21.2.2024 | Svátek má Lenka


NĚMECKO: Jinde než je obecný trend

8.12.2023

S vlastní ideou úvodníku z 6.12. Protesty od řeky k moři beze zbytku souhlasím, heslo „od Řeky k Moři“ je bez jakýchkoli omluv a vytýkání před závorky perfidní, a je naprosto v pořádku, že bylo ostrakizováno. Po tomto úvodu nemusím také dvakrát zdůrazňovat, že jsem velmi přesvědčeně na straně Izraele, v tomto konfliktu i obecně. Přesto si ale dovolím polemizovat s vaší kritikou západních zemí, konkrétně Německa. Mýlíte se totiž v tom, že zakázat toto heslo v Berlíně (kde už pět let bydlím) by bylo nemyslitelné - ono tu totiž skutečně zakázané je, už od první poloviny listopadu (viz např. tento odkaz: https://www.zeit.de/politik/2023-11/deutschland-staatsanwaltschaft-palaestina-verbot-antisemitismus).
Jakkoli opět souhlasím s tím, že radikalizace velmi slyšitelné části muslimských imigrantů (a jejich potomků) je v Německu velký a stále větší problém, z vlastní zkušenosti mohu zodpovědně potvrdit, že konkrétně ve vztahu k Izraeli je Německo velmi jiné než ostatní státy západní Evropy. Tady opravdu neplatí, že podporovat vše palestinské je progresivní a jakákoli podpora Izraele je reakční zlo. Naopak, široká občanská společnost i všechny demokratické strany zleva doprava mají hluboce pod kůží, že existence Izraele je v bytostném státním zájmu Německa, a že po 1945 je zodpovědností každého slušného Němce podporovat právo Židů na židovský stát. Konkrétně v Berlíně se ihned o víkendu 7.-8. října u Braniborské brány spontánně shlukovaly davy lidí, hlasitě demonstrujících za právo Izraele na existenci, a když v některých čtvrtích místní Arabové pořádali pouliční oslavy zářného úspěchu hamáských hrdinů, bylo z toho ve společnosti viditelné zděšení, reflektované ve všech médiích od nejserióznějších po nejbulvárnější. I skrytí antisemité z Levice a AfD sklopili hlavy a cudně mlčeli (a z větší části mlčí pořád). Já osobně pracuji na institutu židovských studií na universitě v Postupimi, kde mezi mými kolegy panuje obecné, obligátní (mnou nesdílené) humanitní levicové liberálno, ovšem jeden vedle druhého jsou to zároveň přesvědčení přátelé Izraele. Toto druhé by se rozhodně nedalo očekávat na institutech židovských studií např. v Británii, kde jsem také působil a mohu tedy porovnávat.

V globálnějším pohledu máte samozřejmě pravdu, že Západ obecně choří na to, že neumí přijmout existenci Izraele jako něco normálního a útoky na něj jako útoky na sebe sama, chtěl jsem jen přátelsky upozornit na to, že Německo se v tomto punktu obecnému trendu dost vymyká.
Příjemné adventní dny přeje
Martin Borýsek, Berlín