V pátek 27. dubna dojde k setkání vrcholných představitelů ze severní a jižní části rozděleného Korejského poloostrova, a to v demilitarizovaném území Pchanmundžom na 38. rovnoběžce.

Demilitarizovaná zóna je přibližně 4 km široké nárazníkové pásmo procházející napříč poloostrovem. Tato hranice původně vznikla narychlo už v r. 1945 jako styková demarkační čára mezi sovětskými a americkými vojsky. Rudá armáda zaútočila dle ujednání z Jalty na japonské pozice v okupovaném Mandžusku v noci z 8. na 9. srpna 1945 (dohoda zněla - do tří měsíců od konce války v Evropě). V další fázi této kampaně pak obsadila i severní polovinu Korejského poloostrova, a americká armáda pak vstoupila na polovinu jižní v září, až po formálním podpisu japonské kapitulace.

K okupaci Koreje došlo proto, že spojenci nepředpokládali, že po období tuhé japonské anexe 1910-45 bude země okamžitě připravena na vlastní vládu. A také neočekávali brzkou japonskou kapitulaci. Ona demarkační linie z r. 1945 se dosti kryje s dnešní demilitarizovanou zónou vytyčenou v rámci příměří v korejské válce, dojednaného 27.7.1953 právě v Pchanmundžomu. Tak skončila korejská válka, která si vyžádala na 2,8 milionů obětí. Československo bylo spolu s Polskem, Švédskem a Švýcarskem členem mezinárodní komise dohlížející na dodržování tohoto příměří.

Snímek od organizátorů setkání zachycující předpokládaný zákusek s modrým symbolem sjednoceného poloostrova.

Po 65 letech od skončení korejské války se nyní rýsuje cesta k podepsání mírových smluv. K tomu bude třeba ještě mnoha jednání. Nakonec není ani jasné, k jakému sblížení stanovisek dojde na setkání 27. dubna. Ale jako jistý signál konstruktivní atmosféry lze brát, že obě strany uvolnily informace o konferenčním jídelníčku. Jih připravil pozornost pro severokorejského vůdce, souvisící s jeho studiem na švýcarské střední škole. Připomínkou těch jeho studentských let má totiž být švýcarská specialita z brambor známá jako rösti, podobná našemu bramboráku. Dlužno podotknout, že třeba v Japonsku se brambora dodnes považuje za delikatesu, neb se pěstuje jen v menším rozsahu na severním ostrově Hokkaidó. Dalším chodem má být mořská ryba z oblasti, z které pochází jihokorejský předák. Sever bude reprezentován vyhlášenými studenými nudlemi připravenými šéfkuchařem ze specializované pchongjangské restaurace, která má pobočky i v Číně. Z dalších chodů to třeba bude i známé korejské grilované hovězí. Jeden pokrm má mít původ i přímo z demilitarizované zóny. A pít se má vybraná pálenka munbaeču, původně nápoj královského dvora produkovaný v okolí Pchongjangu, dnes však vyráběný i na Jihu. Jejím základem je pšenice, proso a sorghum neboli čirok s obsahem alkoholu kolem 40 % (z toho čiroku se vyrábí i nejvyhlášenější čínský destilát kaoliang, ten může jít i přes 60 %).

Zamýšlený speciální konferenční dezert již stačil i vyvolat mezinárodní kontraverzi. Jde o pochoutku na bázi manga, na které je ale vyveden modrý obrys korejského poloostrova. Příčinou kontraverze jsou dvě malé modré tečky u východního pobřeží. Obě části poloostrova se shodují, že historicky patří Koreji, a to pod jménem Dokdo (souostroví má i anglický název - Liancourt Rocks). Avšak Japonsko, které je už od války nekontroluje, si souostroví nadále nárokuje pod jménem Takešima. Proti vyobrazení proto již vydalo protestní nótu. Není to zdaleka poprvé, kdy Japonsko v této otázce protestovalo. Bylo tomu tak i třeba při návštěvě Donalda Trumpa v Soulu, kdy tento byl tehdy častován pochoutkou z ryby ulovené právě ve vodách kolem Dokdo. A bylo tomu tak i při nedávné zimní olympiádě, kdy se pro korejské účastníky používala vlajka se stejným modrým symbolem. Ale sporné Dokdo bylo tehdy kompromisně vyobrazeno jen na verzi, která se objevila pouze při nácviku.

Jednací stůl pro setkání v Pchanmundžomu 27. dubna (na hlavových opěrkách křesel je obraz poloostrova - včetně souostroví Dokdo).

Co bude při hostině, je tak už známo. Na výsledky jednání, ke kterému zasedne z každé strany sedm vyjednávačů kolem oválného stolu o symbolické šířce 2018 mm, je třeba ještě vyčkat. V každém případě, 7 je pro Korejce šťastné číslo, podobně jako 8 pro Číňany a Japonce.

Autor působí přes dvacet let na Dálném východě a v Tichomoří. Je prvním známým Evropanem, který se stal univerzitním profesorem v obou nejvyspělejších zemích Dálného východu. Jeho hlavním oborem je fullerenova věda a nanotechnologie; autorův blog.