První kapitoly Koránu, které vznikly za Mohamedova pobytu v Mekce, o žádné svaté válce nehovoří. Její koncept se v Koránu objevil až v pozdějším období, kdy se prorok Mohamed přesunul z Mekky do Medíny a stal se úspěšným válečníkem.

Ibn Khaldun
Podle významného islámského filozofa Ibn Khalduna má svatá válka v islámském náboženství významné postavení. Ibn Khaldun se narodil ve 14. století na území dnešního Tuniska a někteří filozofové, například F. Hegel, ho považovali za jednu z největších osobností středověku.

Ibn Khaldun ve svém díle tvrdí, že se historie vyvíjí v nekonečných cyklech, ve kterých se střídá rozkvět a úpadek. Že společnost, která není ochotna bránit sebe sama, zanikne. „V minulosti utrpěly mnohé národy fyzickou porážku, ale to nikdy neznamenalo konec národa. Ale když se národ stane obětí psychologické porážky, je to znamení jeho konce.“

Islámský koncept
Ibn Khaldun byl také významným historikem a ve svém díle vysvětlil, čím se islámský koncept svaté války, džihádu, liší od jiných náboženství:

„V muslimské komunitě je svatá válka náboženskou povinností vzhledem k univerzálnosti muslimského poslání a povinnosti obrátit každého na islám buď přesvědčováním, nebo silou. Ostatní náboženské skupiny univerzální poslání neměly a svatá válka pro ně nebyla náboženskou povinností, leda pro účely obrany. Islám má povinnost získat moc nad ostatními národy.“

„To je jasně uvedeno ve vznešeném Koránu. Diskutovat s ostatními o těchto věcech nebo se s nimi přít není na nás. Je na nich, aby si vybrali mezi konverzí k islámu, zaplacením daně z hlavy, nebo smrtí.“

Příbytek míru
Podle raného islámského práva se svět dělí na dvě teritoria. První je „dar al-Islam“, území islámu. To je teritorium, které se dobrovolně podřídilo vůli Alláha a kde vládne islámské právo. Korán území islámu nazývá příbytkem míru: „Alláh zve lidi do příbytku míru a vede po stezce přímé, koho chce.“(súra 10:25 Koránu)

Druhé teritorium je území války neboli „dar al-Harb“. Termín zavedl imám a významný teolog Abú Hanífa, který se narodil šedesát let po smrti proroka Mohameda. Jeho škola sunnitského islámu se nazývá po něm hanífovská škola a řídí se jí i dnes podle některých odhadů více než třetina sunnitů.

Oblast války
Podle Abú Hanífy je oblast války každé území, které splňuje tři podmínky. Země se neřídí islámským právem, sousedí s další oblastí války a muslimové v zemi nejsou v bezpečí. Klasická doktrína islámského práva říká, že je povinností muslimů dostat teritorium války pod islámskou kontrolu.

Jakýsi mezistupeň mezi územím míru a územím války je území dohody. To jsou země, které mají s muslimskými zeměmi uzavřenu mírovou dohodu. Hanífovská škola ovšem takovou definici neuznává, neboť povinnost chránit muslimy platí i zde, a proto se jedná o území války.

Mezi moderními islámskými duchovními nepanuje shoda na to, jak vykládat rozdělení světa podle islámského práva. Radikální muslimové trvají na původním výkladu, umírněnější duchovní říkají, že každá nemuslimská země, která je členem OSN, má z definice uzavřenu mírovou dohodu se světem islámu.

Džihád
Zda znamená výraz džihád pouze svatou válku, nebo jej lze chápat i jako snahu o zdokonalení ve formě boje proti vlastním hříchům, se liší podle autora výkladu. Encyklopedie Britannica se přiklání k mírnějším výkladu, neboť džihád vykládá primárně jako lidskou snahu bojovat proti všemu, co je špatné.

Druhá nejvýznamnější kniha islámu, kniha Hadíth, hovoří o džihádu většinou v kontextu ozbrojeného boje. Kniha Hadíth zachycuje činy proroka Mohameda a existuje ve více verzích, z nichž nejznámější je verze od imáma Bukchárího, která hovoří o džihádu na téměř 200 místech. Například uvádí, že „připravit se na bitvu na cestě Alláhově má větší cenu než 60 let modlení“.

Manuál džihádu
Islámské manuály většinou obsahují sekci s názvem „Kniha džihádu“. Velmi známá je kniha se stejným názvem od imáma Ibn Nuhaase. Kniha uvádí, že džihád je povinný pro všechny muslimy s výjimkou dětí, žen a nemocných, nicméně vyjmenovává přesná pravidla, kdo, kdy a jak se musí džihádu účastnit. Například muslimská žena má povinnost bojovat, pokud by hrozilo, že bude zajata jinověrcem.

Džihád je podle knihy povinností každého muslima, neboť následník proroka Mohameda, Abú Bakr, řekl, že „pokud kdokoli ukončí svatou válku, bude stižen Alláhovým trestem“, a že „každý, kdo nevyznává svatou válku, bude stižen chudobou“.

Současnost
Největší průzkum veřejného mínění, který byl proveden ve Velké Británii od útoku hnutí Hamás na Izrael loni v říjnu, zjistil, že téměř polovina muslimů v zemi sympatizuje s hnutím Hamás a pouhá jedna čtvrtina si myslí, že se Hamás během útoku na Izrael dopustil vražd a znásilňování.

Podle průzkumu si jedna třetina britských muslimů přeje zavedení islámského práva šaría.