Ruská agrese proti Ukrajině už trvá déle než dva roky a situace Ukrajiny je doslova tragická. Její vojáci nemají zbraně a zřejmě jich není na frontě tolik, kolik by situace vyžadovala.

Zprávy z tisku – nikoliv proruského:

1. Nedostatek vojáků v ukrajinské armádě

Koupit si na Ukrajině falešné potvrzení, že člověk není schopen služby v armádě, stojí od tří do patnácti tisíc dolarů. Tedy od zhruba 70 tisíc do 350 tisíc korun. Vedle nedostatku zbraní je hlavním problémem Ukrajiny ve válce nyní právě „dezerce“ lidí.

2. Nedostatek munice ukrajinské armády

Americké ministerstvo zahraničí v úterý uvedlo, že situace na bojišti na Ukrajině je „mimořádně vážná“, protože ukrajinská armáda nemá dostatek munice na to, aby odrazila ruskou agresi. Mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller řekl, že ukrajinští vojáci „pokračují v statečném boji“ se zbraněmi a střelivem. S municí však podle něho musejí šetřit, „protože americký Kongres nekonal“.

3. Výměna vrchního velitele ukrajinských sil

„To je určitý problém a ve spojení s tím, že nedostávají dostatečné množství munice, aby mohli úspěšně bojovat proti Rusům, navíc se Rusům daří provádět některé útoky směr Avdijivka a Kupjansk, tak si myslím, že to může vytvořit poměrně nepříznivé podmínky pro to, že až se rozjede jarní ruská ofenzíva, tak bude ukrajinská armáda v hodně těžké situaci a možná, že v některých směrech se může stát, že se ukrajinská obrana prolomí a potom už to bude skutečně kritické,“ varuje Jiří Šedivý.

4. Nasazení vojáků států NATO

Žádný z evropských států se nechystá vyslat své vojáky na Ukrajinu, která čelí ruské agresi, řekl ve Sněmovně při interpelacích premiér Petr Fiala. Na okraji summitu v Paříži byl podle něj jen zmíněn nápad francouzského prezidenta Macrona. „Naprostá shoda zemí byla, že o tom nebudeme mluvit. Pro naprostou většinu zemí je ta myšlenka je nepřijatelná,“ řekl Fiala.

Estonská premiérka Kaja Kallasová prohlásila, že v souvislosti s pomocí Ukrajině je „všechno na stole“, čímž narážela na slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který nevyloučil vyslání pozemních sil zemí Severoatlantické aliance (NATO) na Ukrajinu. Podobně se vyjádřil i litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, podle něhož v otázce pomoci Ukrajině „nelze nic smést ze stolu“. Informuje o tom list Politico a litevský deník LRT.

Výše uvedené tvoří jen malý zlomek zpráv, které se na nás denně valí o ruské agresi proti Ukrajině. V zásadě jsem vybral ty, které jsou podle mého mínění realistické, jiní je hodnotí jako pesimistické či jako defétismus ,který nahrává Rusku. Zprávy o tom, jak ukrajinská armáda likviduje ruské námořnictvo nebo letectvo necituji, protože podle nejen mého názoru, válka na Ukrajině se rozhoduje možná právě teď právě a jenom na frontě mezi ruskými a ukrajinskými jednotkami.

K jednotlivým bodům uvedených výše si dovolím krátké poznámky.

Nedostatek vojáků

Nedostatek vojáků na straně Ukrajiny vyplývá z jednoduchého porovnání počtu obyvatel Ruska a Ukrajiny. Na Ukrajině žije v současnosti asi 35 milionů lidí, několik milionů jich před válkou odešlo do zemí EU, u nás máme dnes asi půl milionu Ukrajinců, z nichž už více jak polovina uvažuje o tom, že tu zůstane. Dobrá zpráva tak možná pro Česko, protože začlenění Ukrajinců do naší společnosti bude hladké, ale rána pro Ukrajinu. Tvrdí se, že i u nás se vojenské službě vyhýbají tisíce Ukrajinců.

Nedostatek munice

Současné problémy s municí jsou jen důsledkem vyčerpání zásob ve státech NATO a současné vnitropolitické situace v USA. Na nákup zbraní sice jsou státy NATO připraveny vydat velké peníze, není však jasné, kde chceme tuto munici kupovat „mimo Evropu“. To bude zřejmě velmi pečlivě utajovaná informace, nicméně států mimo EU s velkou výrobou munice zas tak mnoho není. Ukrajinci nikdy neměli munice nazbyt a podle aktuálních zpráv z fronty je ale současný stav doslova kritický, a i proto ukrajinská armáda ustupuje.

Výměna vrchního velitele

Odvolání Valerije Zalužného a jeho náhrada Oleksandrem Syrským způsobila v ukrajinské armádě „pnutí“, nicméně není zřejmě tím, co by bylo pro vývoj situace zásadní. Zásadním problémem zůstává výše uvedený nedostatek vojáků a munice.

Nasazení vojáků států NATO na Ukrajině

Emmanuel Macron svým prohlášením o možném nasazení vojáků NATO na Ukrajině rozbouřil mediální prostor tak, že to nejprve vypadalo na něco „nového“, aby se z toho stala obyčejná a klasická „bouře ve sklenici vody“. Generální tajemník NATO vyloučil nasazení jednotek NATO na Ukrajině, když ostatně už na samém počátku konfliktu Joe Biden vyloučil účast amerických vojáků na Ukrajině jako možnou příčinu světové války.

Závěr

Další vývoj války na Ukrajině tak lze v krátkodobém horizontu odhadnout takto. Dodávky munice lze zajistit či zvýšit, nedostatek tak zvané „živé síly“ je však něco, co Ukrajina není schopna, z důvodu nedostatku rezerv, zajistit. Vojenští analytici stále tvrdí, že pro případný úspěch ukrajinské protiofenzívy je nutné mít na frontě znatelný přebytek vojáků v oblasti útoku. To nelze v ukrajinských podmínkách realizovat jinak, než že se na jiných úsecích fronty počty vojáků sníží, a pak hrozí možné prolomení ukrajinských pozic ruskými jednotkami. Navíc je zřejmé, že při boji o moc, který dnes probíhá v USA, se Ukrajina ve vnitropolitickém souboji stávající administrativy a republikánské opozice dostává do role obětního beránka. Obecně špatnou zprávou je oslabení amerického vlivu v geopolitice, když se navíc ve volebním roce projevuje konflikt na Blízkém východě podle komentářů na odklonu arabských či obecně amerických etnik muslimského vyznání od politiky Bidenovy administrativy. Tak se vysvětluje i snaha Bidena o příměří ve válce, kterou Izraeli vnutil Hamás a díky níž na Bidena tlačí odpůrci izraelské politiky v americké společnosti. Evropa či chcete-li EU není z hlediska geopolitiky natolik významným hráčem, aby dokázala oslabení vlivu USA nahradit. Údajné „vyslání jednotek“ na Ukrajinu je toho příkladem. V médiích tak zvaného „hlavního proudu“ pokračuje navíc strašení Donaldem Trumpem co by příštím prezidentem USA. I to je jen další doklad rozkladu vlivu USA a Západu ve světě.