Maďarsko náhle a bez varování zrušilo zastropování cen pohonných hmot, protože situace na trhu byla kritická. Uvedli to zástupci klíčového národního ropného a plynárenského distributora skupiny MOL s tím, že už nejsou schopni plnohodnotně zásobovat čerpací stanice, u nichž v posledním týdnu prudce stoupla poptávka. Takže Maďarům skokově narostla cena nafty průměrně v přepočtu z 29 Kč na 41,30 Kč za litr. To je dokonce víc než v Česku, kde litr nafty nyní stojí v průměru 39.90 Kč.

Jedná se o jasný důkaz krachu populistické politiky premiéra Viktora Orbána, který ve snaze zalíbit se veřejnosti ignoroval tržní pravidla včetně toho klíčového, že nelze zboží prodávat pod výrobní cenou. A právě k tomu v Maďarsku stanovením maximálních cen pohonných hmot došlo. Prodejci je museli prodávat za pevné ceny na kterých prodělávali, přičemž stát jim kompenzoval jen minimální část z ušlého zisku. Důsledkem bylo to, že víc jak čtvrtina maďarských pump zavřela a u zbývajících se tvořily fronty. Dokonce někteří maďarští řidiči začali jezdit tankovat do sousedních zemí Maďarska a Chorvatska. A nakonec moc nescházelo ke kolapsu v zásobování pohonnými hmotami, který vláda odvrátila na poslední chvíli rozhodnutím o okamžitém ukončení zastropování.

Co je příčinou tohoto neslavného konce? Především samotný špatný mechanismus zastropování, kdy nebylo jasně dáno, kdo zaplatí rozdíl mezi reálnou a zastropovanou cenou. Orbánova vláda tento problém jednoduše přehodila na prodejce, aby si poradili. Takhle to však nemohlo dlouhodobě fungovat a navíc zahraniční společnosti za takových nevýhodných podmínek přestaly do Maďarska dodávat pohonné hmoty. Čili touha po líbivé politice za každou cenu, a nikoliv sankce proti Rusku, na které se Maďaři vymlouvají, jsou hlavním důvodem maďarského neúspěchu.

Maďarský případ je varováním a poučením pro všechny, především však pro ty, kteří donedávna vynášeli Orbána pomalu až do nebe a tvrdili, že je to velký vzor pro Českou republiku. Tržní pravidla nelze obcházet. A pokud tedy stanovím nejvyšší cenu nějakého produktu, musí být jasně dáno, kdo zaplatí rozdíl mezi reálnou a a zastropovanou cenou.

autor je středočeský krajský zastupitel