Analytik a diplomat Vladimír Votápek na Twitteru stručně charakterizuje, co se teď děje na neuralgických bodech té části světa, která se nás týká.

Přinášíme přehled nejvýznamnějších momentů 48. kalendářního týdne v boji proti chaosu.
1) Ukrajinské síly útočí na vlakovou infrastrukturu na Sibiři
2) Putin označil válku s Ukrajinou za existenciální bitvu za zachování Ruska, jako státu představujícího svébytnou civilizaci.
3) Kreml chce posílit ruskou armádu o dalších 170.000 vojáků.
4) Teroristé z Hamásu obnovili boje s Izraelem.
5) Kamala Harris vysvětluje pozici USA ke konfliktu v Gaze.

ad 1) Že se agresivní války Kremlu nemusí týkat pouze Ukrajiny se v posledních dnech přesvědčili i obyvatelé Sibiře. Ukrajinské jednotky nejprve vyhodili do povětří vlak s palivem v okamžiku, kdy projížděl strategickým Severomujským tunelem. A poté, když ruská železnice odklonila provoz na záložní větev, detonovali i Čertův most v Burjatii a tím provoz na BAM zcela zastavili.
Zdroj

ad 2) Vladimír Putin ve svém on-line příspěvku na „Světové konferenci ruského lidu“ zopakoval své obvyklé tirády o tom, že zlý Západ chce zotročit Rusko. Válka na Ukrajině je proto nejen bojem za svobodu Ruska, ale i celého světa, tvrdil ruský diktátor. O tom, jak by měl správně vypadat takový ruský svět svědčí i jeho další myšlenky, která zazněly minulý týden. Mezi ty nejšílenejší je požadavek, aby ruské ženy rodily 8 a více dětí. Navázal tak na svého ministra zdravotnictví, který již v červenci t.r. požadoval, aby se ruské ženy soustředily spíše rození dětí a ne na vzdělání a budování kariéry.
Zdroj

ad 3) Kreml je sice podle vlastních slov na Ukrajině úspěšný, ale přesto oznámil plány na další posílení armády o 170.000 vojáků. Formálně má jít především o posílení jednotek, hlídajících hranice s NATO, ale tomu nikdo nemůže věřit. Navzdory tradiční NATO-fobní rétoriky patří hranice s Aliancí z pohledu Kremlu k těm nejbezpečnějším. Jen tak si je možné vysvětlit, že z hranic s Polskem, Pobaltím a Finskem Moskva systematicky stahuje bojeschopné jednotky. Naposledy stáhla z Kalinigradské oblasti 4 komplexy S-400, čímž teoreticky odkryla svou nezápadnější enklávu vzdušným útokům NATO. Ovšem Kreml dobře ví, že se nemá od Aliance čeho obávat a tak raději využije své protiletecké komplexy na ukrajinském bojišti.
Zdroj

ad 4) Humanitární pauza v Gaze skončila poté, kdy Hamás zastavil proupouštění rukojmí, unesených z území Izraele. Připomeňme si, že teroristé rukojmí měnili za vlastní příznivce, zadržované v izraelských věznicích a především za opakované 24 hodinové zastavení bojů. Vedení Hamásu patrně nyní usoudilo, že jeho zájmům více poslouží obnovení bojů, která nutně s sebou přináší i vedlejší ztráty, smrt a zranění civilistů a ničení infrastruktury. Teroristé zároveň napadli izraelské síly, aby se ujistili, že boje budou skutečně obnoveny.
Zdroj

Ad 5) Hamás nemůže nadále ovládát pásmo Gazy. Je to nepřípustné z pohledu bezpečnosti Izraele, blaha Palestinců a regionální bezpečnosti. Prohlásila zároveň, že USA za žádných okolností nedovolí nucené vystěhování Palestinců ze Západního břehu, nebo pásma Gazy.
Zdroj