20.4.2024 | Svátek má Marcela


NATO: 755. den invaze

19.3.2024

16/03/2024

Ukrajina: Letectvo obránců realizovalo během uplynulého dne nálety na 4 lokality, kde ruský nepřítel soustředil jednotky, zbraně a vojenskou techniku. Dělostřelectvo eliminovalo jednotky, vojenskou techniku a zbraně okupantů soustředěné ve 2 lokalitách. Současně jim zlikvidovalo 1 velitelské stanoviště, a 1 systém PVO v palebném postavení. PVO sestřelila protivníkovi 14/16 bezpilotních letounů typu Shahed-136/131, 2 střely s plochou dráhou letu (Ch-59)/6 raket + 14/14 průzkumných dronů. V sektoru Bachmut hlásí GŠ UA vytlačení nepřátelských sil z jejich pozic na linii: Bilohorivka-Rozdolivka-Bohdanivka-Ivanivske-Kliščiivka-Andrijivka. V sektoru Avdijivka pak kontrolu nad výšinami v SZ směru u obcí Novobachmutivka a Očeretyne. Operační situace zůstává složitá. Poziční boje pokračovaly v zónách: Kupjansk–Svatove-Kreminna; Marijinka (Novopavlivka)/Avdijivka/Bachmut; pohraničí Doněcko-Záporožské oblasti; na západě Záporožska. Nejtvrdší proběhly v sektorech: Novopavlivka (28)/Avdijivka (26)/Bachmut (5) - Doněcká oblast; Robotyne-Verbove/Orychivka (7) – Záporožská oblast; Kupjansk (3) - Charkovská oblast; Lyman (9) – Luhanská oblast; Krynky (3) – Chersonská oblast. Okupanti během posledních dnů zvýšili intenzitu útoků zejména v Doněcké a Záporožské oblasti. Snaží se bránit jednotkám obráncům ve stabilizaci frontové linie. Velení ruských sil se soustředilo na zónu Avdijivka ve snaze prolomit obranu. Ale Ukrajincům se daří ji udržet ze západního směru, protože koncentrují dostupné zdroje do klíčových prostorů. Pokračují také v protiofenzivních operacích a protivníkovi nadále způsobují citelné ztráty na lidské síle i výzbroji. Celá frontová linie zůstává křehká a zranitelná. Účinnost systémů PVO ukrajinských sil vykazuje pokles, zejména u raketových vzdušných cílů. A to z 80 % (4/5) na 20 % (1/5). To nutí velení řešit rozmístění a přesuny dostupných prostředků PVO v týlu i podél fronty. Současně ruský nepřítel neustále mění taktiku raketových a leteckých úderů. Státní zastupitelství zahájilo trestní řízení kvůli (pseudo)referendu, které Rusko uspořádalo na Krymu v roce 2014. Soudu aktuálně předložilo 118 žalob podle § 111 (vlastizrada) ukrajinského trestního zákoníku. Týkají se 69 bývalých poslanců Nejvyšší rady Autonomní republiky Krym a 49 poslanců městské rady v Sevastopolu.

Rusko: Agresor provedl za posledních 24 hodin 62 nálety a odpálil 6 raket (4x balistické S-300 + 2x střely s plochou dráhou letu Ch-59). Současně okupanti vypustili 16 bezpilotních letounů typu Shahed-136/131 a 14 průzkumných dronů. Bombardování doprovodili palbou dělostřelectva (125x). Cílem těchto útoků se stalo minimálně 125 měst a obcí + 174 objekty energetické infrastruktury v 10 oblastech. Během dne proběhly 83 přímé bojové střety.Ukrajinská armáda realizovala sérii úderů bezpilotních letounů vedených přes hranice na území RF. Cílem se staly 3 ropné rafinérie v Samarském regionu. Rozsáhlý požár zachvátil zařízení Novokujbyševskij, Kujbyševskij a Syzran, která vlastní Rosněfť. Podle odhadu dosahuje jejich celková kapacita 25 milionů tun ropy/ rok. To odpovídá 10 % ropné produkce ruských rafinérií. Pokračovaly přeshraniční nájezdy protikremelských jednotek Všeruského dobrovolnického sboru (RDK) do Bělgorodského a Kurského regionu. Ruské MO vydalo zprávu, že armáda odrazila přeshraniční nájezdy u obce Popivka (Sumsko) i ve směru na obce Spodarjušino a Kozinka (Bělgorodsko). Velení proukrajinských sil popřelo tvrzení (ruského) MO, že RDK, Legie svobody Ruska (LSR) a Sibiřský prapor utrpěly v posledních dnech těžké ztráty. Současně zveřejnilo záběry válečných zajatců z řad ruské armády (25 osob) a vyzvalo gubernátora Belgorodského regionu k jednání o jejich výměně. Moskva začala vyhrožovat občanům, kteří se snažili narušit hlasování v ruských prezidentských volbách. Úřady zahájily nejméně 15 trestních řízení a do vazby poslaly minimálně 2 lidi. Předsedkyně ruské ústřední volební komise uvedla, že došlo k pokusům volby narušit mj. žhářstvím nebo poškozováním volebních uren ve 29 volebních místnostech, ve 20 městech RF. Ex-šéf Kremlu (Medveděv) označil pachatele za darebáky a zrádce. Pokusy o narušení voleb označil za formu přímé pomoci Ukrajině a v této souvislosti pohrozil, že by mohli čelit obvinění z velezrady. Poslanci ruské Státní dumy (parlament) připravují návrh zákona, který má zvýšit tresty pro narušitele voleb (jednající na základě instrukcí cizího státu a během války). Návrh zákona předpokládá tresty 5-8 let vězení.

OSN: Vyšetřovací komise pro Ukrajinu sdělila, že přímým důsledkem ruské invaze je porušování lidských práv. Tento konflikt provází trvalé utrpení civilistů, což označila za alarmující. Současně předložila nové důkazy o systematickém a rozšířeném mučení ze strany Rusů na Ukrajině i v Rusku. V závěru aktuální zpráva konstatuje, že tyto skutečnosti představují závažné porušení mezinárodního práva i humanitárních principů a vyžadují okamžitou pozornost mezinárodního společenství. Generální tajemník (Guterres) odsoudil RF za uspořádání ruských prezidentských voleb na okupovaných územích Ukrajiny (Moskva konkrétně anektovala: Krym/2014 + Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast/2022). Podle Guterrese je to projev nelegální anexe těchto oblastí a v mezinárodním právu nemá žádnou oporu. Nezákonně organizované hlasování v rámci ruských prezidentských voleb odsoudilo kromě Ukrajiny, dalších 56 států a Evropská unie.

UK: MZV vydalo prohlášení odsuzující Moskvu, že v rozporu s mezinárodním právem uspořádala nelegální prezidentské volby na okupovaných územích Ukrajiny. Konstatuje, že Rusko nemá žádný legitimní základ pro pořádání voleb na suverénním ukrajinském území (tj. v Chersonsku, Záporožsku, Doněcku, Luhansku a na Krymu).

USA: MZV uvedlo, že Rusko pokračuje v podkopávání suverenity, územní celistvosti a politické nezávislosti Ukrajiny prostřednictvím zfalšovaných voleb na okupovaných ukrajinských územích. Podle svého mluvčího (Miller) Washington neuznává a nikdy neuzná legitimitu nebo výsledek těchto zfalšovaných voleb.

Kanada: Podle MZV jde o zfalšované volby, které jsou dalším přímým útokem na suverenitu, územní celistvost a nezávislost Ukrajiny. To je v rozporu s mezinárodním právem, včetně Charty OSN, konstatuje ve svém prohlášení Ottawa a uvádí: Budeme i nadále stát za Ukrajinou až do jejího vítězství.

EU: Euro-komisař pro rozpočet (Hahn) oznámil odeslání 4,5 miliardy EUR do Kyjeva. Z uvedené částky jsou 2 miliardy EUR určené na správu hranic + 1,5 miliardy EUR z EDF (Evropský obranný fond) + 1 miliarda EUR jako rezerva na pomoc při mimořádných událostech. V této souvislosti Hahn konstatoval: Stojíme za Ukrajinou a investujeme tím i do vlastní bezpečnosti. Je to hodně peněz, ale nic ve srovnání s oběťmi ukrajinského lidu pro Evropu. Brusel zvyšuje tlak na evropské odběratele, aby v roce 2024 omezili nákupy ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Euro-komisařka pro energetiku (Simsonová) v této souvislosti zmínila, že export fosilních paliv představuje jeden z hlavních zdrojů příjmů Moskvy pro financování válečné ekonomiky. V minulém roce (2023) zaznamenaly evropské země rekordní nákupy ruského LNG, na který nebylo uvalené žádné omezení. I tak např. Lotyšsko a Litva s importem už přestaly. Finsko chystá zavést v roce 2025 úplný zákaz.

Německo: Kancléř Scholz po schůzce s francouzským prezidentem Macronem a polským PM Tuskem v Berlíně oznámil vznik nové koalice s cílem poskytnout Kyjevu raketové systémy dlouhého doletu na obranu proti ruské agresi. Spojenci Ukrajiny použijí také zisky ze zmrazených ruských aktiv v evropských bankách k nákupu zbraní pro Ukrajinu, dodal spolkový kancléř. Francouzský prezident zdůraznil, že budou pokračovat v podpoře Kyjeva, jak dlouho to bude potřeba. Polský PM Tusk ujistil, že všechny tři země mluví jedním hlasem ohledně bezpečnosti Evropy. MZV Baerbocková se snaží přesvědčit kancléře Scholze, aby Ukrajina dostala střely s plochou dráhou letu Taurus. Po nedávné schůzce s britským MZV Cameronem diskutovala o možnosti kruhové výměny raket dlouhého doletu. Konkrétně: Londýn dodá Kyjevu další rakety Storm Shadow výměnou za to, že Německo doplní britské zásoby raket dlouhého doletu. Jednou z alternativ je, že Berlín předá rakety Taurus Londýnu, Britové by je pak předali Ukrajině. ale udrželi by si kontrolu nad jejich rozmístěním a výběrem cílů.

G7: Lídři skupiny nejrozvinutějších zemí (aktuálně pod vedením Itálie) vyzvali ve společném prohlášení ostatní státy, aby přestaly poskytovat Rusku materiální podporu. Konkrétně jmenovali Írán, který spolupracuje s Moskvou. Vojenské dodávky z Teheránu jsou pro Rusko klíčové kvůli vývozu bezpilotních letounů. Aktuálně se řeší export íránských balistických raket. Až dosud jich Rusko získalo už 400. To podle G7 vedlo k další destabilizaci v regionu, resp. k podstatné materiální eskalaci ruské války.

Řecko: MO Dendias oznámil, že vláda se připojila ke koalici 20 zemí vedených Litvou na pomoc Ukrajině s odminováním. Téměř 1/3 ukrajinského území (cca 174.000 km2) byla od začátku ruské invaze v únoru 2022 zaminovaná. To bylo pro Athény flagrantní porušení národní suverenity Kyjeva a mezinárodního práva. Vláda se chce připojit také k iniciativě ČR. V současnosti vede jednání o nákupu dělostřelecké munice a předání dodávek přímo na Ukrajinu. Athény sdělily představitelům EU, že by letos mohly Kyjevu dodat přes Prahu ze svých zásob 90.000 granátů ráže 90 mm, protitankových nábojů ráže 180 mm + 70 mm a 2.000 raket Zuni (ráže 127 mm). Vláda je připravená prodat také 70 US houfnic M114A1 pro případný přesun na Ukrajinu. Aktuálně se jedná o cenách.

ČR: Rusko jako agresor nemá podle prezidenta Pavla právo klást podmínky pro uzavření míru na Ukrajině. Všechny dosavadní ruské návrhy označil v této souvislosti za diktát.

Polsko: PM Tusk vyzval předsedu Sněmovny reprezentantů US Kongresu (Johnson), rozhodnout o odblokování US pomoci pro Kyjev. A to v reakci na Johnsonovo aktuální vyjádření, že zvažuje schválení vojenské podpory pro Ukrajinu a Izrael po rozdělení do dvou samostatných zákonů.

Finsko: MZV Valtonenová prohlásila, že západní země by neměly vylučovat možnost vyslání vojáků na Ukrajinu. Zvláště pokud se situace na bojišti dále zhorší. Tato diskuse probíhá od února, kdy ji otevřel francouzský prezident Macron. Je důležité, abychom dlouhodobě nic nevylučovali. Protože nikdy nevíme, co vážného se stane. Nicméně Helsinky v současnosti nejsou ochotné tam vyslat své vojáky ani připravené o tom diskutovat.

14/03/2024

Ukrajina: Letectvo obránců realizovalo za posledních 24 hodin nálety na 4 lokality, kde ruský nepřítel koncentroval jednotky, zbraně a vojenskou techniku. Dělostřelectvo zlikvidovalo protivníkovi 15 raketo/mino-metných systémů v palebném postavení a 3 mobilní jednotky pro elektronický boj. Současně eliminovalo jeho jednotky, zbraně a vojenskou techniku soustředěné v 1 lokalitě. PVO sestřelila okupantům 27/27 bezpilotních letounů typu Shahed-136/131, 1/16 střelu s plochou dráhou letu (Ch-59) + 34/34 průzkumné drony. • Operační situace zůstává nadále velmi obtížná. Okupanti útočili na linii Kupjansk–Svatove-Kreminna, v prostorech: Bachmut/Avdijivka/Marijnka, v pohraničí Doněcko-Záporožské oblasti a na západě Záporožska. Podél celé fronty pokračují vleklé poziční boje. Obránci odrazili řadu útoků ze strany okupačních sil. Nejtěžší v sektorech: Novopavlivka (29)/Avdijivka (20)/Bachmut (5) - Doněcká oblast; Robotyne-Verbove/Orichivka (7) – Záporožská oblast; Kupjansk (4) - Charkovská oblast; Lyman (11) – Luhanská oblast; Krynky (2) – Chersonská oblast. • Velení okupačních jednotek ruské armády se snaží udržet ofenzivní dynamiku podél fronty. Na úsecích, kde se nedaří nesnižovat tempo útoků, chce alespoň stabilizovat linii bojů. Operační situace však odhaluje celkové zpomalení ruských ozbrojených sil napříč bojištěm. Tomuto trendu okupanti čelí nasazením většiny svých taktických a operačních záloh – viz např. rozmístění 5. samostatné tankové brigády nebo 1. tankové armády v sektoru Kupjansk-Lyman. Tyto manévry jsou vynucené, tj. nebyly předem plánované. Zejména to platí o přemístění celé armády do jiného operačního sektoru. • VV (gen-plk Syrskyj) oznámil zahájení rotace ukrajinských jednotek. Které jsou dlouhodobě nasazené. Na frontě je nahradí čerstvější síly. Ohlášený krok naznačuje, že operační situace v blíže nespecifikovaných sektorech frontové linie se stabilizovala natolik, že lze jednotky střídat. • Okupační úřady nařídily všem školám na okupovaných územích Chersonské a Záporožské oblasti zřídit do 9. května žákovské jednotky Mladé armády (ruská mládežnická organizace). Zápis je dobrovolně-povinný. Děti dostaly na vědomí, že členství jim umožní vyhnout se problémům. • Teenagery ve věku 14-17 let posílají okupační úřady zase na tábor Juntek (Mladý technik), kde projdou výcvikem v ovládání dronů. Kemp (pod hlavičkou Mladé armády) pro cca 100 nezletilých se má uskutečnit během dubna v Krasnodarském regionu (RF).

Rusko: Agresor provedl během dne celkem 130 náletů a odpálil 16 raket (15x S-300 ve 2 vlnách + 1x Ch-59). Současně okupanti vypustili také 27 bezpilotních letounů typu Shahed-136/131 a 34 průzkumné drony. Bombardování doprovodili palbou svého dělostřelectva (65x). Cílem se stalo minimálně 140 měst a obcí + 96 objektů energetické infrastruktury v 9 oblastech. Během dne proběhlo 79 přímých bojových střetů podél celé fronty. • Už 3. den pokračovaly bojové operace protikremelských jednotek proukrajinského Ruského dobrovolnického sboru (RDK), Legie svobody Ruska (LSR) a Sibiřského praporu, které překročily hranice mezi Ukrajinou a RF. Z pohraničí 2 ruských regionů (Belgorodský a Kurský) se tak stala zóna aktivních bojů. Dobrovolníci z řad ruských vzbouřenců provedly opakované přeshraniční výpady. Zprávy MO hovoří o leteckých úderech a bojových střetnutích u obcí Spodarjušino a Kozinka (Belgorodsko). Zatím poslední střet se odehrál k tomuto datu okolo 16:30 moskevského času. Ruská armáda reagovala na výsadek z vrtulníků dělostřeleckou palbou a leteckým bombardováním. A to v prostoru: Tetkino-Gluškovo-Sudža-Krasnaja Jaruga-Grayvoron-Borisovka-Šebekino-Valujki-Šelajevo-Urazovo. Nejvážnější škody jsou hlášené z obce Kozinka. Podle Kremlu je jasné, že útoky jsou pokusem vrhnout stín na prezidentské volby a destabilizovat situaci v zemi. • Ukrajinské bezpilotní letouny zasáhly další ruskou ropnou rafinerii Pervyj Zavod ve městě Kaluga (Kalužský region, RF). Od začátku týdne navýšily ukrajinské vzdušné síly údery na území RF a zaměřily se zejména na ropná zařízení. K zásahu došlo mj. v Rjazani (Rjazaňský region), v Kstovu (Novgorodský region) a v Kiriši (Leningradský region). Rusko tak ztratilo minimálně 12 % kapacit na zpracování ropy, které režim využívá k vojenským účelům. Provozovatelem byla společnost Rosněfť. Další úder vyřadil z provozu rafinerii firmy Lukoil na jihu Rostovského regionu. • Ex-šéf Kremlu (Medveděv) zveřejnil podmínky ukončení války. Jeho „mírový plán“ zbavuje zcela Ukrajinu její suverenity a nezávislosti. Požaduje úplnou a bezpodmínečnou kapitulaci Kyjeva. Následně pak úplnou demilitarizaci, a denacifikaci, zákaz vstupovat do jakýchkoli vojenských aliancí bez souhlasu Moskvy. Mezi požadavky nechybí územní znovusjednocení Ukrajiny s Ruskem pod patronací OSN. Faktický diktát odhaluje záměry, které neponechávají žádný prostor pro vyjednávání. Mír pro Rusko znamená konec Ukrajiny. Tento nesmlouvavý postoj by neměl uniknout nikomu, kdo požaduje, aby Kyjev zahájil jednání s Moskvou.

NATO: Ukrajincům nechybí odvaha, ale dochází jim munice. Proto potřebují ještě více podpory, a to ihned (GenSec Stoltenberg). Aktuálně zveřejněná výroční zpráva Aliance za rok 2023 klade důraz na podporu ve velkém ze strany obyvatel členských zemí pro Kyjev a jeho obranu proti ruské agresi.

Bulharsko: MO Tagarev oznámil železniční přepravu 100 OT pro ukrajinskou armádu. První dodávka aktuálně dorazila do Kyjeva. Parlament v Sofii schválil v prosinci 2023 nejen předání OT, ale také raket PVO z produkce v dobách SSSR.

Švédsko: Stockholm se připojil k iniciativě ČR ohledně nákupu dělostřelecké munice pro Ukrajinu. Vláda se zavázala poskytnout 30 milionů EUR.

Francie: Prezident Macron označil válku Ruska proti Ukrajině za existenciální pro Paříž a celou Evropu. Varoval, že případné vítězství Moskvy by snížilo důvěryhodnost Spojenců na nulu. V této souvislosti aktuálně znovu odmítl vyloučit potenciální přítomnost západních vojáků na Ukrajině. Zdůraznil však, že současná situace to nevyžaduje.

UK: RAF zaznamenala, že Rusko rušilo signál letadla s MO Shappsem na palubě. Na cestě z Varšavy do Londýna byl cca 30 minut nedostupný při průletu kolem Kaliningradu. Po tuto dobu zůstal let mimo internet a GPS. Je to bezpečnostní incident, ale v této zóně nijak neobvyklý. Rusko obvinily z rušení signálu GPS opakovaně sousední země (např. Finsko) už od roku 2010. Podobné zkušenosti mají v Polsku nebo ve státech Pobaltí.

USA: V Kongresu signalizoval předseda Sněmovny reprezentantů (Johnson) posun v otázce 4 měsíce zablokovaného návrhu prezidenta Bidena ohledně financování pomoci pro Ukrajinu do konce letošního roku. Mj. v této souvislosti vůbec nezmínil dosavadní podmínku zahrnout reformy zabezpečení hranic s Mexikem. Současně nevyloučil podstatné změny oproti tomu, co schválil v únoru Senát.

EU: EK finalizuje návrh na konfiskaci zisků ve výši 27 miliard EUR vygenerovaných ze zmrazených ruských aktiv v evropských bankách (cca 300 miliard EUR). Následně předpokládá, že dojde k převodu těchto financí do Kyjeva na obnovu Ukrajiny. Bruselská exekutiva Unie chce legislativní návrh předložit členským zemím 21(03/2024.

Německo: Dolní komora parlamentu (Bundestag) znovu (už potřetí) zamítla dodávky raket dlouhého doletu Taurus pro Ukrajinu v boji proti Rusku. Návrh předložily opoziční CSU/CSU. Proti hlasovali 494/687 přítomní poslanci (pro bylo 188 z nich, 5 se zdrželo). Kyjev požádal o tyto střely s dosahem až 500 km už v květnu 2023. • Výrobce zbraní Rheinmetall plánuje zahájit na Ukrajině výrobu dělostřelecké munice, vojenských vozidel a protiletadlových zbraní. Vedení firmy považuje Kyjev za důležitého partnera s potenciálem 2-3 miliardy EUR/rok.

Polsko: Varšava hostí cca 1 milion Ukrajinců, kteří uprchli před ruskou válkou. Podle MZV je vláda vůči nim absolutně neutrální. Nebude nikoho nutit k návratu ani nikomu v něm bránit. Je to věc rozhodnutí každého z nich, podle MO.

12/03/2024

Ukrajina: Letectvo obránců realizovalo nálety na 9 lokalit, kde ruský nepřítel soustředil jednotky, zbraně a vojenskou techniku. Také dělostřelectvo zničilo okupantům jednotky, zbraně a vojenskou techniku v dalších 3 lokalitách + 1 muniční sklad, 2 systémy PVO a 1 raketo/mino-metný systém v palebném postavení. PVO sestřelila 17/22 bezpilotních letounů typu Shahed-136/131, 1/10 raketu (Ch-59) + 22/22 průzkumné drony. Operační situace zůstává obtížná. Okupanti útočili na linii Kupjansk–Svatove-Kreminna, v zónách: Bachmut/Avdijivka/Marijnka, v pohraničí Doněcko-Záporožské oblasti a na západě Záporožska. Obránci odrazili řadu útoků v sektorech nejtěžších bojů: Novopavlivka (26)/Avdijivka (26)/Bachmut (7) - Doněcká oblast; Robotyne-Verchove/Orichivka (12) – Záporožská oblast; Kupjansk (4) - Charkovská oblast; Lyman (15) - Luhanská oblast; Krynky (3) - Chersonská oblast. V sektoru Lyman hlásí obránci protiútoky u Terny (na ose Jampolivka-Bilohorivka), Nakonec získali obec plně pod kontrolu. Postupu aktuálně dosáhli také v sektoru Bachmut, a to severně od obce Bohdanivka. Za poslední týden postupně klesá frekvence útoků okupační armády v sektoru Avdijivka. Poziční boje probíhají nadále podél linie: Novobachmutivka-Berdyči-Orlivka-Toněnke-Nevelske-Pervomajske. Většina Ukrajinců (81 %) se domnívá, že ruština by měla být zcela vyloučena z (oficiální) komunikace s úřady. Ještě v roce 1997 tuto myšlenku podporovalo pouze 18 % obyvatel (v roce 2015 - 21 %). Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu z února 2024 se jen 2,5 % dotazovaných vyjádřilo pro zachování ruštiny jako 2. úředního jazyka.Aktuálně je evidováno 6 milionů Ukrajinců, kteří kvůli válce žijí v zahraničí (podle OSN). Většinu uprchlíků tvoří ženy a děti. Největší počet hlásí z evropských zemí v Německu (30 %) a Polsku (22 %). Z dalších hostitelských zemí, které přijaly od začátku ruské invaze nejvíce ukrajinských utečenců jsou podle posledních údajů: ČR (350.000), USA (280.000), UK (253.200) a Kanada (210.200).

Rusko: Agresor provedl za posledních 24 hodin celkem 84 nálety a odpálil 10 raket. Zároveň vypustil 22 bezpilotních letounů typu Shahed-136/131. Bombardování okupanti doprovodili silnou dělostřeleckou palbou (123x). Cílem se stalo minimálně 101 město a obec + 199 objektů energetické infrastruktury v 10 oblastech. Během dne došlo podél celé fronty k 91 přímému bojovému střetu. Z Ukrajiny do Ruska překročily hranice protikremelské jednotky proukrajinského Ruského dobrovolnického sboru (RDK), Legie svobody Ruska (LSR) a Sibiřského praporu. V rámci bojových operací provedly přeshraniční vpád do Belgorodského a Kurského regionu. Satelitní snímky potvrdily jejich přesun ze 3 směrů po ose: Něchotějevka-Spodarjušina (Belgorodsko) a ve směru Tetkino (Kursko). V pohraničí hlásí převzetí kontroly nad obcemi Lozovaja Rudka a právě Tetkino. Ruské zdroje na internetu daly ozbrojenou akci do souvislosti s nadcházejícími prezidentskými volbami. MO oznámilo, že nad územím RF operovalo během uplynulého dne celkem 25 bezpilotních letounů ukrajinských vzdušných sil. PVO je detekovala nejméně v 8 regionech: Moskevský (2), Leningradský (1), Belgorodský (7), Kurský (11), Brjanský (1), Tulský (1), Orelský (2). Další ukrajinské drony hlásil ještě např. také gubernátor Voroněžského kraje (1). V Novgorodském kraji způsobil vzdušný úder požár rafinérie ve městě Kstovo, kde je 4. největší zařízení na zpracování ropy v RF. Jeho roční kapacita dosahuje 17 milionů tun ropy. Terminál pohonných hmot byl zasažen při náletu i ve městě Orel, které leží cca 360 km jižně od Moskvy a 170 km od ukrajinských hranic. MZV si předvolalo velvyslankyni Švýcarska v Moskvě. A to kvůli rozhodnutí parlamentu v Bernu ohledně konfiskace zmrazených ruských aktiv. Finance ve výši 8.8/48.15 miliard USD mají být ze švýcarských bank přesměrované na obnovu Ukrajiny. V této souvislosti Moskva pohrozila nevyhnutelnou odvetou. Moskva rozšířila svůj online seznam hledaných osob ze zemí (NATO), kde ruské soudy nemají jurisdikci. V rozporu s mezinárodním právem tak Kreml fakticky popírá suverenitu těchto států. Podle MZV jde o osoby nepřátelské vůči Rusku, konkrétně 347 občanů Estonska, Lotyšska a Litvy. Na seznamu se ocitli např. estonský MZV (Tsahkna) nebo MSp (Laanet), lotyšská PM (Siliňová) či MO (Spruds) a litevský MZV (Landsbergis) nebo vrchní velitel ozbrojených sil (Rupšys) a další. Všichni jsou obviněni mj. z vměšování do vnitřních záležitostí Ruska, glorifikace nacismu a za zločinnou podporu kyjevského režimu.

Vatiikán: Státní sekretář kardinál Parolin (fakticky MZV) označil za primární a základní podmínku míru na Ukrajině zatavení agrese ze strany Ruska. V souvislosti s výrokem papeže Františka o odvaze vyjednávat řekl, že smyslem bylo vytvořit podmínky pro diplomatické řešení při hledání spravedlivého a trvalého míru.

USA: Washington pošle Ukrajině nový balíček vojenské pomoci v hodnotě 300 milionů USD. Je to 1. dodávka zbraní od prosince 2023. Pentagon k tomu využil kredity vrácené MO za nedávné nákupy. Od října Bidenova administrativa tlačí na Kongres, aby schválil zákon o dodatečném financování zahraniční pomoci do konce roku 2024, včetně vojenské podpory pro Ukrajinu. Demokraté ve Sněmovně reprezentantů USA začali sbírat podpisy, aby si vynutili hlasování o financování pomoci pro Ukrajinu prostřednictvím petice. Musí shromáždit alespoň 218 podpisů, tj. najít podporu mezi republikánskými i demokratickými zákonodárci. Pokud neuspějí, představuje další možnost alternativní návrh, který připravují ve Sněmovně reprezentantů republikáni. Hlasovat se má koncem března nebo v dubnu.

Dánsko: MO oznámilo novou vojenskou pomoc pro Ukrajinu ve výši cca 330 milionů EUR. Zahrnuje mj. samohybné dělostřelecké systémy Caesar a samohybné minomety ráže 120 mm i s municí. Je to už 16. balík pro Kyjev od začátku ruské invaze. Kodaň tak podle MZV Rasmussena zdůrazňuje, že podpora Ukrajiny je běh na dlouhou trať. Dánská vláda je 4. největším dárcem vojenské pomoci pro Ukrajinu. Až dosud vyčlenila cca 8,5 miliardy EUR. V poměru k HDP (2,3 %) je země dokonce na 2. místě ze všech.

Francie: Národní shromáždění přijalo bilaterální bezpečnostní dohodu s Ukrajinou (podepsaná 16/02/2024). Pro hlasovali 372 zákonodárci (99 proti a 106 se zdrželo). Parlament se sešel k hlasování v souvislosti s ruskou invazí poprvé. Desetiletá dohoda zahrnuje závazky Paříže dodat více munice a poskytnout Kyjevu jen v tomto roce vojenskou pomoc ve výši až 3 miliardy EUR.

EU: Brusel a Kyjev podepsaly dohodu o přechodném financování pro Ukrajinu ve výši 6 miliard EUR. Díky tomu budou pokryté naléhavé rozpočtové potřeby Ukrajiny. Členské země schválily navýšení fondu (EDF) pro vojenskou pomoc Ukrajině, a to o 5 miliard EUR. Sice upřednostňují zbraně evropských výrobců, ale nevylučují ani produkci mimo Unii. EK předložila rámcový návrh pro nadcházející rozhovory o přistoupení Ukrajiny a Moldavska k Unii. Zahrnuje zásady, podstatu a postup jednání. Doporučení bruselské exekutivy (z listopadu 2023) schválila následně Evropská rada (v prosinci 2023). Podmínkou jsou reformy (4) ze strany Kyjeva, aby Ukrajina splnila všechna kritéria. Členské státy nyní zahájí v Radě EU interní rozpravu o tomto návrhu.

ČR: Podle PM Fialy získala Praha v rámci iniciativy ohledně nákupu munice pro Ukrajinu finanční závazky na dalších 200.000 dělostřeleckých granátů. Připojilo se už 18 zemí. Kyjev čelí kritickému nedostatku dělostřelecké munice. Pomoc s dodávkami granátů ráže 155/122 mm je tak klíčová.