Naše doba je hyperkorektní a pokrytecká. Tlustému člověku se nesmí říct, že je tlustý, protože by z toho měl chudák trauma (a léčil by jej kusem čokolády), černochovi se nesmí říkat černoch, nýbrž Afroameričan, přestože je to Francouz z Nové Kaledonie a s Afrikou ani s Amerikou nemá nic společného a provozovatel masážního salónu nesmí inzerovat pracovní pozici pohledné masérky, přestože nikoho jiného nezaměstná, jelikož by se ošklivý chlap cítil diskriminovaný. Je vyžadována absolutní nezaujatost a údajná objektivita, v praxi je tím ovšem vyžadována selektivní slepota a ignorování či přímo popírání faktů, které nejsou v souladu s vynucovanou politickou korektností.

Nádhernou ukázkou je postoj EU k válce mezi Izraelem a Gazou. Evropští politici i evropský soud naprosto ignorují reálné vztahy a skutečný stav věcí a snaží se tvářit, jako kdyby se jednalo o policejní řešení nějakého běžného trestného činu. A základem této lži je už název, který se k tomuto konfliktu používá.

Politici, ale i média, nám totiž tvrdí, že se jedná o válku mezi Izraelem a hnutím Hamas. Naprosto ignorují fakt, že Hamas je vládnoucí politickou silou v Gaze a že se tedy ve skutečnosti jedná o válku mezi Izraelem a Gazou. Je zvláštní, že u jiných válek se k takové lži neuchylují. O druhé světové válce netvrdí, že to byla válka proti NSDAP, nýbrž napíší, že válku vedlo Německo. Ani o agresi Ruska vůči Ukrajině netvrdí, že ji provedla politická strana Jednotné Rusko, za agresora označuji ruský stát. Ale v případě Palestiny se snaží vytvořit iluzi, že Hamas je nějaký na Palestině a Palestincích nezávislý subjekt, který se v Gaze ocitl nějakou podivnou náhodou. A z této prvotní lži pak budují další, že válka v Gaze je vlastně nesmyslná a špatná, stačilo by přece členy Hamasu pozatýkat a postavit před soud, nebo ne? Proč to jen nenapadlo válčící státy během druhé světové války, stačilo zatknout vedení NSDAP s Hitlerem v čele, pozatýkat členy SS a žádnou válku nebylo nutné vést, není-liž pravda?

Pitomost takového přístupu je ještě umocněna úmyslnou slepotou nad způsobem, jakým útočníci z Gazy své oběti vraždili. Jim nešlo o porážku Izraele, dokonce ne ani o prosté vyvraždění Židů, oni je úmyslně vraždili nejhorším a nejtrýznivějším způsobem, jakého dokázali dosáhnout. To už není nepřátelství, jako kupříkladu mezi válčícím Německem a Francií, ani rasově podmíněný odpor, který používalo nacistické Německo vůči Židům, to je naprosto neuvěřitelná nenávist, napsal bych zvířecí, ale žádné zvíře není takové nenávisti schopno.

A já se ptám, která země by připustila, aby vedle ní existoval stát lidí plných zuřivé, nepopsatelně krvelačné nenávisti vůči svým sousedům, který veškeré své úsilí a všechny dostupné zdroje používá k tomu, aby napadal a co nejbestiálněji vraždil obyvatele sousedního státu? Strpělo by Španělsko existenci nezávislého Katalánska, které by na území Španělska vysílalo teroristické skupiny, upalující Španěly zaživa? Pokud ne, proč by to podle něj měl udělat Izrael? Vydali by soudci evropského soudu zatykač na Winstona Churchilla, De Gaulla, Stalina nebo Roosewelta za to, že se jejich armády na území Německa či Japonska dopustily genocidy? (I když… vzhledem k současnému zblbnutí Evropy je to i možné).

Izrael nikdy nedopustí vznik nezávislé Palestiny. Již to jednou udělal, když umožnil Gaze skutečnou autonomii a krutě za tuto chybu zaplatil. Izraelci nejsou pitomci, ze svých chyb se poučili. Z Gazy bude protektorát, pod plnou vojenskou kontrolou Izraele, její samospráva bude podléhat vládě v Tel Avivu a tento stav bude trvat tak dlouho, dokud se Palestinci nesmíří s existencí Židů a s existencí židovského státu a s hranicemi, která Izrael má. Pokud by evropští politici skutečně chtěli najít řešení už osmdesát let trvajícího konfliktu, museli by přimět Palestince právě k tomuto. Nesměli by financovat propagandu oslavující vraždění Židů a podněcující nenávist k samotné jejich existenci. Nesměli by opakovat lež o údajně přijatelných hranicích z roku 1967. Palestinci nechtějí Izrael v hranicích z roku 1967. Ani v hranicích z roku 1948. Odmítají jeho existenci jako takovou. Jediný nenávistný pořad v palestinské televizi, jediná nenávistná pasáž v palestinské učebnici by musela znamenat okamžité ukončení jakékoliv finanční podpory Palestiny ze zdrojů EU.

Jenomže to by evropští politici nesměli být antisemité. Ihned po bestiálním útoku Gazy na Izrael se nechala Ursula von der Leyen, předsedkyně evropské komise slyšet, že finanční podporu Palestině ztrojnásobí. Španělsko, Norsko a Irsko ohlásily záměr uznat nezávislý palestinský stát. Nejspíš za odměnu.

Za co že je ta odměna, to je snad každému jasné.