RUSKO: Moskva si zaharašila zbraněmi
„Není to žádné rachocení zbraněmi,“ ujišťoval Putin už 5. května, „my nikoho neohrožujeme.“ Avšak ten samý den jsme slyšeli z Gruzie, že válka s Ruskem o autonomní oblast Jižní Osetie a o autonomní republiku Abcházii (obě se nachází na území Gruzie) je „na spadnutí“.
Podle novinářů Davida Nowaka a Vladimíra Isachenkova z Associated Press (6.5.2008) se za dobu, co byl Putin v úřadu, výdaje na zbrojení zvýšily osminásobně a dosáhly čtyřiceti miliard USD ročně. Avšak podle expertů musí Rusko ještě ujít dlouhou cestu než dosáhne vojenské síly, kterou mělo za sovětské vlády.
Výroční oslava Dne vítězství nad nacistickým Německem vypadala letos velmi působivě, ale někteří ruští komentátoři si myslí, že skutečná ruská vojenská moc by mohla být daleko výraznější, kdyby značná část výdajů na armádu nebyla promrhána korupcí, kronismem (kamarádíčkovstvím) a špatným hospodařením. Armáda je v lepším stavu, než byla v době po rozpadu SSSR v roce 1991, ale je stále příkladem ruské neschopnosti správně využít obrovských příjmů za prodanou ropu, zejména v oblasti infrastruktury. Sovětský svaz byl před dvaceti lety přiveden do bankrotu centrálním plánováním a státním řízením ekonomiky. Po rozprodeji podstatné části veřejného majetku v devadesátých letech stát za Putina opět rozšířil svoji roli v národním hospodářství a plánuje vytvořit nové mohutné, státem vlastněné vojenské a technologické konglomeráty.
Bývalí ministři Boris Nemcov a Vladimír Milov nedávno vydali publikaci „Putin: The Bottom Line“, ve které píší, že zejména armáda vedle penzijního systému, veřejného zdravotnictví, vyššího vzdělání a silniční sítě za Putina značně v mnoha směrech zaostala, „erodovala“ a potřebuje nákladnou obnovu. Hlavní příčinou, tvrdí autoři, je „ponoření se Ruska do nebývalého bahna korupce“, které protéká vládou.
INDEM, výzkumná nadace se sídlem v Moskvě, uveřejnila informace, podle kterých objem korupčního obchodu v Rusku vzrostl z 36 miliard USD v roce 2001, na přibližně 319 miliard USD v roce 2005.
Vojenský rozpočet tvoří v Rusku asi 4,6 procenta hrubého domácího produktů a je podle Stockholm International Peace Research Institutu zhruba stejný jako podíly HDP na vojenské výdaje v Číně a Spojených státech. Avšak generálové nedovolí, tvrdí specialista na bezpečnost Andrej Soldatov, aby peníze proudily tam, kde jsou nejvíce zapotřebí, a to například „zanechává ozbrojené síly rychlého nasazení ve špatném stavu“. V absolutních číslech je však ruský rozpočet jen malým zlomkem amerického a někteří novináři se domnívají, že Pentagon má na ozbrojené síly USA mnohonásobně víc prostředků než Kreml. (Absolutní čísla mohou však být do jistě míry zkreslující, protože v USA jsou v rozpočtu na ozbrojené síly zahrnuty mimo platů všech vojáků, kteří jsou profesionálové, i náklady na penze veteránů, sociální zabezpečení vdov a sirotků, na nemocnice pro veterány a podobně. V Číně a Rusku jsou s největší pravděpodobností náklady na vojenské stavby, vojenské školy, vojenský výzkum a výrobu zahrnuty v rozpočtu jiných ministerstev.)
Vojenské problémy mohou být jedním z důvodů, proč Medveděv opakovaně vybízí k boji s korupcí, kterou nazývá „smrtelnou nemocí, která zachvátila společnost“. Putinův Kreml investoval do armády 150 miliard USD, ale armáda zůstává převážně vyzbrojena zastaralými zbraněmi a disponuje nemoderním zařízením.
Moskva demonstrovala svoji válečnou sílu nejen na Rudém náměstí 9. května 2008, ale už před mnoha měsíci, když Putin obnovil dálkové hlídkové lety bombardovacích letadel, které pak nejednou směřovaly do blízkosti amerických základen, letadlových lodí a k pobřeží spojenců sdružených v NATO, a vyburcovaly stíhačky Spojených státu a spojenců k obranným manévrům. Putin také posílil vývoj nových strategických zbraní a vyhrožuje rozmístěním raket k srdci Evropy. Olejová bonanza posledních let poskytla Rusku finanční prostředky k znovudosažení obávané vojenské síly a jen morální úpadek ruské společnosti toto úsilí zbrzduje.
