasování v Radě.