Dne 26.srpna 2022 vydalo nizozemské ministerstvo zahraničí jménem dalších osmi evropských zemí (Belgie, Francie, Německa, Dánska, Itálie, Irska, Španělska a Švédska) prohlášení, v němž uvedlo, že: „Spolu se skupinou osmi podobně smýšlejících zemí sdílí Nizozemsko hluboké znepokojení nad zátahy Izraele proti šesti palestinským organizacím občanské společnosti, které se uskutečnily 18. srpna.“

Znepokojení? Z jakého důvodu? Mají západní země co skrývat? Kvůli čemu propukla taková hysterie?

Minulý rok se v rámci boje proti terorismu rozhodl izraelský ministr obrany Benny Gantz postavit mimo zákon řadu „palestinských společenských organizací“, mj: „Al-Haq“, „Union of Palestinian Women’s Committees („Svaz palestinských ženských výborů“), „Defence for Children International - Palestine“, „Bisan“, „ADDAMEER“ a „Union of Agricultural Work Committees“ („Svaz zemědělských pracovních výborů“).

Gantz zdůvodňuje své rozhodnutí slovy „Důvodem je skutečnost, že tyto organizace působí pod krytím teroristické organizace „Lidová fronta pro osvobození Palestiny (LFOP)“ na území Judska a Samaří i v zahraničí. Tyto organizace působí pod rouškou provádění humanitárních činností na podporu cílů LFOP, k posílení organizace a náboru aktivistů a také napomáhají při získávání finančních prostředků pro teroristickou organizaci za použití různých falešných metod a podvodů. Tyto organizace jsou řízeny LFOP, zaměstnávají její aktivisty na vedoucích a terénních pozicích a ze strachu před bezpečnostními orgány v Izraeli a v zemích, kde organizace získávají příspěvky na svou činnost, se snaží skrýt svou příslušnost.“

Gantz dne 24. srpna 2022 potvrdil, že tyto organizace byly v říjnu roku 2021 prohlášeny za teroristické organizace, čímž se toto rozhodnutí podle izraelského práva stalo trvalým. Dne 25.srpna 2022 podle vyjádření mluvčího Izraelských obranných sil (IDF) izraelští vojáci a jednotky izraelské pohraniční policie uzavřeli sedm institucí, které pracují pro teroristickou organizaci LFOP a její pobočky po nashromážděných usvědčujících důkazech. Vojáci zabavili majetek, který zahrnoval dokumenty, elektronické vybavení a počítače, a zapečetili vchody do kanceláří.

Kritika rozhodnutí izraelského ministra obrany vůči těmto organizacím se objevila již před rokem a zazněla ze strany Spojených států a řady evropských zemí, které zřejmě neudělaly dost pro to, aby zastavily napojení těchto institucí na teroristickou organizaci. Nyní, když byla iniciativa konečně převzata a teroristické kanceláře byly uzavřeny, propuklo rozhořčení ze strany těchto „dobrodinců“ v Izraeli i v zahraničí.

Proč vadí evropským zemím, členům NATO, zásah vůči některým arabským sdružením v Palestinské samosprávě, která jsou nepřátelská vůči existenci Státu Izrael v Zemi izraelské? Z jakého důvodu jsou některé evropské státy znepokojeny tím, že izraelské bezpečnostní složky věrně a dobře plní svou práci? Koneckonců tyto státy v posledních letech skutečně nevyjadřovaly podporu činnosti určené k ochraně občanů Izraele, ale jejich hlas byl jasně slyšet, když často hlasovaly na půdě OSN proti Izraeli, podporovaly protiizraelskou činnost na svém území financováním činnosti pochybných palestinských arabských spolků, které poškozují a ohrožují samotný život Židů v Zemi izraelské.

Bylo by rozhodně ku prospěchu celé Evropy, kdyby se každá z dotčených zemí začala starat o více o své bytí, bezpečnost a ochranu svých obyvatel, vzali si příklad z izraelských metod boje proti terorismu likvidací institucí a organizací, které pracují proti podstatě státu a společnosti. Evropští politici by raději měli rychle zakročit proti extremistickým islámským hnutím a sdružením, které mají základnu na jejich území a nerušeně působí pod rouškou společenských organizací, na oko sice usilujících o mír a bratrství, avšak ve skutečnosti nepřátelských k západní civilizaci a jejím hodnotám jako takovým.

První věc, kterou Izraelci vyšetřují, je, zda se jedná o zprávu naznačující obavy těchto zemí z odhalení jejich nepatřičného zasahování do vnitřních izraelských záležitostí. Aby nebyla odkryta jejich vědomá přímá či nepřímá podpora teroristické organizace a jejích poboček? Je činnost vrcholných evropských předáků podmíněná jejich hloupostí nebo nenávisti k Izraeli?

Druhý problém se týká rozsahu a hloubky převzetí a vlivu radikálních islámských elementů na vládní a vedoucí instituce v těch (brzy již bývalých) evropsko-křesťanských zemích, kde se podíl muslimů v populaci v posledním desetiletí výrazně zvýšil.

Další záležitost se dotýká míry nárůstu vlivu krajně levicového a islámského antisemitismu v Evropě, kde přibývá alarmujících jevů, které mají potenciál ohrozit bezpečnost jejich občanů a především židovských komunit.

Závěrečná otázka, přesněji řečeno několik bolestných otázek, které zná každý Izraelec, jsou: „Proč - co se stalo?“ - „Válka na Ukrajině už vás tolik netrápí? Situace v oblasti Náhorního Karabachu mezi Ázerbájdžánem a Arménií - je zapomenuta? Válka Turecka v Sýrii, jeho útoky a útlak Kurdů se vás už nedotýká? Smířili jste se s převzetím moci extrémním islámem v Evropě a s nárůstem počtu násilných činů a závažné trestné činnosti ze strany teroristů z ISIS a dalších fundamentalistických muslimských organizací? Jste spokojeni s ekonomicko-sociální situací ve vašich zemích zcela zaplavených migranty?“

Samozřejmě je nutné, aby izraelská vláda zveřejnila v různých jazycích, po prozkoumání materiálů a vyšetřování, výsledky razie v kancelářích „nevinných“ palestinských organizací. Tímto způsobem snad bude demaskováno zapojení pokryteckých zemí, ať už jde o jejich přímou či nepřímou podporu v aktivitách, které poškozují bezpečnost Státu Izrael a jeho občanů.