Nejúspěšnější politik v dnešní Evropě nosí sukni a jmenuje se Angela Merkelová. Té se nedávno podařilo vyrovnat rekord její britské předchůdkyně Margaret Thatcherové tím, že potřetí za sebou vyhrála parlamentní volby. To je samo o sobě mimořádný výkon. Merkelové se zkrátka daří a může s čistým svědomím konstatovat, že její němečtí spoluobčané jí nejen rozumí, ale navíc ji i podporují. A jak to souvisí s budoucností Evropy? Víc, než si myslíte.

Merkelová měla nedávno zajímavý projev, kde stručně a výstižně popsala problém, který stojí před celou Evropou. Myslím si, že bychom se nad tím mohli zamyslet i my. Češi, protože ten problém je u nás prakticky stejný jako v Německu a v ostatní Evropě. O co jde? Merkelová řekla toto: Evropa tvoří 7 % světové populace, vytváří 25 % světového hrubého domácího produktu a utrácí 50 % světových sociálních výdajů. Jasné, stručné a jednoduché a žel i pravdivé konstatování, které nutí k zamyšlení.

Pokud se nad těmi třemi čísly zamyslíme, tak zjistíme, že Evropa je stále velmi produktivní. Pouhých 7 % světové populace vytváří 25 % světového HDP, což znamená, že Evropan je stále skoro čtyřikrát produktivnější než průměrný člověk na Zemi. To je skvělé a ukazuje to, že Evropa je stále kreativní a produktivní a bohatá.

Pokud ale do té úvahy vezmeme i to další číslo, tak už nám začne tuhnout úsměv na tváři. Ti, kteří mají krátké vedení, budou asi spokojeni s tím, že se na sociálních výdajích v Evropě nešetří, a budou to považovat za skvělou zprávu. Ano, tímto úhlem pohledu to dobrá zpráva je. Na druhé straně si každý rozumný člověk položí otázku, zda je dlouhodobě udržitelné utrácet na sociální výdaje o tolik více než celý ostatní svět. Považte, že cca 500 milionů lidí v Evropě utrácí na sociální výdaje tolik, jako ostatních cca 6,5 miliardy lidí na Zemi. Je to udržitelné? A je to vůbec správné? To nechť si odpoví každý sám.

Tato tři čísla rovněž dávají srozumitelnou odpověď všem levičákům v Evropě, kteří tvrdí, že je zde u nás "nelidský kapitalismus 19. století". Prostě to není pravda. Máme tady naopak takové sociální zabezpečení, které nemá nikdo na celém světě, a nejen že si toho nevážíme, ale ještě si stěžujeme. Je to normální? Podle mne nikoliv.

Tím se dostávám k výhledu Evropy do roku 2050. A opět ocituji jednoho světového politika, který to řekl již před více než pěti lety. Byl to indický ministr obchodu, který na jednání o liberalizaci světového obchodu konstatoval toto: "Svět v roce 2050 bude vypadat takto: Čína bude továrnou světa, Indie bude call-centrum světa, Afrika a Latinská Amerika budou obilnicemi světa, USA budou supermarketem světa a Evropa? Ta bude největším světovým muzeem a domovem důchodců."

Zdá se vám to nereálné? Já mám obavu, že je to naopak kvůli těm třem číslům uvedeným na začátku velmi reálné. Ale naštěstí máme ještě dost času se nad tím zamyslet a něco s tímto trendem udělat. Třeba naši němečtí sousedé s tím už něco dělají. Podařilo se jim na rozdíl od nás schválit zákon o dluhové brzdě a v posledních dvou letech již německá vláda hospodaří s přebytkem. V tomto směru by se měla inspirovat i vláda česká.

Autor je historik a politik, poslanec Evropského parlamentu za ODS

Převzato z Fajmon.blog.idnes.cz se souhlasem autora