Ukázalo se, že němečtí vládní úředníci v dresu Zelených lhali okolo odstavení tamních posledních jaderných elektráren. Minimálně minstr Robert Habeck by měl odstoupit.

Úředníci německého ministerstva hospodářství a ochrany klimatu „ignorovali a tutlali“ varovné expertní názory na ukončení provozu posledních německých jaderných bloků. Což lze bez nadsázky vyložit jako ohrožení německé energetické, potažmo národní bezpečnosti (zde a zde). Ministři, neboť jejich podpis je nakonec rozhodující, odstupují i pro menší prohřešky svých podřízených. Obvykle se v té souvislosti uvádí, že to jsou ministři vyspělých, či demokratických států. Leč židle, na které sedí ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck (Zelení) se pod ním ani neotřásla. Jak je to možné? Že by Německo nebylo vyspělé?

Odhalení takového bezskrupulózního jednání by mělo logicky vyústit v propouštění úředníků a demisi příslušného ministra. Kvůli závažnosti tohoto případu zcela jistě. Jenže, stejně jako v případě skandálu s manipulací s daty o vývoji klimatu Climategate (zde a zde a zde) se nestalo nic. Jestli za současným oteplováním planety stojí skutečně lidská činnost, není na světě vážnější problém. O to důležitější ale je, aby se okolo něj nelhalo.

Jenže realita je taková, že se evidentně lže. Těžko pak můžou lidé věřit tomu, že úmysly politiků jsou v „boji o klima“ čisté. Že třeba nejsou vedeny i jinými úmysly. Třeba prospěchem čínských firem a Číny samotné. Protože právě Čína je tím, kdo má z unijního tažení „za záchranu klimatu“ největší prospěch. Bez jejích fotovoltaických panelů je totiž unie se svými snahami v koncích. Protože v prostoru EU totiž vzniká necelé jedno procento světové fotovoltaiky. A ve větrnících už má Čína také přes 60 procent světového trhu.

Ale seriózní diskuze není možná. Místo podložených argumentů se pochybujícím či varujícím dostává jen zlehčování a odmítání jejich pochybností. V tom lepším případě.

Poskytl server iUhlí.cz