Straníci z obou koaličních stran se vymlouvají na to, že spolu jedenáct let nevládli a musí si nejprve na sebe zvyknout. Zvenčí to ale vypadá tak, že se moc mluví a hodně se zapomíná na dohody, které tyto strany před jmenováním vlády uzavřely.

Zajímavé je, že nejvíc kritických hlasů se ozývá od křesťanských šéfů zemských vlád, kteří se však koaličních dohod účastnili a dohodli se na tom, že hlavní sdělení směrem k občanům je obnova starých měšťanských hodnot, tedy důraz na větší osobní odpovědnost. Jenže problémy mají i liberálové z FDP, kteří prosazovali hlavně zjednodušení daňového systému a k ničemu takovému nedochází: naopak se zase hovoří o subvencích, které měly být anulovány. Zároveň se zavádí nová menší daň pro hoteliéry, která však neplatí pro restaurace, což opět neukazuje na systémové jednoduché řešení, které tato strana cíleně prosazovala a proč zřejmě dosáhla tak dobrých volebních výsledků. Představitelé FDP se brání, že učinili jen to, že přizpůsobili podmínky pro hoteliéry na úroveň okolních států, a tím je učinili opět konkurenceschopnými.

Stejná nedůslednost se týká výsadního postavení lékáren: Místo aby liberálové prosazovali liberálnější trh, který měl dovolit prodej některých léků i v drogériích, FDP se postavila nakonec na stranu lékárníků a původní slib nedodržela s výmluvou, že liberalizace takovéhoto odborného trhu se musí uskutečňovat pomalu.

Podobnou nedůslednost předvádí FDP i ve vztahu k zachování bankovního tajemství: původně ho tvrdě prosazovala a nyní se zdá, že k prolomení snahy kontrolovat soukromá konta mlčí. Vymlouvá se na to, že rozhodnutí již učinila předešlá vláda, kde sice byli křesťanští demokraté také zastoupeni, ale o tom se mlčí. Jen se zdůrazňuje, že jde o přechodné opatření. Nové vládě lze rovněž vyčítat, že dlouho hovořila o prolomení monopolu státních drah, ale i tento projekt se zdá být v daném okamžiku pohřben, ač právě liberálové mají konkurence plná ústa.

A samozřejmě jeden z kardinálních problémů současnosti je zadlužení Německa: ve volební kampani FDP slibovala, že toto zadlužování zastaví, ale v tento okamžik naopak nová vláda plánuje další zadlužení: státní dluh, který se v letech 2007 a 2008 pohyboval kolem nuly, dosáhl v letošním roce 3,4 procenta HDP a v příštím roce by měl dle posledních odhadů se pohybovat kolem pěti procent. Zadlužení zase vláda zdůvodňuje nutností rozhýbat hospodářství, protože - jak se zdá - krize, která začala v půli roku 2008, není ještě překonaná a počet nezaměstnaných se v příštím roce v Německu zvýší na asi čtyři miliony. Odborníci však ani těmto číslům nevěří či je alespoň zpochybňují, protože snížení daní, které má roztočit hospodářství, je podle nich pokryto zvýšením výroby jen asi z poloviny, takže konečné zadlužení bude muset být daleko vyšší. Jenže tato vláda slíbila před volbami snížení daní v příštích letech o 24 miliard, což se nyní zdá jako zcela nereálné a kvůli tomu zřejmě ztrácí tato vláda důvěryhodnost, a to je zřejmě její největší problém.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6

Autor je novinář a spisovatel