Když zemětřesení zasáhlo Turecko, tak Turecký červený půlměsíc (Türk Kızılay) prodal prostřednictvím své málo známé obchodní firmy tisíce stanů turecké charitativní organizaci a vydělal tak 2,5 milionu dolarů, místo toho, aby tyto stany zdarma distribuoval obětem zemětřesení. Na snímku: Muž čistící od bláta stan s logem Tureckého červeného půlměsíce v Adiyamanu v jihovýchodním Turecku, 16. března 2023. (Foto: Ilyas Akengin / AFP prostřednictvím Getty Images)

Porovnejte reakci dvou zemí, jedné ze Středního východu a druhé z Evropy.

V Turecku si dvojice zemětřesení z 6. února 2023 vyžádala více než 50 000 životů, i když na hrozbu zemětřesení řada odborníků upozorňovala. V Řecku při vlakovém neštěstí 1. března 2023 zahynulo více než 50 lidí. Řecký ministr dopravy a bývalý premiér Kostas Karamanlis okamžitě odstoupil a řekl:

„Cítím, že mou povinností je odstoupit a tímto minimálním gestem vyjádřit úctu památce nevinných lidí, kteří zahynuli, a převzít zodpovědnost za dlouhodobé chyby řeckého státu a politického systému.“

V roce 1999 vyšli islamisté do ulic na protest proti sekulární vládě poté, co silné zemětřesení zabilo v Marmarském regionu více než 20 000 lidí. Zemětřesení dle nich způsobily „hříchy spáchané v oblasti zemětřesení“. V roce 2023 – o 24 let později – přiřkl turecký islamistický prezident Recep Tayyip Erdoğan vinu za zemětřesení „osudu“.

Po zemětřesení v roce 1999 uvalila turecká vláda na mobilní operátory zvláštní „zemětřesnou daň“. Do roku 2023 se od daňových poplatníků na této dani vybralo celkem 37 miliard dolarů. Když byl Erdoğan opozicí konfrontován ohledně osudu této velké sumy peněz, řekl: „Byly vynaloženy tam, kde měly být vynaloženy. Nemáme čas věnovat se odpovědnosti.“

Seznamme se s organizací Turecký červený půlměsíc (Türk Kızılay). Historie této organizace sahá až do 19. století do dob Osmanské říše. Tato organizace je muslimskou obdobou Červeného kříže. Za Erdoğanovy vlády tato organizace získala holdingovou strukturu. Po katastrofě z 6. února 2023 byl Červený půlměsíc v epicentru zemětřesení – ale ne proto, aby skutečně pomáhal.

Zuřivost vyvolala v Turecku zpráva, že Turecký červený půlměsíc prodal po zemětřesení prostřednictvím své málo známé obchodní firmy tisíce stanů turecké charitativní organizaci a vydělal tak 2,5 milionu dolarů, místo aby stany okamžitě poslal obětem zemětřesení zdarma. Haluk Levent, turecká rocková hvězda a šéf charitativní organizace AHBAP, tweetoval:

„Když lidé mrzli a snažili se přežít, tak jsme si nemohli dovolit luxus debatovat o tom, jestli tyto stany máme koupit nebo ne.“

Haluk Levent připustil, že mu Turecký červený půlměsíc poskytl „slevu“, ačkoli jim naúčtoval daň z přidané hodnoty. Prezident Tureckého červeného půlměsíce pan Kerem Kınık tento prodej obhajoval jako „morální a legální“. Níže je více informací o této islámské humanitární organizaci.

Turecký červený půlměsíc prodával po zemětřesení z 6. února charitě i krev, kterou odebíral od dárců. Prodával krev! Rychlý pohled na jeho finanční výkazy ukázal, že v roce 2021 Turecký červený půlměsíc „utržil za krev“ více než 50 milionů dolarů. (Čísla z roku 2022 ještě nejsou k dispozici, ale odkaz ukazuje, že Turecký červený půlměsíc krev prodával i po zemětřesení). Stále vám to nestačí? Dobře. Jako jedna z prvních zareagovala na zemětřesení Turecká unie lékáren. Tato organizace chtěla v zóně zemětřesení zřídit „stanové lékárny“, které by zdarma distribuovaly nejvíce potřebné léky. Potřebovala stany a žádné neměla. Požádala proto o pomoc Turecký červený půlměsíc. Turecký červený půlměsíc Turecké unii lékáren pomohl tím, že jí stany prodal – za 7 000 dolarů za kus.

Opoziční poslanec parlamentu zveřejnil policejní zprávu, ve které stálo, že Turecký červený půlměsíc prodal 80 tun oblečení, které mu bylo darováno, za 41 centů (cca 9 Kč) za kilogram. „Nemáme slov,“ řekl poslanec Servet Ünsal.

Ale počkejte....

Jeden policejní šéf byl zadržen v oblasti zemětřesení poté, co ukradl a vyložil ve svém domě stovky předmětů určených k pomoci postiženým lidem, včetně stanů, elektrických ohřívačů, kabátů, bot a elektrických generátorů. Přivezl si je domů v policejním autobusu.

Turecko je chudá země, kde je roční příjem na hlavu sotva 9 000 dolarů. Oblast zemětřesení je jednou z nejchudších v zemi. Nebylo tedy překvapením, že se Erdoğanova administrativa zavázala postavit nové domy pro oběti zemětřesení. Skvělé? Skvělé. Místní komora architektů zjistila, že náklady na výstavbu každého bytu by byly 40 000 dolarů. Vláda uvedla, že každý byt bude možné koupit za 80 000 dolarů.

A jak pomáhají obětem turecké banky? V Turecku je úroková sazba centrální banky – úroková sazba, za kterou si komerční banky půjčují peníze od centrální banky – 8,50 % ročně. Tři veřejní poskytovatelé půjček oznámili, že lidem v oblasti zemětřesení nabídnou půjčky s úrokovou sazbou „pouze“ 0,99 % měsíčně. Tři dny po zemětřesení zvýšili úrokovou sazbu svých půjček na 1,59 % měsíčně.

Turecko je skvělá země, pokud tam člověk nemusí žít.

Burak Bekdil je jeden z předních tureckých novinářů, nedávno vyhozený po 29 letech z předních tureckých novin za to, že psal pro Gatestone Institute o dění v Turecku. Je spolupracovníkem think tanku Middle East Forum.

Poskytl Gatestone Institute

Překlad původního textu: Disasters in Turkey
Překlad: René David